PŘÍMO Z BOSNY | Pozdější přílet do Sarajeva kvůli nestihnutému přípoji hodil za hlavu. A stejně ani neřešil problematickou palubovku v hale. „S tím stejně nic neuděláte. Když to FIBA povolí, můžeme protestovat, jak chceme, ale nemá to smysl. Je potřeba se na to adaptovat,“ říká Ondřej Balvín. Může být klíčem k výhře – nejen pro body, ale i při bránění bosenských obrů.
Bylo tam tedy ještě něco, co vás v hale překvapilo?
„Ani ne. Tím, že jsem si prošel v Česku spoustou hal, jsem připravený na různé kvality. Navíc moje hra ani není tak založená na driblinku, takže by to pro mě neměl být problém. Hluchá místa jsou kolem trojky, takže hráči na perimetru to budou mít určitě těžší než já.“
Na vás ale zase zbude bránit pivota Jusufa Nurkiče, hvězdu Portlandu Trail Blazers, což však také nebude žádná poklidná prácička, že?
„Jsem na to zvědavý, nemám s ním žádnou zkušenost, nikdy jsem proti němu nehrál… ale těším se na něj. Je to kvalitní pivot z NBA a měl za sebou skvělou sezonu. Bude to zajímavé měření sil.“
Zjišťoval jste si o něm i něco víc?
„Ano, viděl jsem nějaká videa, nebo když se řešilo jeho draftování do NBA, tak jsem se díval jeho scouting reporty. Je to robustní hráč, který rád hraje zády ke koši, umí vystřelit… je to pohyblivější pivot, ale dominantní je hlavně svou hrou zády ke koši.“
Jak tedy na něj? Určitě jste se s takovými hráči už také potkal, ne?
„No s takovými zase až tak, v Evropě takto silových hráčů zase moc není. Je to ale o tom, nenechat ho hrát jeho hru, zkusit ho vytlačit od koše, snažit se, aby se k míči vůbec nedostal. To je ale klasika na jakéhokoliv pivota tohoto typu.“
Nemáte navíc obavy i z té atmosféry, která může být? Hala se změní zřejmě v pěkný kotel?
„Jsem na to upřímně zvědavý. Na Balkáně jsem sice párkrát hrál, ale konkrétně tady jsem nikdy nebyl, takže s tím nemám zkušenost. Navíc je to národní tým a jiný styl fandění. Je mi jasné, že fanoušci jsou horkokrevní, ta mentalita je tu známá. Když to třeba porovnám s Pardubicemi, tak tam lidi fandí a je to takové slušnější a kultivovanější. Tady to asi bude blázinec.“
Bude to i právě kvůli té atmosféře těší duel, než byl třeba s Rusy?
„Ono vždy když hrajete před domácím publikem, tak vás to motivuje předvádět lepší výkony. Tím, že ale spousta z nás má zkušenosti z evropských soutěží, je to věc, na kterou musíme být mentálně připravení. Neměli bychom mít problém se s tím vypořádat.“
Je tam třeba i určitý tlak, že je ten postup blízko?
„Neřekl bych tlak, spíše si to užíváme. Přeci jen v samostatné éře Česka jsme tak blízko postupu na MS nebyli a teď máme brutálně velkou šanci, kterou chceme chytnout. Víme, že ten zápas je důležitý, ale díky tomu, že máme zkušenosti s těžkými zápasy, jsme připravení.“
Vnímáte tu vůli to dorazit i o to víc, že pak v dalších kvalifikačních oknech už se nebudete moci připojit?
„Je to tak, určitě to chceme uzavřít co nejdřív. A kdyby se to povedlo, bylo by to skvělé. Tím, že tu pak Tomáš, Honza nebo já nebudeme, může to být tlak určitý tlak na víc, ale je to součást naší práce a životního stylu. Jsme na to zvyklí a připravení.“
