Duel dvou Čechů ve slavné NBA? Možná už v blížící se sezoně! Vít Krejčí totiž podepsal smlouvu s týmem Oklahoma City Thunder, který ho při loňském draftu získal výměnou z Washingtonu, a chystá se na tréninkový kemp. „Kdyby se už letos podařilo, abych si zahrál proti Tomáši Satoranskému, bylo by to speciální pro celý český basket,“ říká jedenadvacetiletý rodák ze Strakonic v exkluzivním rozhovoru pro deník Sport.
Když si loni 25. září v duelu mezi Zaragozou a Realem Madrid přetrhl přední zkřížený vaz a poškodil oba menisky, životní sen o NBA se pořádně vzdálil. Jenže vedení Oklahoma City Thunder na Víta Krejčího při draftu vsadilo i přes zranění, ohlídalo si rok trvající rehabilitační proces přímo v USA – a teď s dvoumetrovým rozehrávačem podepsalo víceletou smlouvu. Klub sice její podrobnosti nezveřejnil, podle zdrojů deníku Sport by ale mělo jít o čtyřletý kontrakt, garantovaný na první dva roky (na další dva mají opci Thunder).
Váš start v NBA se podpisem hodně přiblížil, že?
„Je to tak. Jsem zase o krok blíž. Hodně důležitý teď bude tréninkový kemp Thunder, který začíná 22. září. Doteď jsem měl jen individuální tréninky a hrál jsem jeden na jednoho, dva na dva. Zbytek týmu už se ale po létě pomalu vrací do Oklahomy, takže začneme hrát pět na pět a tím se do basketu vrátím se vším všudy. Na tréninkovém kempu chci ukázat, že jsem připravený na sto procent.“
Začnete v rezervním mužstvu v G-League, nebo rovnou v prvním týmu?
„Začnu s Thunder. Musím projít kempem a absolvovat všechny výstupní protokoly, abych mohl hrát stoprocentně, ale měl bych být na soupisce Thunder. Cílem pro tuhle sezonu je etablovat se v prvním týmu.“
Jak je na tom vaše koleno?
„Fyzicky se cítím skvěle, koleno je v pořádku. Jediné, co mi chybí, je herní praxe a forma. Přece jen roční výpadek je dlouhá doba. V klubu mi říkali, abych na sobě necítil žádný tlak, že hráčům trvá až osmnáct měsíců, než se po takovém zranění dostanou do formy, jakou měli před ním. A že zápasů v sezoně je hrozně moc, takže nezáleží na tom, jak dlouho mi bude trvat, než se rozehraju. Ale jsem na tom fakt dobře: třeba co se týká individuálních schopností, tak ty mám lepší, než před zraněním.“
Celý rok jste na sobě makal, že?
„Je to tak. A zesílil jsem – za dobu, co jsem tady, jsem nabral asi sedm kilo. Dělal jsem hodně individuálních tréninků, jsem na tom lépe střelecky, i pokud jde o driblink. Teď jen dostat to do hry, do herní rychlosti. Nebudu lhát: když jsem hrál poprvé jeden na jednoho, byl to fofr a chvíli mi trvalo, než jsem se do toho dostal. Ale už je to lepší.“
Oklahoma je trpělivostí a prací s mladými talenty proslulá. Je to ideální místo pro start vaší kariéry v NBA?
„Rozhodně. Není to velké město, ale to mi vyhovuje. Pro mě je důležité soustředit se jen na basket. Máme tak třeba postavenou i tréninkovou halu: žádné fotky, žádné rozptýlení, nic okolo, jen basket. Přijdete, odmakáte si to, zlepšíte se, soustředíte se jen na daný okamžik – a pak zase odejdete. Nemyslíte na to, co bylo, co bude – jen makáte. A zítra zase.“
Sledoval jste na dálku, jak si vedl český národní tým na OH?
„Ano a bylo to těžké, protože bych si jednou na olympiádě také moc toužil zahrát. Je to obrovská motivace, i když dostat se tam je těžké. Český basket jde ale hodně nahoru a já se fakt hrozně těším na mistrovství Evropy 2022 v Praze, to bude úplně super. Snad budeme všichni zdraví a do týmu se dostanu.“
Lídr reprezentace Tomáš Satoranský na vás oceňuje hlavně drzost a cílevědomost, s kterou si jdete za svým. To máte odmalička?
„Určitě. V dětství mě trénoval táta a on věděl, že basket miluju a že to je něco, co chci dělat. Takže mě trénoval tvrdě. Stojím si za tím, že pokud je na vás trenér přísný a pořád vám opravuje každou maličkost, tak vám věří. Pro mě by byla nejhorší věc, kdybych udělal nějakou chybu a trenér by mě neseřval. To by pak znamenalo, že mi nevěří. Ale když mě seřve za každou blbost, tak věří, že by ze mě mohl být dobrý hráč. Tohle mi pomohlo víc si věřit a nesesypat se. A asi i být drzejší.“
Na Instagramu jste se dojemně rozloučil se Zaragozou. Co k tomu městu cítíte?
„Je to místo, kde jsem vyrostl. Od třinácti, kdy jsem tam přišel poprvé, je do jedenadvaceti hrozně dlouhá doba. Do konce života budu mít pro Zaragozu speciální místo v srdci a bude to můj druhý domov. Bez trenérů a bez lidí tam bych tady nebyl. Nebylo lehké odejít do zahraničí, ale jsem rád, že jsme to rozhodnutí s agentem a s rodinou udělali.“
Už víte, co uděláte s první výplatou z NBA?
„Jedno vím jistě: co pro mě všechno obětovali rodiče, abych mohl žít svůj sen. Vození každý den na tréninky do Písku, stěhování mámy na půl roku do Zaragozy… Mám obrovskou radost, že jim aspoň trošku budu moct vrátit něco z toho, co pro mě udělali.“
Thunder proti Pelicans, vy versus Tomáš Satoranský. Už tedy letos?
„Věřím tomu a strašně se na to těším. Určitě to je zápas, kterého se nemůžu dočkat. Bude to speciální moment ne jen pro nás, ale pro celý český basket. Poprvé se na hřišti potkají dva Češi a třeba se budeme i bránit.“
|
očima agenta Phillipa Paruna |
|
očima mentora Tomáše Satoranského |
Témata:
sport, Vít Krejčí, Tomáš Satoranský, NBA, Washington Wizards, basketbal, Zaragoza, úraz, Strakonice, Oklahoma City Thunder, trenér, Sport na Heureka.cz
Související články
