Semenyaová u soudu (ne)vyhrála. Řeší se, co s transgender sportovkyněmi
Jihoafrická běžkyně Caster Semenyaová uspěla u Evropského soudu pro lidská práva s odvoláním proti pravidlům vůči atletům s tzv. poruchou sexuálního vývoje. Světová atletika ale trvá na omezeních, která jim výrazně komplikují start. Kariéra Semenyaové je v současnosti v limbu a hned tak se to nezmění. Přibývá i případů, v nichž organizátoři sportovních akcí brání v účasti v ženských soutěžích i transgender sportovkyním.
Mistr Yoda by měl jasno: „Vítězství? Vítězství, říkáš? Mistře Obi-Wane, ne vítězství…“
Caster Semenyaová je v podobné situaci jako Galaktická republika po první bitvě klonových válek. Soudní dvůr ve Štrasburku uznal, že je kvůli nařízení o nutné hormonální léčbě pro atletky s přirozeně vyšší hladinou testosteronu obětí diskriminace a nedostalo se jí řádného projednání případu. Na jejím aktuálním osudu se ale nic významného nezmění.
Mezinárodní federace Světová atletika už v roce 2018 rozhodla, že závodnice s poruchou sexuálního vývoje (DSD) mohou závodit v disciplínách od 400 metrů po míli jen v případě, že si medikací sníží hladinu testosteronu v těle. Semenyaová to dlouhodobě odmítá, v roce 2021 tak na olympiádě v Tokiu nemohla obhajovat zlato na osmistovce. Závodila pak na delších tratích.
Letos v březnu však Světová atletika rozšířila omezující pravidla na všechny atletické disciplíny. Semenyaová tak, pokud se nerozhodne k medikaci, nemůže od března vůbec na start. V podobné situaci jsou i další hyperandrogenní atletky. Mezi nimi namibijské sprinterky Christine Mbomaová, stříbrná na dvoustovce na olympiádě v Tokiu, a Beatrice Masilingiová, v Tokiu na dvoustovce šestá.
Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva dává Semenyaové možnost se proti pravidlům Světové atletiky znovu odvolat. Světová atletika pod vedením Sebastiana Coea je však zatím pevná a stojí si za svým s tím, že bojuje za férové podmínky pro ženský sport.
„Mnoho lidí věří, že není dost důkazů, že trans ženy nemají výhodu oproti biologickým ženám,“ uvedl Coe, když v březnu vysvětloval zpřísnění pravidel vůči atletkám s DSD.
Viděly jsme, jak biologický muž odhazuje kalhoty...
S podobnými opatřeními už přišly mezinárodní federace v ragby či v plavání. Sportovní autority se navíc stále častěji řeší, jak se postavit ke startu trans žen ve svých soutěžích.
Plavecká federace World Aquatics musela reagovat na případ univerzitní šampionky Liy Thomasové, která vloni vyhrála v divizi I na univerzitním šampionátu NCAA závod kraulem na 500 yardů o suverénních 1,75 sekundy. Následně byla dokonce zařazena do výběru pro nejlepší univerzitní sportovkyni roku. Jedna z jejích soupeřek Riley Gainesová přitom přišla se svědectvím, že Thomasová v ženské šatně odhalila mužské genitálie.
„Nebyly jsme předem upozorněny, že budeme s Liou sdílet šatnu. Nedaly jsme k tomu souhlas, nebyly jsme o něj požádány. Pak jsme v šatně viděly, jak biologický muž, vysoký 6 stop a 4 palce (193 cm), odhazuje své kalhoty, dívá se na nás a my jsme vystaveny mužským genitáliím,“ líčila Gainesová pro Fox News. „Pro mě to bylo ještě horší než závodní část. Před rokem, před dvěma by tohle bylo považováno za formu sexuálního útoku, voyeurismu.“
Federace World Aquatics už vloni rozhodla, že transgender plavkyním umožní startovat mezi ženami, ale jen za podmínky, že změnu pohlaví absolvovaly do dvanáctého roku věku, nebo prošly maximálně druhou z pěti fází tzv. Tannerovy stupnice puberty.
Minulý týden se k podobnému rozhodnutí odhodlali organizátoři série amerických cyklistických závodů Belgian Waffle Ride. Reagovali na úspěchy transgender závodnice Austin Killipsové. Ta se v květnu proslavila vítězstvím v ženském etapovém závodě Tour of the Gila v Mexiku. V červnu pak vyhrála jeden ze závodů série Belgian Waffle Ride v Severní Karolíně.
Nově budou moct v těchto závodech mezi ženami startovat jen ty závodnice, kterou jsou ženami od narození. Ostatním bude umožněn start v mužské a taky v open kategorii, určené všem závodníkům bez rozdílu.
