Nymburk jako na vojně: Jsem profík a chci to i od hráčů, říká Kemzura
Budí pořádný respekt. Svými úspěchy, přísným pohledem i tvrdými tréninkovými metodami. „Má vždy poslední slovo a každý to musí akceptovat,“ říká o něm Jiří Welsch. Seznamte se: Kestutis Kemzura, nový kouč basketbalového Nymburka. „Jak vypadá moje disciplína? Jako na vojně,“ přiznává litevský expert. Slibují se od něj tituly, výhry v Eurocupu a příští rok postup do Euroligy.
Disciplína jako na vojně? Co si pod tím představit?
„To byl jen takový vtip, žertoval jsem. Můj koncept nicméně je, že pracuji jako profesionál a to samé také očekávám od svých hráčů. Chci být jedním z nejlepších trenérů na světě, a proto se musím neustále zlepšovat. Být připravený na trénink, na zápas… a totéž chci co nejvíce předat hráčům. I kdybychom trénovali dvě nebo čtyři hodiny, věřte, že špičkové týmy trénují ještě více. Navíc je vždy potřeba zlepšit každý detail, neboť detaily tvoří celek.“
Jste impulzivní?
„Nevím, jestli impulzivní, ale emotivní asi ano. Přeci jen, je to sport.“
Jiří Welsch třeba říkal, že jste hodně silná osobnost.
„Opravdu? To byl asi kompliment. Těžko říct, každý je nějaká osobnost. Někdo je silnější, někdo slabší, já jen dělám svou práci.“
Přesto, jaká jsou pravidla mezi vámi a hráči?
„Jednoduchá. Chci po nich, aby byli ve správný čas na správném místě, dělali svou práci co nejlépe, hráli důrazně a nikoho se nebáli.“
Jaké jsou vaše cíle v Nymburku?
„Chci s ním udělat zase krok výš. Je tu spousta věcí, které můžeme zlepšit. Ono dostat se z nějaké fáze do další je velmi těžké. Můžete rovnou skočit, ale při tom můžete i tvrdě a hluboko spadnout, nebo můžete jít pomaleji a trpělivěji. Krok po kroku. Čeká nás tvrdá sezona, hodně zápasů a cestování. Pokud ale budeme i dál finančně schopní, věřím v nadějnou budoucnost.“
Peníze jsou budoucí plány, které zahrnují i účast v Eurolize, důležité, že?
„To je důležité pro každou soutěž. A Nymburk je zatím známý jako solidní, stabilní a silný klub.“
Vy navíc máte zkušenosti i z vrcholné scény. Trénoval jste i litevskou reprezentaci, s níž jste skončil před třemi lety na MS třetí.
„Ano, to byla velká zkušenost. Třeba ten bronz nikdo nečekal, podařilo se nám tehdy složit dobrý tým. Pak s tím přišla i očekávání, navíc jsme v roce 2011 hostili evropský šampionát…to si dovedete představit ten tlak. Tehdy jsme prohráli ve čtvrtfinále o bod s Makedonií, trochu smůla. I přes ten tlak a třeba i kritiku, na ty časy vzpomínám rád.“
