Sedmibojařka Cachová se ze dna rozjela k osobáku: Nezabalila jsem to!
V sobotu odpoledne se to zdálo být jako prohraná bitva. Sedmibojařka Kateřina Cachová však navzdory velké ztrátě ze skoku do výšky na TNT meetingu Kladno obhájila loňské vítězství a navíc si výkonem 6337 bodů o 9 bodů vylepšila osobní rekord. Jako bonus bere potvrzenou účast na mistrovství světa v Londýně a první výhru nad národní rekordmankou Eliškou Klučinovou.
Věřila byste po bídných 168 centimetrech ve výšce, že z toho bude takováhle paráda?
„Ne. To fakt ne. Ale jsem ráda, že umím závodit dál a závod nezabalím, i když 168 je strašný výkon. Hodně dlouho se mi nestalo, že bych pravidelně skákala tak málo, tak je třeba na tom zapracovat a ne to dohánět druhý den.“
Ve výšce se vám už déle nedaří, nevyšla vám na loňském ME v Amsterdamu nebo nedávno v Götzisu. Co se děje?
„Dlouho jsem skákala s nějakým zdravotním omezením a chodila tak opatrně, abych si nic neudělala. Jen jsem si to testovala a tím jsem si zafixovala moc pokusů, které byly opatrné, a nešla jsem do toho naplno dynamicky, což se projevuje. Jak jdu do odrazu pořád opatrně, nemůžu skočit vysoko.“
Počítala jste si, kolik bodů byste mohla mít, kdyby se výška povedla lépe?
„Dívala jsem se, že kdybych skočila 178 a běžela půlku za dvě třináct, jako jsem běžela, stačilo by to na (národní) rekord. Ale o tom je ten víceboj, poskládat ty disciplíny a umění je poskládat je v pravý čas. Hlavně v těch dvou dnech, kdy člověk potřebuje, a ne někde na mítinku.“
Naopak dálka se vám povedla skvěle, skočila jste 651 centimetrů, váš nejlepší výkon kariéry, i když vám kvůli silnému větru dálkařský osobák nezvedne.
„Už na Odložilovi jsem se v dálce cítila dobře, měla jsem hodně pokusů, sice s přešlapem, ale k šest set čtyřiceti. Tak jsem doufala, že to uletí, ale že by to uletělo až tolik… A zrovna tady se to hodilo, protože těch bodů není málo za těch šest a půl... Tak aby se to povedlo i příště… (úsměv) Tři pokusy ve víceboji jsou málo, člověk to buď trefí, nebo netrefí a na té dálce se dá ztratit i získat strašně bodů.“
V Kladně jste si osobní rekord zlepšila už vloni, kdy jste paradoxně v dálce ani nepřekonala šestimetrovou hranici. Přijde někdy závod, kdy se vám sejde všechno?
„No, víceboj je o tom mít stabilní výkony na úrovni. Nějaký výkyv tam je vždy, ale je třeba tam skočit standard, v té výšce aspoň 178.“
Jak toho docílit? Víc trénovat, nebo si srovnat hlavu?
„Asi jedno s druhým. Mně to totiž moc nejde ani v tréninku… Spíš si to tam bez stresu zkoušet, aby se skoky zafixovaly.“
Co říkáte na to, že jste poprvé v kariéře porazila Elišku Klučinovou?
„Těšila jsem se na to dlouho, až ji porazím. V mládežnických kategoriích jsem to tolik nebrala, věděla jsem, že je starší a že budu mít ten vrchol před sebou. Ale s přibývajícími léty si člověk říká, že se ten rozdíl vymaže. Tak jsem ráda, že se mi povedlo poprvé v historii Elišku porazit.“
