ROZHOVOR | Za dopisem, který ho osočuje z vulgárního chování, vidí kontroverzní funkcionář Ivo Kaderka pozůstatek sporu ohledně přestupu jedné z basketbalistek. Naznačuje, že autor dopisu je z basketbalového prostředí. „Policie ho vypátrá, pokud bude chtít. Pak se budete divit. My si myslíme, že víme, kdo to je,“ tvrdí Kaderka sebejistě. Obviněním, že podporuje nebezpečnou hru, se cítí dotčen.
Vnímáte jako problém to, že svým vystupováním na zápasech se pohybujete na hraně?
„Já fandím jadrněji, to přiznávám. Ale že bych někoho nabádal, ať někoho zraní, to je, pane, hodně silné kafe a špína. Zeptejte se hráček. Ty se k tomu postavily jednoznačně v prohlášení. Je to hnus. Nemám, co bych k tomu dodal. Jo, na basket chodím, strašně fandím, obrovsky to prožívám, je to pro mě fajn adrenalin. Podporuju ten klub, je to můj favorit.“
Proč na basketbalu taky nesedíte v klidu jako na tenisu?
„Tenis je bez křiku, je s jestřábím okem, kde všechno je dané. Na basketu vám řeknu, jak začínám. Já si sednu na tribunu, mám svoje lidi kolem sebe, bezvadný. Všechno v pohodě, do té doby, než se začnou dít věci, které nemají nic společného s fair play. Že ty holky někdo řeže, že se tam začnou chovat rozhodčí podivně, že je nepustí přes půlku a tak dál. Pak začnu řvát. Do té doby tleskám, já zatleskám i soupeři. Vždyť je to hezký, ne? Pak se toho chytí lidi, který tě nemají rádi, pak lidi, kteří závidí, těch je triliarda, no a pak lidi, kteří mají srandu jen z toho, že si můžou napsat anonymně na internet.“
Změnil jste se jako fanoušek za poslední dva roky od incidentu na zápase Valosunu Brno B, z něhož jste byl vyveden?
„To jsem se změnil. Od té doby fandím mnohem víc a intenzivněji.“
Nestáhnete se trochu?
„Ne. Ve středu, pokud to stihnu, budu fandit jako vždycky. Tleskat, povzbuzovat. Takový adrenalin já potřebuju, taky jsem normální člověk. Jdu si zafandit klubu, ve kterém ještě nedávno hrála moje dcera, mě to strašně baví. Já tam chodím strašně rád. Je to koníček.“
