Šampionka Špotáková se vrací: Cítím se jako dřív. Ne-li silnější
Jednadvacet měsíců bez potlesku mezinárodního publika je pryč. A oštěp z její ruky má létat stejně daleko, jako když vyhrávala zlaté olympijské medaile. Barbora Špotáková je zpět a ve čtvrtek se poprvé po mateřské pauze představí na mítinku Diamantové ligy v Římě. „Cítím se jako dřív. Ne-li silněji,“ hlásí optimisticky. Její comeback bude z hlediště sledovat nejen přítel Lukáš, ale i roční syn Janek.
Až se bude rozebíhat ke svému hodu, bude ji tleskat celá aréna v Římě. Jen její syn, kvůli kterému musela přerušit kariéru, se možná bude v ochoze dívat jinam.
„Jeho zajímá všechno, je jak sova. Kdyby mohl, otáčel by hlavu o tři sta čtyřicet stupňů, takže se asi jen na mě soustředit nebude. Přeci jen, mě vidí furt,“ směje se Barbora Špotáková.
Vrací se po mateřské pauze, s delšími vlasy, avšak silná jako dřív. Připravená opět všechny porážet. „Vždycky chci vyhrát a s tím jedu i do Říma. Soupeřky jsou k poražení a podle tréninků bych se měla vrátit do pozice, kde jsem byla předtím,“ hlásí odhodlaně dvojnásobná olympijská vítězka.
Začaly ji svrbět ruce. Od přerušení kariéry házela jen jednou, a to před devíti měsíci v Domažlicích, kde 113 dní po porodu hodila 62,33 metru. Pod tuto hranici by nyní v Římě (kam si mohla vzít díky dobrým vztahům i přítele Lukáše a syna Janka) nechtěla jít. „Věřím, že mi atmosféra vlije krev do žil. Cítím takovou tu závodní nervozitu, kterou mám ráda,“ usmívá se.
Špotáková: Bolelo to. A fest
Ač návrat byl ve svalech cítit. Chyběla sice s týmem na soustředění v Africe, přesto ji prý trenér Jan Železný vyhecoval k dávkám, jaké měla dřív. „Bolelo to. A fest. Když jsme v lednu začali naplno a skákali odrazy, tak se to kolenům či kyčlím moc nelíbilo. Jak ty vazy byly zřejmě povolené, bylo to znát. Až mi Pavel Kolář říkal, že mám trochu brzdit,“ vypráví oštěpařka.
Oproti verzi Špotáková 2012, je nyní Špotáková 2014 lehce upgradovaná. Skloubit vrcholový sport s rodinou znamená prý zjistit, jak ještě lépe šetřit s energií a plánovat čas, aby se vše stihlo. „Kdyby mě někdo potkal v Praze, tak mě neuvidí, že jdu pomalu. Všude létám rychle, všude běhám. Trochu hektický život, ale co, hlavně že je malý zdravý,“ říká.
„Příliš zocelená se ale necítím. Myslím, že pohodová a psychicky silná jsem byla vždy. Pokaždé jsem uměla zabojovat do poslední chvíle. Spíše se jen bojím, protože jsem se fyzicky změnila, aby se to spojilo dohromady. To, že jsem na tom dobře, stále neznamená, že hodím tolik a tolik. V tom oštěpu to netrefuju, jak bych si připravovala. Je to o těch drobných nuancích,“ vysvětluje Špotáková.
Cíl je jasný: Mistrovství Evropy
Královna se přesto vrací do říše, která se trochu proměnila. A ona ty důvody sama dobře zná. Mateřství! I proto zatím míří vzhůru Martina Ratejová, Kimberley Mickleová a Sunette Viljoenová, zatímco tradiční rivalky Christina Obergfellová a Maria Abakumovová mají rodičovské povinnosti.
„Možná jsem je inspirovala,“ směje se k tomu Špotáková, pak ale vážně dodá: „Asi je to tím věkem. Přeci jen s Obergfellovou jsme stejný ročník a taky má delší dobu partnera. Je to čistě praktické, přeci jen nechávat potomka na pětatřicet let není ideální,“ uznává a dodává, že ani ona zatím nechce letos příliš bezhlavě plánovat.
„Nejdůležitější je asi mistrovství Evropy, ke kterému směřuji. Po Římě mě čeká memoriál Josefa Odložila, ME družstev a pak Zlatá tretra. Další zatím naplánované nemám, to se uvidí podle situace, nechci to mít teď nějak příliš nalajnované.“
Rozhovor s Barborou Špotákovou čtěte ve čtvrtečním deníku Sport.
