Po odchodu řady hvězd to vzala na sebe. Roli lídra. Roli hlavní hvězdy obrozeného USK Praha. „Nedá se říct, že bych si ji kdovíjak užívala, ale užívám si basketbal. Ono je však lehké pracovat s Natou Hejkovou a novými spoluhráčkami,“ vyprávěla basketbalistka Marta Xargayová, která devatenácti body pomohla USK Praha k první výhře v letošní Eurolize nad Bourges 64:61.
Bylo těžké ustát ten závěr, kdy jste za stavu 62:61 házela trestné hody, a rozhodovalo se?
(směje se) „Já mám ale trestné hody ráda. Navíc tyhle situace hodně trénujeme. Takže ono je lepší v takové chvíli na nic nemyslet, být v klidu a prostě jen střílet.“
Utkání jste začaly dobře, vedly jste v jednu chvíli i o čtrnáct bodů, ale pak jste dovolily soupeři vyrovnat. Co se konkrétně právě v druhé půli zápasu stalo?
„Bourges začalo hrát dobrou obranu a my ji naopak hrály hodně špatně. Měly jsme spoustu ztrát a ony nás začaly i více presovat, takže to bylo těžké.“
Bylo těžké v tu chvíli krotit emoce?
„Ano, ale musíme si z toho vzít pozitiva. Nevzdaly jsme se. Běžně tyto situace bývají pro tým nepříjemné, nicméně my to zvládly a máme být na co hrdé. Jsem ráda, že jsme ten úvodní zápas v Eurolize vyhrály, tohle není jednoduché.“
Jak tedy vidíte tu svou roli hlavní zkušené hráčky v týmu?
„Beru to a chci hlavně pomoci ostatním. Občas na ně i křičím (směje se a do rozhovoru vstoupí trenérka Hejková: „To je ale dobře.“) Ono, když už v té roli jste, musíte být příkladem a já se snažím v každém zápase vydat ze sebe to nejlepší.“
Navíc jste i tmelící prvek v kabině, že?
„To ale není těžké, protože mi to ostatní ulehčují. Pomáhají mi jak Češky, tak Amanda, Marija nebo Leti (Hejková opět vstupuje: „Chci něco říct, v této sezoně cítím, že jsou víc pohromadě. Není tam v kabině žádné rozdělení na skupinky a je jedno, zda jste Češka nebo ne. Nemáme tu žádného narcise, který byl jen on a nikdo jiný. Jsou tu hráčky, které se chtějí vydat pro tým a ostatní.“)
A provázíte tedy nové hráčky i po Praze?
„Zpočátku jsem se snažila, ale teď, jak se zhoršilo počasí, jsem skončila. Ze svého bytu už nevylezu.“ (směje se)
