Martin Hašek
25. července 2022 • 18:57

Bronzový Vadlejch: Jsem hladovější. Železný? Jiná galaxie. Před ME dal slib

Vstoupit do diskuse
0
Video se připravuje ...
TOP VIDEA
Zima dohnal(a) Slavii, Trpišovského díl viny. Sparta má víc herní nadstavby
Verdikt odvolací komise: Rada stihne začátek příští sezony
VŠECHNA VIDEA ZDE

Je jako Atlas. Na ramenou však nedrží celý svět, ale medailové PR české atletiky. Oštěpař Jakub Vadlejch pod dohledem kouče Jana Železného dorostl v osobnost, na níž je spoleh. Po olympijském stříbru přivezl z MS v Eugene netradiční bronzovou medaili. A za necelý měsíc se chce pokusit o další na ME v Mnichově. Nebojí se o ní mluvit. „Berme to jako slib,“ usmívá se, jehož na letišti vítala i manželka Lucia s dcerou Emmou.



Máme tedy medaili z ME brát jako slib?
„Bylo to spíš o tom, že by bylo hrozně skvělé, kdyby nějaká medaile přibyla. Budu znova bojovat a věřím, že na to budu mít znovu.“

Na letišti vás vítal sekt na oslavu, ale jen jste si usrkl…
„Pro mě sezona zdaleka neskončila. Beru to jako hlavní vrchol, ale ještě je tam jeden, extrémně důležitý, a to je Evropa. Já celkově v sezoně alkohol vůbec nepiju, takže tohle je na mě docela i výjimka. Hurá do tréninku a makáme!“

Co pro vás znamená, že jste po loňském olympijském stříbru stál v Eugene na stupních při dalším globálním závodě?
„Předtím, než jsem tam odjížděl, jsem říkal, že chci bojovat o medaili, to se povedlo. Bylo nás tam v téhle sezoně šest kluků na osmdesáti devíti metrech. Po kvalifikaci jeden kluk odpadl, takže nás stále pět bojovalo o medaili, nebylo nic rozhodnuté. Jsem rád, že jsem jednu z nich uzmul. Půlku závodu jsem byl na stříbrné pozici, to nakonec nevyšlo o pár centimetrů, ale takový je sport, taková je atletika. Na druhé straně je skvělé, že to tak je. Závod byl pěkný, atraktivní, na dalekých metrech. Tři lidi ve finále mistrovství světa přes osmdesát osm metrů je skvělé. Je to třetí svět za sebou, kdy jsem byl nejhůře do pátého místa. Myslím, že to naznačuje, že se udržuju na velice vysoké úrovni a držím zdravotně pohromadě.“

Čím to je?
„Narazil jsem na úplně skvělého fyzioterapeuta. Chodím k Pavlovi Bryndovi do Kladna. S ním jsme za poslední dva roky odvedli tolik práce, že vlastně vracíme tělo do původního stavu.“

V Eugene se hodně řešila kvalita sektoru, jak zpětně hodnotíte závodní podmínky?
„Pro mě to bylo úplně ideální. Bylo tam teplo, což zbožňuju. Stadion byl z jedné strany otevřený, takže foukalo. Vždycky říkám, že mám radši těžší podmínky než lehčí, protože se jen tak z ničeho nepošlu do kolen. Takže to bylo taky pro mě dobré. Povrch byl nakonec perfektní. Nepřišel mi vůbec kluzký. Někteří lidi si stěžovali, že není vůbec vhodný pro oštěpaře. Mně to přišlo úplně naopak. Byl parádní, byl tvrdý, odezva techniky byla rychlá.“

Jakub Vadlejch se vítá po příletu z USA s rodinou
Jakub Vadlejch se vítá po příletu z USA s rodinou

Jaké jsou vlastně podle vás ideální podmínky pro oštěp?
„Pro mě třicet stupňů plus, klidně třicet pět, nevadí. Vítr zprava do zad, ideálně fičák. A stabilně. Protože on může být silný vítr, ale v momentě, kdy se točí, tak je to těžší. Tady nebyl vítr ideální, byl spíš proti, zprava, takže se s tím spousta oštěpařů trápilo. Mně to vyhovovalo, protože když se ostatní trápí, tak já se snažím netrápit. I v Tokiu jsem říkal, kdyby zapršelo, mohlo by to být zajímavé. Nakonec nezapršelo, i tak to bylo zajímavé. Snažím se nevyhledávat nějaké stresory. Někdo třeba nemá svůj oštěp a je z toho hotový. Já už sedm let na závody neberu žádný oštěp, nevytvářím si nějaké důvody případného nezdaru.“

Co říkáte na výkon Andersona Peterse, který je letos suverénní a obhájil titul z Dauhá?
„Od začátku roku je na tom parádně. Loni neměl žádné extra zranění a házel o deset metrů míň. To je jak u každého oštěpaře, jednou se hodí osmdesát, jednou devadesát. Oštěp je o technických drobnostech. Stačí něco malinko vylepšit a z ničeho nic se hází takhle stabilně daleko. Na něm je vidět, že si hrozně moc věří. Očividně spolupracuje s nějakým psychologem, co mi i říkal. Vypadá pěkně a je to člověk, který jde těžko porazit. Ale myslím, že každý člověk je porazitelný.“

Však jste taky hned po závodě mluvil o tom, že jste chtěl na Peterse zaútočit. Musí člověk dospět k tomuhle nastavení, dívat se nahoru?
„Samozřejmě, je to hrozně o těch pocitech. Jak jsem letos hodil skoro devadesát metrů a vím, že osmdesátosmimetrový hod ještě nebyl takový. Člověk se pořád snaží dospět k nějakému technickému ideálu. Během toho závodu jsem pořád tušil, že to pořád není maximum, co budu schopen předvést. Nakonec to teda tak nebylo, ale dělal jsem maximum, abych se zlepšil.“

Co říkáte na vyjádření vašeho trenéra Jana Železného, který je přesvědčen, že na úrovni světové špičky můžete házet ještě spoustu let?
„Je to moc hezké, že si to myslí, ale já si to myslím taky. V momentě, kdy člověk dosáhne nějaké úrovně, tak v ten moment ví, že je toho schopný. Pak už je to o zdraví, udržovat se v kondici. Vždycky se k určitým metrům dá nějakou cestou dojít. A v momentě, kdy se to povede, tak je velká šance, že se to může povést i podruhé, potřetí, počtvrté. V mém případě je tohle další motivace pokračovat ještě ve větší dřině. Jsem ještě hladovější než předtím.“

Čeká vás mistrovství Evropy. Vzpomenete si na to poslední? V roce 2018 v Berlíně jste jako úřadující vicemistr světa skončil osmý…
„Bylo to selhání, i když v uvozovkách, protože pro někoho to může být životní úspěch. Ale pro mě to bylo obrovské selhání, protože jsem věřil, že můžu vyhrát. Ale právě v momentě, kdy je člověk nejvíc dole, tak to musí brát jako zkušenost a snažit se jí vyvarovat. To není jen sport, to je i život. Já říkám, že všechno se děje pro něco, z nějakého důvodu. I ty faily, které jsem zažil, díky nim jsem tady.“

MS v atletice s expertem deníku Sport: Hledání Bolta, Warholmovo zklamání a česká dieta
Video se připravuje ...

Vzhlížíte teď k ME v Mnichově jako k šanci na své první zlato?
„Úplně to takhle v hlavě nastavené nemám. Beru to docela pragmaticky. Teď jsme byli šest kluků na extrémně vysoké úrovni. Tři kluci jsou ze světa, takže na Evropě zůstáváme tři. To mi zase dává obrovskou šanci bojovat o medaili. A jaká z nich to bude? Já budu šťastný za každou, když to bude ta zlatá, tak budu nejradši. Ale já tam pojedu předvést nejlepší možný výkon. Věřím, že když ho předvedu, tak to určitě medaile bude.“

Jak se vám poslouchají věty, že oštěpaři zachraňují českou atletiku?
„Já to takhle úplně neberu. Jedu na sebe, pro tu medaili jsem jel ve smyslu, že jsem o ni chtěl bojovat, cítil jsem, že na ni mám. Všechny věci okolo jsem se snažil neřešit. Na druhou stranu jsem rád, že aspoň ta jedna medaile je. Nemuselo to tak dopadnout.“

V čem je kouzlo vašeho kouče Jana Železného, který už přivedl k medailím pět českých oštěpařů?
„To už je prostě historicky. Já jsem už od deseti let sledoval trenéra v televizi. Pro mě to byl tenkrát ten hero, sportovní i lidský. Vždycky jsem chtěl být jako on. Myslím, že to dělá hodně. Když lidi vzhlíží k těm nejlepším, tak mají obrovskou šanci se jim nějak přiblížit. V tomhle případě přiblížit, protože trenér je nedostižitelný. To je úplně jiná galaxie.“

Co kdyby fouknul dobrý vítr zprava?
(smích) „To by musel být extrémně dobrý vítr…“

Vadlejch na mistrovství světa

MS

hod v metrech

výsledek

Eugene 2022

88,09

bronz

Dauhá 2019

82,19

5. místo

Londýn 2017

89,73

stříbro

Peking 2015

78,95

kvalifikace

Tegu 2011

80,08

kvalifikace

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud