Hopsa hejsa do Brandejsa! Tato slavná hláška nepatří jen do filmu Císařův pekař, kde ji zvěčnil legendární Jan Werich. Je i mottem jednoho z největších a nejtradičnějších basketbalových kempů v Česku. Letos se do Brandýsa nad Labem sjeli nadějní hráči už po pětadvacáté. Byli z celého Česka a po palubovkách jich v uplynulém týdnu běhalo víc než 150. Dost možná mezi nimi byli i budoucí reprezentanti. Jeden z těch současných pak za nimi navíc osobně přijel.
Michael Jordan, Kobe Bryant, Tomáš Satoranský nebo Kristaps Porzingis. Jména těchto velikánů zaznívala nejčastěji při otázce, kdo je jejich vzorem. Mladí basketbalisté se sešli v Brandýse nad Labem i proto, aby se svým idolům mohli v budoucnu alespoň trochu přiblížit.
A v sezoně, kdy jejich snažení v žákovských a dorosteneckých soutěžích uťala koronavirová pandemie, trénovali celých šest dnů s maximálním zaujetím. „Bylo to tu skvělé. Je to nejlepší kemp v republice,“ byl si jistý Oliver Sembdner a jeho kamarádi souhlasně přikyvovali.
Program přitom měli kluci a holky od 9 do 19 let každý den pořádně náročný. Začínal už v osm hodin ráno a z palubovky se často odcházelo až před desátou hodinou večerní. „Dopoledne jsme měli tématicky zaměřené tréninky, odpoledne různé soutěže a večer modelové zápasy,“ vysvětloval jeden z trenérů Marian Svoboda.
Právě parta 24 zkušených trenérů je prý už dlouhé roky základem úspěchu tohoto kempu. „Děti sem jezdí právě kvůli nim. A také kvůli tomu, že jsme tu našli vhodnou kombinaci sportu a zábavy. Samozřejmě na prvním místě je basketbal, ale je tu k dispozici i bazén a večer grilujeme,“ popisoval hlavní organizátor a šéf brandýského klubu Petr Čeněk.
Mladé basketbalisty navíc přijel během týdne navštívit český reprezentant Martin Kříž, který patřil ke slavné partě, jež na posledním mistrovství světa v Číně dosáhla na historické šesté místo. „Moc dobře ho znám už z Nymburka, kde jsem v minulosti vedl ženský tým a potkávali jsme se tam spolu. Překvapil mě ale, jak dobrý to je řečník a motivátor. Dvě hodiny tu dětem poutavě vyprávěl, bylo to skvělé,“ popisoval Daniel Kurucz, šéftrenér BK Brandýs.
Co mladé naděje zaujalo? „Třeba to, jak se před mistrovstvím světa nevzdal a přestože si přetrhnul achilovku, dokázal se za tři měsíce vrátit zpátky. Prostě proto, že se tak v hlavě rozhodl. To je úžasné,“ pravila s obdivem jedna z basketbalových slečen.
A vyrostou i z těch letošních účastníků kempů další reprezentanti pod bezednými koši? „Ta cesta je dlouhá, ale když budu mluvit jen o té nejstarší kategorii, pár hráčů mě tu opravdu zaujalo,“ říká Daniel Kurucz. Která jména si je tedy dobré zapamatovat?
„Tak například Kryštof Havlíček z USK, dříč a poctivý obránce. Výborný byl i Matouš Jurman. Ten mi svým stylem připomíná Clydea Drexlera. V jeho podání vypadá každý koš tak jednoduše, ale ono to tak zdaleka není. A dál? Bára Nováková nebo Tomáš Simaichl. A to mluvím jen o těch nejstarší. V těch mladších jsou třeba ještě větší talenti,“ uzavírá Kurucz.
Letošní basketbalový kemp je tedy minulostí. A co příští rok? No přece: hopsa hejsa do Brandejsa. „Pojedu zase. Jsou tu úžasní lidé,“ vystihla to i za ostatní Babeta Sklenaříková.
