Šéftrenér Dvořák: Jsem časově rozsekanej
Když se včera na pražském Hlavním nádraží rozjížděl vlak Hungaria do Budapešti, kde čeká české atlety o víkendu první liga ME družstev, šéftrenér Tomáš Ddvořák zůstal na peróně. Za výpravou vyrazil s tyčemi autem. Funkce si od slavného desetibojaře žádá plné nasazení. „Jsem časově rozsekanej,“ usmívá se hořce.
Po šestnáctiletém vládnutí předchůdce Václava Fišera, architekta nedávné zlaté éry, zažívá i jeho nástupce Tomáš Dvořák v prvních měsících úspěchy. Kvůli vzepětí českého týmu mu ale nezbývá moc času na vlastní tréninkovou skupinu ani na rodinu.
Jak se vám líbí kondice národního týmu?
„Kondice nároďáku je dobrá. Je těžké říct, že bych na tom měl nějakou zásluhu. Ale jo, nastartovaný je to dobře. Jsem zatížený tím, co bylo tenhle týden. Řešil jsem několik zranění. Ale jináč šlapou skvěle, po všech stránkách. Směřuje to správným směrem. Ale ukrojil jsem si teda velkej krajíc.“
V čem je vaše funkce nejvíc náročná?
„Nejnáročnější je to všechno stíhat. Jsem časově rozsekanej. Hodně práce je tady a všude kolem. Jsem takovej pitomec, který si nic neumí odpustit a neumí říkat ne. Život mě naučí, až to se mnou šlehne… Vysedávání v kanclu už mi trošku přirostlo. Teď to postávání na stadionu. Když jsem ve středu odcházel z Kladna, držel jsem se za záda. Asi budu muset začít sportovat, nebo co…“
Musíte svůj program v něčem omezovat?
„Dostávám se do blbých situací. Klukům (Dvořák má na Dukle svoji tréninkovou skupinu – pozn. red.) musím říct, že na trénink nepřijdu, což mě štve. Zvládnout se dá ledasco. Já jsem takovej, který nechce něco flákat. Jsem na tom špatně doma, protože nejsem moc doma. Sem tam si od ženy vyslechnu. Má pravdu, samozřejmě.“
Budete po sezoně řešit, co dál?
„Nejsem takovej, že bych si dělal nějakej sumář a skládal plusy a minusy. Ono to nějak přijde. Nerad zklamávám lidi.“
Radíte se s vaším předchůdcem Václavem Fišerem?
„Chodím za ním, když je přítomný. Teď je zrovna tři týdny v Americe. Něco udělal, něco prožil, má na něco svůj názor. Já mám třeba odlišný. Při nominaci mi říkal, že by vzal na patnáctistovku Kubu Živce, že je bojovník. Škoda, že co běžel v pondělí na Odložilovi, nepředvedl týden před tím. Úplná Sybilla nejsem.“
Přes všechny problémy ale zatím reprezentace pod vaším vedením funguje…
„Je pravda, že mě baví se dívat na závody a číst ty výsledky. S těmi lidmi sdílím radost, tak jak ji dřív někdo sem tam sdílel se mnou. Lidi rostou. Třeba skupina trenérky Martiny Blažkové. Myslím, že tam tomu hodně pomohl příchod Denisy Rosolové. Martina je šikovná trenérka a dobrá psycholožka. Stejně tak Honza Železný. O personách, jakou je Bára Špotáková, se nemá cenu bavit. Baví mě to.“
