ROZHOVOR | Když začala skákat, její soupeřky už byly ze hry venku. Tyčkařka Jiřina Ptáčníková výkonem 452 centimetrů porazila zbytek pole na halovém mistrovství České republiky rozdílem třídy. „Ověřila jsem si, že limit skočím i v noci,“ říkala s úsměvem po závodě česká medailová naděje pro světový šampionát v halové atletice, který proběhne 9. až 11. března v tureckém Istanbulu.
Jaké bylo skákat celý závod sama?
„Mrzí mě, že jsem v podstatě od základní výšky byla sama v soutěži, protože je to mistrovství republiky, velký závod v Čechách. Bylo to takové bez motivace, bez hecu. Závidím Katce Baďurové a Hamajdě (Pavle Hamáčkové-Rybové), že se tenkrát mohly přeskakovat a rvát se o medaili. Doufám, že některá z holek začne skákat těch 440, 450 centimetrů, aby nás tu bylo víc. Motivace je do závodu potřeba a když je člověk sám, je to spíš jako trénink.“
Takže za neúspěchem na výšce 462 centimetrů stál nedostatek motivace?
„Bylo to také tím, že jsem teď přitrénovala. Každý rozběh a každý skok byl jiný, žádný nebyl ani z poloviny podle mých představ. Bylo to takové rozházené. Ale ověřila jsem si, že limit na mistrovství světa 452 centimetrů skočím i v noci. Před Istanbulem to vyladím, odpočinu si a můžu být velmi dobře připravená.“
Utekl vám ale rekord haly (465 centimetrů), o který jste chtěla bojovat.
„Na to jsem ani nemyslela. Je sice lákavé mít většinu rekordů, tentokrát jsem na to ale neměla. Nebyla jsem připravená na výšky kolem čtyř šedesáti.“
Poslední týdny jste si stěžovala na blok v hlavě. Bylo to tady lepší?
„Bylo to úplně v pytli. Ale připisuji to tomu, že jsem teď hodně trénovala. S výkonem 452 centimetrů jsem velmi spokojená a nedělala bych z toho žádnou tragédii. Vždyť každým závodem z poslední doby jsem splnila limit na mistrovství světa.“
Co se chystáte před Istanbulem vylepšit?
„Na vylepšování už není moc času, radši si teď odpočinu. Poslední týdny pro mě byly náročné, tak si teď už jen tak pohrajeme a příští týden začnu odpočívat.“
S jakým cílem na světový šampionát pojedete?
„Nechci se bavit o medailích, nechci nic zakřiknout. Do Istanbulu jedu předvést nejlepší výkon a buď za něj medaile bude, nebo nebude. Budu skákat sama na sebe. Nechci se nijak svazovat tím, že jsem šestá v tabulkách a měla bych tedy bojovat o medaili.“
Co říkáte na nový halový rekord Jeleny Isinbajevové 501 centimetrů? Věřila jste, že se ještě vrátí k pětimetrovým skokům?
„Říkala jsem to vždycky a všichni se mi smáli. Šest let skákala rekord v každém závodě a její hlava si potřebovala odpočinout. Přeju jí to a jsem ráda, že se vrátila. Teď se na ni ještě dotahuje Američanka Jenn Suhrová, je dobře, že tyčka jde pořád nahoru. Doufám, že se nezastavím a půjdu nahoru také.“