Výročí neslaví jen velké sportovní triumfy, ale i podvody. Ten možná úplně největší v dějinách sportu se stal před 40 roky při slavném bostonském maratonu. Američanka s kubánskými předky Rosie Ruizová tehdy zvítězila mezi ženami ve třetím nejrychlejším čase historie. Její sláva, kterou cynicky přijímala plnými doušky, však trvala jen osm dní. Poté se její jméno stalo synonymem pro chladnokrevnou podvodnici. Zapojte se do nových diskuzí na iSport.cz >>>
Když tehdy v dubnu 1980 vbíhala ve žlutém dresu 27letá žena s krátkými tmavými vlasy do cíle, měla v obličeji za potlesku diváků grimasu plnou totálního vyčerpání. A za cílovou čárou nechala své bezvládné tělo chvíli podpírat dokonce policisty.
Na to, že za sebou měla necelý kilometr běhu, slušná komedie. Jenomže to tehdy ještě nikdo nevěděl…
Výkon Rosie Ruizové zpočátku šokoval nejen odbornou veřejnost. Čas 2 hodiny, 31 minut a 56 vteřin byl totiž rekordem bostonského závodu a rázem Američanku zařadil mezi nejúspěšnější maratonkyně v celé historii. „Byl to teprve můj druhý závod na této trati v životě,“ prohlásila navíc Ruizová bezprostředně po svém vítězství s tím, že ten první maraton běžela před šesti měsíci v New Yorku. A to v čase 2:56:33.
„Takže vy jste se dokázala za tak krátkou dobu zlepšit skoro o půl hodiny? To je neuvěřitelné,“ divila se v cíli reportérka Kathrine Switzerová. „Už ráno když jsem vstala, cítila jsem se plná energie,“ odpověděla na to s úsměvem vítězka.
„A prozraďte nám, co vám pomohlo k tak neuvěřitelnému zlepšení? Kdo vám pomáhal s tréninkem,“ pokračovala reportérka. „Nevím, opravdu nevím. Sama jsem se takhle připravila,“ krčila rameny s vavřínovým věncem na hlavě. Při dalších otázkách týkajících se intervalového tréninku pak začala Ruizová najednou dělat, že nerozumí tomu, na co se Switzerová vlastně ptá.
Nutno říct, že i proto její triumf od první chvíle vzbuzoval rozpaky. Ruizová si však v té chvíli ještě naplno užívala svých osm dnů oslav a uznání. Během nich byla pozvána i do několika televizních talkshow, v nichž se nechala obdivovat jako hrdinka.
V jedné z nich se potkala i s vítězem mužské části závodu Billym Rodgersem. Ten v Bostonu vyhrál celkem čtyřikrát a je dodnes jednou z největších ikon tohoto závodu. „Co říkáte na to neuvěřitelné zlepšení Rosie. Jak je to vůbec možné,“ dostal otázku. „Zlepšit se třeba o deset minut, tomu bych ještě rozuměl. Ale tohle? Je to opravdu těžko pochopitelné. Rosie musí říct, jak to dokázala,“ krčil rameny a obrátil se na svou kolegyni. Ta se však jen dál nesměle culila.
Mezi tím se už ale začalo objevovat čím dál více pochybností, které nasvědčovaly tomu, že se všichni stali obětí podvodnice. „Nikdy jsem o ní neslyšela, neznám její jméno a ani na trati jsem jí vůbec neviděla. Celou dobu jsem žila v přesvědčení, že jsem druhá. Až pak mi v cíli řekli, že až třetí,“ nechápala běžkyně Patti Lyonsová.
Ruizová však na to reagovala jen dalšími hereckými etudami. „Běžela jsem, jak nejlépe jsem mohla. Udělala pro to úplně všechno. A teď se mám kvůli tomu cítit provinile?“ ptala se před objektivy kamer se slzami v očích.
Jenomže důkazů o jejím podvodu nekompromisně přibývalo. První byly ty nepřímé. Nebyla v cíli vůbec udýchaná ani zpocená. Její nohy a celková stavba těla neodpovídá špičkové vytrvalkyni. Neví nic o maratonském tréninku. Vzápětí se také při lékařské prohlídce ukázalo, že její tělo má v klidu tep kolem 70 úderů za minutu. Přitom trénovaní maratonci mají tep i o dvacet úderů nižší…
Organizátoři posléze při doslova detektivním pátrání shromáždili na 10 000 snímků z trati bostonského maratonu pořízených amatérskými i profesionálními fotografy. A světe, div se, Rosie nebyla ani na jednom z nich...
Korunní důkaz pak poskytli dva studenti Harvardu John Faulkner a Sola Mahoney. Ti si totiž jako diváci všimli toho, že necelý kilometr před cílem jakási dívka ve žlutém triku vběhla na trať z davu fanoušků. Ano, byla to Rosie.
Záhadou pak už jen zůstávalo, jak se tato žena vůbec dokázala na bostonský maraton nominovat. A i tohle tajemství bylo brzy odhaleno. Američanka s kubánskými kořeny totiž podváděla už při newyorském maratonu v roce 1979.
Tehdy alespoň do závodu odstartovala. Poté však vběhla do metra a větší část trati „odběhla“ tímto způsobem. V metru se však potkala s reportérkou na volné noze Susan Morrowovou, s níž pak i z podzemní dráhy vystoupila. „Později jsem jí viděla v cíli, jak jí ošetřují dobrovolníci. Úplně jsem tehdy nechápala, co se vlastně stalo. Všechno mi došlo až o půl roku později po bostonském maratonu,“ řekla Morrowová.
Pod tíhou důkazů se pak organizátoři po osmi dnech rozhodli Ruizovou diskvalifikovat. Ta se přesto ani v té chvíli k podvodu nepřiznala. „Čestně mohu prohlásit, že tohle je druhý nejsmutnější den v mém životě. Jen chvíle, kdy jsem před osmnácti roky musela v rodné zemi opustit svého otce, byla ještě horší,“ pravila uraženě mezi slzami.
Její další život pak ukázal, že toto selhání mělo nejspíš hlubší souvislost s jejím charakterem. Jen o dva roky později totiž coby zaměstnankyně realitní společnosti strávila týden ve vězení za pokus o padělání šeku a krádež hotovosti v celkové výši 60 tisíc dolarů. Dostala pětiletou podmínku, odstěhovala se na Floridu, tam se však opakovaně zapletla do obchodů s kokainem.
Až do smrti v roce 2019 pak všem v okolí tvrdila, že v Bostonu tehdy regulérně zvítězila, protože absolvovala celý závod. A medaili pro vítězku, kterou tehdy dostala, nikdy nevrátila.
Po její smrti nicméně její dlouholetý přítel Steve Marek přiznal, že Rosie mu už několik měsíců po svém „triumfu“ pod přísahou mlčení prozradila, že v Bostonu opravdu podváděla.
„Ale myslím si, že se jí to tehdy vymklo z ruky. Vyskočila z davu a sama pak byla šokovaná, že do cíle běží jako úplně první. To asi nechtěla…“ udělal tečku za nejslavnějším sportovním podvodem všech dob.
Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »
Témata:
boston, podvod, atletika, maraton, přiznání, 1980, sport, Rosie Ruizová, bostonský maraton, Sport na Heureka.cz
Související články
