Svoboda: Chtěl jsem dohnat Roblese
AKTUALIZOVÁNO - Výtahem do světové první ligy jede Petr Svoboda. Běžec na 110 metrů překážek v pátek v Lille vylepšil vlastní národní rekord o dvě setiny na 13,41 sekundy.
Porazil finalistu mistrovství světa a prohrál jen se světovým rekordmanem Dayronem Roblesem z Kuby. A před olympijskými hrami se mu už honí hlavou myšlenky na finále! „Je to můj sen,“ připouští Svoboda.
S Kubáncem Roblesem jste se potkal poprvé od slavného závodu v Ostravě na Zlaté tretře, kde překonal světový rekord. Jaké to bylo?
„Při rozcvičování jsem se cítil psychicky unavený. Ale jak nás dovedli na start, trochu jsem se uklidnil. Najednou to vypadalo super. Jak bouchne pistole, hlava mi vypne. Měl jsem dobrou reakci. První tři překážky jsem neskopl a běžel jsem dobře i prostřední část. Na páté, šesté překážce jsem přes dráhu viděl Roblese.“
Jak byl daleko?
„Nedokážu si ani tipnout. Ale na nějakou chvíli jsem zachytil jeho rytmus. Jak jsem se ho snažil dohnat, mohla ve mně cvaknout atomovka, jak se mi to stalo nedávno v Ostravě. Jeho rytmus jsem ale nezvládnul. Dostal jsem se hrozně blízko k překážce a sedmou nebo osmou jsem chytl kolenem a kotníkem. Trošku jsem se odřel. Hrozně mě to zpomalilo. Najednou jsem vylítl do vzduchu a roztočil jsem se.“
Vy tvrdíte, že jste ještě v polovině závodu honil světového rekordmana?
„Když mi to večer došlo, byl jsem v šoku. Poprvé jsem s ním byl v kontaktu víc než na půl mezery od překážky. Bylo to zvláštní. Kdyby mě postavili do dráhy vedle něj a běželo by mi to, nechtěl bych prohrát.“
Neříkejte...
„Samozřejmě bych prohrál. Na jeho frekvenci a sílu ještě nemám. Ale věřím, že by mě dokázal táhnout na bombovej výkon. Věřím, že by mi utekl tak na dva metry a s tím už bych doběhl do cíle.“
Zatím se musíte spokojit se skalpem Ukrajince Sergeje Demiďuka, finalisty loňského mistrovství světa. To potěší, ne?
„Po té kolizi jsem ho uviděl vedle sebe a cvaklo mi v hlavě, že s ním nemůžu prohrát jako na Odložilově memoriálu. Poslední mezeru a rovinku jsem snažil cílovat jak Colin Jackson. Jen abych o kousek vyhrál. Vyšlo to o setinu. Je to suprové.“
Je to lepší než další překonání národního rekordu?
„Ten čas mi ani nedocvakl. Pro mě je hrozně důležité, že jsem porazil Serdžiho Demiďuka. V Ósace to byl jediný běloch ve finále mistrovství světa.“
Myslíte teď na blížících se olympijských hrách taky na finále?
„To je můj sen. Je to krásnej, úžasnej sen. Vím, jak mi to běhá v tréninku. V závodě ten pocit zatím nemůžu najít. Vždycky jsem psychicky unavenej. Nevím, jestli je to tím stresem. Jak se neběhá hlavou, těžko se s překážkami bojuje. Možná to je ta chyba, proč bourám.“
Naznačte, kam vaše možnosti mohou sahat.
„Bojím se to říct do novin. Ale myslím, že když by všechno vyšlo na sto procent, v rozmezí časů 13,20 - 13,25 je můj ideální závod. To bych se do finále mohl podívat. Ale on tam může vyběhnout kluk, co si v Americe omylem odběhl od amerického fotbalu a bude to jinak.“ (smích)
Tabulka
Národní rekordy Petra Svobody
11. června Ostrava 13,48 (vyrov. rek.)
16. června Praha 13,43
27. června Lille 13,41
