Hrdina Peterka: To letí na diváky, ne? Pak hala vybouchla! Odvezu si koše
Úvodní česká výhra na EuroBasketu byla v těžkém ohrožení. Nizozemci drželi znervóznělé reprezentanty pod krkem a stáli jednu střelu od prodloužení, jenom potřebovali ubránit poslední lví útok. V té chvíli, 20 vteřin před koncem, nadmíru spolehlivý Martin Peterka zacílil od tříbodového oblouku a zvýšil na 84:78. Hotovo! V O2 areně se mohlo začít slavit první vítězství (88:80).
Měl jste před poslední trojkou něco v hlavě? Bylo to buď, anebo.
„Paradoxně si myslím, že byla nejtěžší a nejhorší, kterou jsem v utkání vystřelil. Říkal jsem si: Jéžiš, to letí, trefí to nějaké diváky… Ale nakonec se to tam zatočilo. Nádhernej moment, protože celá hala vybouchla. Neskutečný.“
Proti Nizozemcům jste proměnil šest trojek ze sedmi, na turnaji už dvanáct ze šestnácti. Čím to je, že jste v O2 areně taková mašina?
„Nevím. Až dohrajeme turnaj, asi si ty koše odvezu do nového angažmá ve Würzburgu. Střílí se mi tady dobře, hraje se mi tady dobře… Po každé té trojce je vidět, že si to fanoušci užívají, i já si to užívám. Kluci mě dobře hledali, a já už pak jen trefím koš, to je přece jednoduchý. (úsměv) Máme dobrou souhru s Veselkou, s Ondrou Sehnalem. S ním se skoro vidíme poslepu. Kdybyste v hale zhasli, vždycky mě najde volného.“
Překvapilo vás, kolik jste dostával místa na střely?
„Jo, překvapilo mě to na konci poločasu. Sehráli jsme jednoduchou akci, já zaclonil obránce Veselky a najednou jsem byl úplně volnej v rohu. Chtěl jsem počkat, až ke mně někdo přijde (mrkne) Myslím, že další soupeři už budou líp připravení a tolik prostoru mi nedají. Ale když bude můj obránce u mě blíž, zase se otevře prostor pro najíždění do bedny a můžou z toho profitovat ostatní. A to je jenom dobře, protože není důležité, kolik já dám trojek, ale jestli vyhrajeme.“
V poločase jste vedli o 23 bodů, co se pak stalo?
„Možná jsme si mysleli, že už to půjde snadno. Že odskočíme a bude z toho show. Jenže Nizozemci se postupně vraceli. Musíme si na to dát pozor, jindy by nás to mohlo stát výhru. Naštěstí jsme ani jednou neprohrávali. Vítězství je důležité pro naše sebevědomí i pro to, abychom po šesti porážkách pochopili, že umíme vyhrávat.“
Napadlo vás v koncovce, když se soupeř přiblížil na tři body, že by to ani napotřetí nemuselo dopadnout dobře?
„Říkal jsem si: Kur…, musíme teďka šlápnout! Protože prohra už by byla kritická. Ale pořád jsem věřil v nás, že to zvládneme. Máme silné a zkušené hráče. Kluci z lavičky pořád opakovali: Pojďme, v klidu, je to naše. Saty nás uklidňoval. A zvládli jsme to.“
Prudce vám roste minutáž, proti Nizozemcům už jste hrál přes 31 minut.„Jsem za to jenom rád, ale jsem připraven pomoct týmu na minutu, nebo na třicet. Každou minutu tam oddřu. Celý druhý poločas byl divoký, každou trojku, každý koš jsem hodně prožíval.“
Atmosféra s osmi tisíci lidmi se vám líbila?
„Říkal jsem si na začátku, že asi nebude tolik lidí. Ale nakonec dorazili a atmosféra byla skvělá. Super, moc děkujeme, uvidíme se zítra!“
Jak v příštím utkání ubránit Lauriho Markkanena?
„Dobrá otázka. Ale myslím, že na to máme dobré obránce. Honzu Veselého, jednoho z nejlepších v Evropě. Martin Kříž určitě taky. Ale i další. A v minulosti už jsme párkrát ukázali, že se umíme na hvězdu soupeře připravit a neumožnit jí 35 bodů. Uvidíme, s čím přijdou trenéři. Finsko není jenom o Markkanenovi. Hrajou dobrý basket. Bude to těžké.“
