Otec syna neodepsal. I s obrnou zvládne maraton
VIDEO - Jeden z nich trpí obrnou, druhému bude v červnu sedmdesát. Přesto se možná žádnému sportovci na světě netleská tolik jako jim. Dick Hoyt už se svým synem Rickem, který není schopen normálního pohybu ani řeči, dokončil triatlonového Ironmana i maratón. Mnohokrát. To všechno díky tomu, že táta svého postiženého syna kdysi odmítl odepsat a dát ho do ústavu.
Bylo hrozné to slyšet. Lékaři posadili Dicka a Judy Hoytovi na židle ve své ordinaci a tiše řekli: „Váš syn Rick nebude nikdy zdravý. Nebude ani chodit, ani mluvit. Při porodu došlo k poškození mozku, má diagnózu dětská mozková obrna. Radíme vám ponechat ho v ústavní péči.“
Psal se rok 1962 a Dick, bývalý důstojník americké armády, před sebou spatřil novou výzvu: Pomůže svému synovi žít normální život! Rodiče se od té doby pokouší vychovávat Ricka jak každé jiné dítě, trpělivě ho učí abecedu, protlačí ho do škol pro zdravé, za nemalé peníze zakoupí počítač, díky kterému jejich syn může komunikovat s okolím.
Podívejte se na příběh otce a syna Hoytových:

Že je to marná snaha? Omyl. Zdá se to jako zázrak: Rick postupně prokáže svou inteligenci, ve světě zdravých se neztratí. Je dokonce schopný dostudovat bostonskou univerzitu.
A v roce 1977 u Hoytových začne další životní etapa – Dick se s Rickem v místě svého bydliště přihlašují na závody v běhu na pět mil. Dick běží, Ricka má před sebou na vozíku. Ti dva skončí předposlední, ale něco se stane.
Kluk, který byl před lety lékaři úplně odepsán, tátovi sdělí: „Bylo to něco úžasného! Já jsem si při tom závodu připadal jako úplně zdravý člověk.“
Dick Hoyt nikdy před tím neběhal. Ke sportu ho vázalo nanejvýš fandění klubu NHL Boston Bruins. Teď se to zlomí. S klukem se pouští do dalších a dalších závodů, jejich výkony jsou čím dál úžasnější, stávají se slavnými.
Po hrozných obstrukcích je pořadatelé v roce 1983 poprvé oficiálně pouštějí i na start bostonského maratónu. Teď už je nikdo nemůže odmítnout, mají totiž tak dobrý čas, že se řadně kvalifikovali.
Závod zvládnou skvěle, postupně se stanou ikonami velkého bostonského běhu. Maratónů poté zvládnou ještě 68, jejich nejlepší čas bude 2:40:47. Úžasné!
Navíc se brzy přesunou k jinému těžkému sportu – k triatlonu. Nezastaví je ani fakt, že Dick neumí plavat a na kole seděl naposledy ve svých šesti letech. Tohle že je pro starého vojáka nějaká výzva?! Bere prostě syna a hned se vrhají do tréninku.
Běh zvládnou jako obvykle, táta tlačí syna před sebou na vozíku. Při plavání Dick táhne kluka za sebou v člunu. A na kole má pro synka na rámu speciální sedačku.
Zvládnou to jako nic. Ti dva spolu zdolají celkem 234 triatlonů, z toho šest náročných Ironmanů. Nezastaví je pak ani Dickův infarkt, ani jeho ubíhající věk. Do bostonského maratónu se před pár týdny pustili posedmadvacáté navzdory tomu, že Dickovi Hoytovi bude v červnu sedmdesát.
„Kdybych měl možnost splnit mu jedno přání, tak bych strašně moc chtěl, aby to jednou bylo naopak. Aby se na sedačce uvelebil on a já běžel za ním,“ přiznal Rick. „Jedno je jisté, on je pro mě nejlepším tátou století.“