Od trápení k euforii. Jaký byl rok královny Zuzany Hejnové?
Titul mistryně světa ve zrádné disciplíně na 400 metrů překážek přinesl Zuzaně Hejnové další ocenění. Stejně jako před dvěma lety po titulu světové šampionky ovládla hlasování sportovců v anketě Sport magazínu a v pondělí také zvítězila v nejstarší české sportovní anketě o Sportovce roku, kterou pořádá Klub sportovních novinářů. Jaký byl její další zlatý rok?
Pražské zklamání
Zlatá budoucnost byla začátkem března ještě v mlze a na očekávaném pražském halovém ME si Hejnová prožila smutné chvíle. Ve čtvrtkařské štafetě doběhla na posledním úseku o osmnáct setin sekundy za bronzem. Z individuálních tratí si vybrala osmistovku a skončila hned v rozběhu. „Škoda, že jsem nezvolila čtvrtku, tam bych měla na postup třeba až do finále. Teď jsem zklamaná, protože jsem měla na to běžet rychle,“ líčila Hejnová.
Ostravský start
První závod venkovní sezony na 400 metrů překážek absolvovala koncem května na Zlaté tretře Ostrava. Vyhrála solidním časem 55,13 sekundy a dostala se na šesté místo světových tabulek. „Byl to první závod a byla jsem nervózní jako blázen. Však taky běžet po takové době…“ líčila Hejnová, která si překážky naostro vyzkoušela poprvé od loňského srpna.
Průlom v Paříži
Po nadějném startu se Hejnová zastavila na hranici 55 sekund. Ve čtyřech úvodních závodech sezony tenhle limit neprolomila. „Rok pauzírování je v téhle disciplíně těžké. Musela se chytit,“ řekl reprezentační šéftrenér Tomáš Dvořák.
Zlom nastal na Diamantové lize v Paříži, kde se Hejnové tradičně daří. Začátkem července tam vyhrála parádním časem 53,76 sekundy a rázem byla zpátky ve hře. „V medaili na mistrovství světa jsem začala věřit až po Paříži. Začala jsem pomýšlet na to, že je to na správné cestě,“ líčila Hejnová.
Zlatý Peking
Na světový šampionát do Pekingu přijela Hejnová už zase jako jasná favoritka, která si sebevědomí upevnila výhrami v Londýně a Stockholmu. Mistrovství světa zvládla bez zaváhání. Její převaha sice nebyla tak velká jako před dvěma lety v Moskvě, rozdíl od konkurence byl přesto zjevný. Finále vyhrála v čase roku 53,50 sekundy. „Byla to hrozně těžká cesta k titulu, vážím si toho mnohem víc než v té Moskvě. Obhájit je těžší,“ poznala.
Tečka v Curychu
Závěr sezony si čerstvá šampionka osladila dalším triumfem v celkovém hodnocení Diamantové ligy. Všechno si pojistila vítězstvím ve finálovém závodě na Weltklasse v Curychu, místě loňského evropského šampionátu, o který kvůli zdravotním trablům přišla. „Po mistrovství světa jsem se cítila unavená, ale myslím, že to samé cítí i ostatní. Jsem šťastná, že jsem takhle krásně zakončila sezonu,“ radovala se.
