BLOG: Luongo vs. Thomas. Vyhrál ten pravý?
TOMÁŠ ZETEK - „Podělá to. Uvidíš, že jo,“ pověděl jsem pevným hlasem kolegovi před rozhodujícím finále Stanley Cupu. Řeč byla o Robertu Luongovi. Do gólmana Vancouveru promítli všichni fanoušci Canucks své naděje před klíčovou bitvou.
„Kdepak. To je takovej psychouš, že je mu to jedno, že se hraje o všechno,“ dostalo se mi odpovědi.
„No, tak já ti říkám, že prostě už nebude chytat jako v těch domácích zápasech před tím,“ trval jsem si na svém. A je dobře, že jsem se nenechal zviklat. Teď mohu hrdě tvrdit, že jsem měl pravdu. Zvlášť když jsem v oné diskuzi dodal, že Thomas bude tím, kdo (opět) zazáří.
Přiznám se bez mučení, že bostonský pohodář je mi daleko sympatičtější, než opálená hvězda ze západního pobřeží Kanady. I proto jsem své tvrzení silně podepřel touhou, aby se nakonec změnilo v realitu.
Samozřejmě, fandit v noci Bostonu, to byla jakási česká povinnost s ohledem na příběhy Tomáše Kaberleho a Davida Krejčího. Další nuance, které převážily danou situaci na stranu Bruins, jsou jasné: tým z Original six by měl být vždy jaksi v popředí zájmu nestranných fanoušků, toť můj názor. K tomu připočtěme třeba parádní ofenzivní podívanou ve všech domácích duelech ve finále.
Na druhé straně se ale také našly důvody, proč držet pěsti Vancouveru. Sympatická ryšavá dvojčata ze Švédska vadí asi málokomu, navíc Canucks celou sezonu dokazovali, že si úspěch zaslouží. Proti faktoru Original six je zde postaven faktor Kanada. Jednoduše řečeno: když si NHL před lety usmyslela, že se bude hrát liga na úkor hokejových bašt v oblastech subtropů, je každý tým ze země javorového listu hájený.
Pokud bychom srovnali všechna pro a proti, možná by se dalo hovořit o remíze. A v tu chvíli přichází na řadu souboj gólmanů. A teď upřímně, kdo z dvojice Luongo - Thomas je vám sympatičtější?
Jen pro shrnutí. Roberto Luongo sice v domácích duelech zářil, ze tří utkání pustil jediný gól, venku ale pokaždé propadl. Boston ho na svém ledě totálně rozsápal. Na druhé straně Tim Thomas předváděl daleko vyrovnanější výkony a některé jeho zákroky postrádaly logiku (chápáno v obdivném slova smyslu). Díky němu doma tým dominoval a venku třikrát sahal po vítězství…
Po pátém utkání série, které Canucks vyhráli doma 1:0, se Luongo nekolegiálně obul do Thomase, když komentoval jedinou branku zápasu asi v tomhle smyslu: „Já bych to chytil, ale když někdo chytá stylem jako on, tak to nevyšlo.“ Tenhle výrok vzbudil hodně emocí, Thomas ukázal svou dobrosrdečnou povahu a nereagoval na něj. Odpověděl na ledě. V šestém utkání pomohl k výhře 5:2 a v rozhodujícím duelu vychytal nulu.
A Luongo? Nechám na vás, jestli si myslíte, že to v sedmím utkání „podělal“, nebo ne. Vancouverský gólman zůstal po utkání smutný, zatímco Thomas křepčil radostí. Získal i Conn Smith Trophy pro nejužitečnějšího hráče play off, o držiteli Vezina Trophy taky nikdo nepochybuje.
Je to další úchvatný díl jeho hokejového příběhu, o kterém budeme v dalších dnech hodně číst. Tak co, myslíte, že vyhrál ten pravý?
