KOMENTÁŘ TOMÁŠE NOSKA | Každý čtvrtý čtvrtek v listopadu se v Americe slaví Den díkůvzdání. Nejdřív jsme ho nijak extra neprožívali, spíš jsem si ho uvědomil třeba na nějaké týmové akci, ale postupně jsme se k tomu doma taky dostali. Dva naši malí kluci mají české i americké občanství, takže když tady za mořem vyrůstají, taky jsme dělali krocana a chtěli jsme, ať mají zachované i místní tradice.
V jednom ale necouvneme, Vánoce budou po našem, klasika 24. prosince večer. Tady je ten den Christmas Eve, kdy mají spíš nějakou party a Santa chodí v noci, takže děti najdou dárky další den ráno. My chceme zachovat český model. Našli jsme navíc v Americe vždycky i nějakou bílou rybu, která trochu připomíná kapra. Den díkůvzdání jsme ale nachystali opravdu tak, jak se tady slaví, manželka udělala kromě krocana ještě omáčku, sladké brambory, fazolky. Do příprav jsem jí moc nekecal, ale říkala, že krocana pekla sedm hodin. Povedl se jí skvěle a bylo ho nakonec nějak moc, už jsem ho měl třikrát a něco muselo do mrazáku.
Po Dni díkůvzdání jsme hráli proti Rangers, navíc už v jednu odpoledne, takže nebyla šance krocana moc vypotit na ranním rozbruslení.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
Už mám předplatné.
Přihlásit se
