Naše koncovka je žalostná. A jsem trochu proti nominačnímu systému
KOMENTÁŘ VLADIMÍRA VŮJTKA | Co na takový turnaj říct? Herně jsme byli ve vlnách, v každém zápase jsme měli alespoň jednu třetinu výbornou, další byly horší. Když vezmu první dva zápasy, tak jsme stačili bruslařsky, kombinačně i herně, ale žalostná byla koncovka. Všecko střílíme vedle nebo do břicha brankáře. Nemáme střelce.
To samé přesilovka. Všechna mužstva si to dávají na střelbu z voleje z kruhů a trefují rožky. My netrefíme puk. Ve střelbě zaostáváme za světovou špičkou kardinálně, to je velký rozdíl. Kolik bylo střel na bránu? V tom jsme nezaostávali, naopak, na střely jsme zápasy vyhráli.
Proti Rusku jsme byli dvě třetiny zbyteční. Neměli jsme tempo, nestačili jsme vůbec, jako bychom se už viděli doma. Ty dvě třetiny byly katastrofa. Ale po gólu jsme v poslední třetině měli snad deset skvělých gólovek a dali jeden gól. To brzdí náš hokej, naše výsledky a celý dojem se ztrácí.
Asi nemáme střelce. V národním výběru by měli být přece nejlepší hráči, ne?
