To byl ten skok! Bába o stříbrném Štefelovi: Přál bych mu můj rekord
Pro člověka je to pár centimetrů, pro Jana Štefelu ovšem velký skok na stupně vítězů. Na HME v Apeldoornu poprvé dotáhl své zjevné předpoklady k velké medaili. Stříbro mu vynesl výkon 229 centimetrů a o pět centimetrů dál bojoval o zlato. „Jsem rád, že je tam potenciál na velké výšky a že může jednou atakovat ten můj rekord. To bych si strašně přál, aby to byl zrovna on,“ řekl jeho trenér Jaroslav Bába, který drží český historický výkon 237 centimetrů.
Stál na hraně a koukal se do propasti. Ale nakonec v ponožkách šplhal po dráze apeldoornského Velodromu, aby měl slavnostní háv na vítězné medailové kolečko na ploše.
Nic z toho nemuselo být, kdyby Jan Štefela ve finále mistrovství Evropy nepřeskočil výšku 226 centimetrů na třetí pokus. Zvládnul to, o tři centimetry výš uspěl na první, medailový, pokus.
„Já jsem s tím tak trochu počítal. Když cokoliv skočím na třetí, tak ta další bývá na první. My jsme to s trenérem věděli, podívali jsme se na sebe a on říkal: 'To je ten skok',“ vyprávěl svěřenec Jaroslava Báby v Apeldoornu reportérce ČTK.
Během závodu se nikdy nevzdal. Udržoval se v transu, poskakoval, křičel. Zdálo se to jako vodotrysk emocí, jenže mu neubíral energii, jen ho držel v kontaktu s velkým cílem.
„Hlídal jsem se, abych nebyl zbytečně zbrklý. Dneska jsem to psychicky zvládl velmi dobře,“ pochvaloval si.
Štefela se dostal do souboje o zlato s Ukrajincem Olehem Doroščukem. Poslední pokus si nechal na hodnotu 234 centimetrů a scházelo mu jen málo, aby laťku přeskočil.
„Před chvílí dávali ten pokus v televizi, jsem překvapený, že jsem ze sebe dostal něco takového na dvě stě třicet čtyři. Ten skok, kdybych to udělal správně, tak kdyby tam bylo dvě stě třicet sedm, tak věřím, že to tam zůstane,“ líčil Štefela.
Ještě lepší než já, říká Bába
Je to borec se srdcem závodníka. Dokázal to už před čtyřmi lety, když překvapivě vyhrál ME do 22 let v Tallinnu. V létě 2022 poprvé startoval na vrcholné akci mezi dospělými a jako benjamínek získal na ME v Mnichově sedmé místo. Vloni byl pátý na HMS v Glasgow i na ME v Římě. Teď má konečně medaili, jíž potěšil svého trenéra, jímž je nejlepší výškař české historie Jaroslav Bába.
„Sám jsem měl bojovnou náladu jako kdysi. Krásný den tady, dneska to bylo ve vzduchu, že to dopadne dobře. Fakt ukázal srdce bojovníka a jsem nadšený,“ hodnotil Bába. „On je opravdu v hlavě strašně silný a je obrovský závodník. Ukázal to už kdysi na Evropě do dvaceti dvou let, kdy vyhrál jako mladíček. Dokáže z úplného outsidera vyhrát závod a být nejlepší. Je skvělý závodník. Možná i lepší, než já jsem byl. Fakt si dneska šel pro to zlato, ale bohužel Ukrajinec Doroščuk byl lepší a zasloužil si to.“
Zjevný talent a správné nastavení hlavy navíc Štefela podpořil nástupem na cestu pravého profesionála. Jako kluk ze statku dlouho miloval jitrnice či tlačenku. Teď je z něho příklad elitního atleta.
„Poslední dva roky ze sebe udělal fakt profíka. Zaměřil se na stravu, na životosprávu a vidí, že to nese výsledky. Přijde mi, že je v tom ještě lepší než já. A tu hlavu má lepší, takže myslím, že bychom se mohli dočkat ještě lepších výkonů,“ předvídá Bába.
Další šanci bude mít Štefela už za dva týdny na halovém MS v Nanjingu, které bylo v minulosti několikrát odloženo kvůli covidové pandemii. Znovu se tam utká s čerstvým evropským šampionem Doroščukem.
„Bude tam odveta,“ slibuje Štefela.
