Chtějí být jako Jordan či Sato. A proto: hopsa hejsa do Brandejsa
Hopsa hejsa do Brandejsa! Tato slavná hláška nepatří jen do filmu Císařův pekař, kde ji zvěčnil legendární Jan Werich. Je i mottem jednoho z největších a nejtradičnějších basketbalových kempů v Česku. Letos se do Brandýsa nad Labem sjeli nadějní hráči už po pětadvacáté. Byli z celého Česka a po palubovkách jich v uplynulém týdnu běhalo víc než 150. Dost možná mezi nimi byli i budoucí reprezentanti. Jeden z těch současných pak za nimi navíc osobně přijel.
Čtěte iSport.cz v Googlu přednostně
Nastavte si iSport.cz jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
Michael Jordan, Kobe Bryant, Tomáš Satoranský nebo Kristaps Porzingis. Jména těchto velikánů zaznívala nejčastěji při otázce, kdo je jejich vzorem. Mladí basketbalisté se sešli v Brandýse nad Labem i proto, aby se svým idolům mohli v budoucnu alespoň trochu přiblížit.
A v sezoně, kdy jejich snažení v žákovských a dorosteneckých soutěžích uťala koronavirová pandemie, trénovali celých šest dnů s maximálním zaujetím. „Bylo to tu skvělé. Je to nejlepší kemp v republice,“ byl si jistý Oliver Sembdner a jeho kamarádi souhlasně přikyvovali.
Program přitom měli kluci a holky od 9 do 19 let každý den pořádně náročný. Začínal už v osm hodin ráno a z palubovky se často odcházelo až před desátou hodinou večerní. „Dopoledne jsme měli tématicky zaměřené tréninky, odpoledne různé soutěže a večer modelové zápasy,“ vysvětloval jeden z trenérů Marian Svoboda.
Právě parta 24 zkušených trenérů je prý už dlouhé roky základem úspěchu tohoto kempu. „Děti sem jezdí právě kvůli nim. A také kvůli tomu, že jsme tu našli vhodnou kombinaci sportu a zábavy. Samozřejmě na prvním místě je basketbal, ale je tu k dispozici i bazén a večer grilujeme,“ popisoval hlavní organizátor a šéf brandýského klubu Petr Čeněk.
Mladé basketbalisty navíc přijel během týdne navštívit český reprezentant Martin Kříž, který patřil ke slavné partě, jež na posledním mistrovství světa v Číně dosáhla na historické šesté místo. „Moc dobře ho znám už z Nymburka, kde jsem v minulosti vedl ženský tým a potkávali jsme se tam spolu. Překvapil mě ale, jak dobrý to je řečník a motivátor. Dvě hodiny tu dětem poutavě vyprávěl, bylo to skvělé,“ popisoval Daniel Kurucz, šéftrenér BK Brandýs.
Co mladé naděje zaujalo? „Třeba to, jak se před mistrovstvím světa nevzdal a přestože si přetrhnul achilovku, dokázal se za tři měsíce vrátit zpátky. Prostě proto, že se tak v hlavě rozhodl. To je úžasné,“ pravila s obdivem jedna z basketbalových slečen.
A vyrostou i z těch letošních účastníků kempů další reprezentanti pod bezednými koši? „Ta cesta je dlouhá, ale když budu mluvit jen o té nejstarší kategorii, pár hráčů mě tu opravdu zaujalo,“ říká Daniel Kurucz. Která jména si je tedy dobré zapamatovat?
„Tak například Kryštof Havlíček z USK, dříč a poctivý obránce. Výborný byl i Matouš Jurman. Ten mi svým stylem připomíná Clydea Drexlera. V jeho podání vypadá každý koš tak jednoduše, ale ono to tak zdaleka není. A dál? Bára Nováková nebo Tomáš Simaichl. A to mluvím jen o těch nejstarší. V těch mladších jsou třeba ještě větší talenti,“ uzavírá Kurucz.
Letošní basketbalový kemp je tedy minulostí. A co příští rok? No přece: hopsa hejsa do Brandejsa. „Pojedu zase. Jsou tu úžasní lidé,“ vystihla to i za ostatní Babeta Sklenaříková.
