Finále mužské dvouhry Wimbledonu mělo dobrou úroveň. Když se budu po padesáté dívat na souboj Rafael Nadal vs. Novak Djokovič, budu si k tomu muset otevřít minimálně dvě lahve vína, abych vydržel všechny rituály, které tam jsou. Zatímco na finále mezi Djokovičem a Nickem Kyrgiosem jsem se díval s chutí.
Tenis potřebuje takovou osobu. Býval jí John McEnroe, jenže ten dosáhl na post světové jedničky a Australan má k tomu pořád daleko. Nicméně ve Wimbledonu hrál opravdu pěkný tenis.
Nepostrádalo to ani jednotlivé prvky, které jsou u něj typické. To znamená diskuze s rozhodčími, diváky, i svou lóží. Je to potřebné zpestření.
Střetly se dva druhy tenisu. Djokovič zejména ve výměnách ukázal, že je daleko jistější a lepší. Kyrgios zase lépe servíroval.
Djokovič si za celkový průběh turnaje titul zasloužil. Ve čtvrtfinále prohrával s Janikem Sinnerem 0:2 na sety, ale suverénně se z krize dostal a vyhrál další tři sety. V tomhle je strašně silný, ani takový stav ho neovlivní, bojuje naplno dál. Je to zasloužené vítězství s hořkým výsledkem.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit