V Nymburce jsem se „narodil“. Bohačík o Francii i obědě s Ginzburgem
Od loňského MS se stal hitem. Přesný superšutér a horké basketbalové zboží z Markvartovic. „A co řekli tam? Jsou rádi. Vědí, že jsem měl ještě touhu jít ven,“ řekl Jaromír Bohačík, který po třech letech v Nymburce přestupuje do Štrasburku. S francouzským týmem se prozatím dohodl na jednoletém kontraktu a ví, že vystupuje z komfortní zóny. Nicméně věří, že setrvá v zahraničí déle.
Na tuto šanci čekal řadu měsíců. Věděl, že si po tažení za 6. místem na MS udělal v Evropě jméno... Byl ale též smluvně vázán v Nymburce. Jeho dřívější námluvy s Lokomotivem Kubaň tak sice nevyšly, tohle už ale ano.
„Vždy se chcete v kariéře nějak posouvat a mám pocit, že toto je další logický krok. I Nymburk cítil, že bych si rád zkusil zahraniční soutěž, a jsem rád, že mi to umožnil,“ vyznal se včera Jaromír Bohačík. Od příští sezony proto bude válet ve Štrasburku.
Jak dlouho trvalo rozhodnutí přijmout nabídku Štrasburku?
„Co se přestupu týče, nebyl problém. Jednání se Štrasburkem bylo úžasné a spíš šlo jen o to, abychom si doma a s agentem řekli, že chceme opravdu odejít a kam. Pak už s tím nebyl problém.“
Údajně o vás byl i zájem z Turecka či německé bundesligy, je to tak?
„Ano, nebylo to tak, že by byl Štrasburk od začátku favoritem. Mluvili jsme i s jinými týmy, ale nakonec to dopadlo takhle. Jsem za to strašně rád, protože se mi líbilo, jak ke mně přistoupili a jak mi nastínili směr, kterým se chtějí ubírat. Z tohoto pohledu to bylo snadné rozhodnutí.“
Můžete říct, které týmy byly ještě ve hře?
„Nechtěl bych se v tom moc babrat, už to stejně není aktuální. Občas se tam objevil i nějaký vršek ligy, ale to je teď jedno. Ve Štrasburku vše zapadlo a shodli jsme se, že to pro nás bude nejlepší volba. Navíc jsme se se ženou ve Francii i zasnoubili, takže to tam máme rádi.“ (směje se)
Podle vašeho agenta je zde navíc naděje, že byste měl být v týmu, který též bude hrát Ligu mistrů, jedním z lídrů...
„Je to tak a i oni sami mluví o tom, že je to pro ně přestavba. Mají nového sportovního ředitele nebo trenéra, který pracuje jako asistent národního týmu Finska a je ročník 1986 – i on sám o sobě říká, že je asi nejmladší trenér v Evropě. Nicméně všichni víme, jakým týmovým basketbalem se teď Finsko na mezinárodní scéně prezentuje. Uvidíme, jaké to bude, až se tam dostanu.“
Jaká panují očekávání před přestupem do jiné soutěže?
„Francouzská liga je velmi atletická, kluci jsou tam po fyzické stránce na výborné úrovni. Tohle bude pro mě asi oříšek se s tím poprat. Na druhou stranu se však těším na ligu, prostředí, město a novou organizaci, jejíž budu součástí. Basketbalové věci na mě asi dýchnou, až tam přijedu a budu s kluky trénovat.“
Bude to trochu nezvyk začít z rozjetého Nymburka zase nanovo?
„Tohle je extrémně těžké. Nymburk by mi dal obrovskou příležitost hrát na vysoké úrovni a je to nejen o týmu, ale i o hráčích. Poslední tři roky jsem se prakticky nevídal s nikým jiným tak často, jako s těmito kluky. Jednou na Královce, pak v reprezentaci... Budou mi chybět, ale zase to není v dnešní době konec světa.“
V minulosti jste byl v zahraničí již v belgickém Leuvenu. Jaké zkušenosti čekáte teď?
„Tak už trenér národního týmu Ginzburg mi jednou říkal, že Leuven se stal ještě před tím, než jsem se narodil – neboli než mě našli kluci z Nymburka. Na to tedy raději vzpomínat nebudu. Teď jsem mnohem starší a zkušenější, takže věřím, že to dopadne lépe než tehdy.“
Jak budete vzpomínat na Nymburk?
„Zrovna včera jsem nad tím přemýšlel, a i když mi to přišlo jako klišé, byla to pravda: de facto než jsem sem přišel, tak jsem se nějak potácel v české lize a teprve Nymburk mě přivedl do evropského basketbalu. Bylo to krásné období, navíc umocněné všemi úspěchy a výhrami. Vzpomíná se mi na to pěkně a moc se mi to opouštět nechtělo.“ (směje se)
Řešil jste nějak svou budoucnost i s trenérem národního týmu Ronenem Ginzburgem?
„Je pravda, že jsme byli s trenérem na obědě a nějaké rady jsem od něj chtěl slyšet. Bavili jsme se o mé budoucnosti, a jak mě vidí on svýma očima. Vždy je fajn, když získáte i pohled někoho jiného.“
Očima experta: Ve Štrasburku bude lídrem |
„Tento přestup je kombinací několika faktorů. Jaromír dlouhodobě podával špičkové výkony – jak ve fantastické jízdě s Nymburkem v Lize mistrů, tak i na MS, a to se samozřejmě promítlo do zájmu klubů ze zahraničí. Domluvili jsme se na jednoleté spolupráci se Štrasburkem, trenérem Lassim a GM Alberanim, že tohle bude ideální cesta, jak vkročit do nové spolupráce. Samotný Jaromír měl i další nabídky, jak z německé bundesligy, tak týmů z turecké ligy. Nakonec jsme se ale rozhodli pro Francii. Do Štrasburku navíc přichází v roli lídra. Jde o klub, který je historicky velmi ambiciózní a stejné plány potvrzuje i před nadcházející sezonou.“ Phillip Parun, agent Jaromíra Bohačíka |
Kvituje tedy váš přestup do Štrasburku?
„Takhle jsme to zatím nebrali, ale myslím, že jako trenér reprezentace bude rád, když bude mít co nejvíc českých hráčů v zahraničních ligách.“
Pomůžete si i finančně?
„Ano, nějak si asi polepším.“ (směje se)
Co na to říkali doma?
„Manželka to přijala poměrně dobře. Podporuje mě a ví, že basketbal hraje v naší rodině prim. I ona si teď musí kvůli stěhování vyřešit spoustu osobních či pracovních věcí a moc jí za to děkuju.“
A jak reagovaly vaše domovské Markvartovice?
„Co se týče rodičů, tak ti vždy berou, že je to daleko. Nicméně byli rádi, protože ví, že jsem měl vždy touhu jít ven. Navíc francouzská liga je lákavá a Štrasburk také.“
Umíte už něco francouzsky?
„Neumím. Je pravda, že jsem teď na Dualingo zapnul francouzštinu, ale po třech otázkách to zase vypnul. Takže těžko říct, francouzsky asi nikdy umět nebudu.“
Za to si ale přijdete na své jako milovník kávy, že?
„Ani tady jsem ještě moc informací nehledal, ale věřím, že ve Francii to bude na dobré úrovni.“
Zkoušel jste si říct o rady Patriku Audovi, který hrál vloni v Bouzalacu?
„Něco jsme si spolu psali, ale ten měl teď jiné starosti v jiných zemích. Asi přejde z červeného vína na něco jiného.“ (Auda přestupuje do Japonska)
Ve Štrasburku máte podepsanou smlouvu na jeden rok. To byl váš nebo klubový požadavek?
„Nevím. Ani jedna strana s tím ale neměla problém.“
A co se vás týče, dovedl byste si představit své zahraniční angažmá i delší?
„Ano, docela dovedl. Proto to vlastně děláme, abychom viděli, jak budu schopen se ve francouzské lize přizpůsobit, protože to bude přece jen skok. Možná mi pomůže, že vím, jak už to chodí v Lize mistrů... Nicméně bych si uměl představit vydržet zde déle.“
V případě návratu do Česka si však na vás Nymburk ponechal klauzuli první volby.
„Je to tak. A to právě souvisí i s tím, že ve mně Nymburk zanechal hlubokou stopu a máme mezi sebou dobré vztahy. To se jen potvrdilo tím, že mi nyní umožnili odejít. Měl jsem s nimi platnou smlouvu, ale věděli, že mám touhu jít ven, a jsem jim vděčný, jak se k tomu postavili.“
Nemrzí vás tedy, že přijdete o Final 8 Ligy mistrů, jež se má na podzim dohrávat?
„Už jsem nad tím také uvažoval a je fakt, že jsme dost dřeli na to, abychom se tam dostali. Jenže trochu mi to odcházení i usnadnilo, že tohle Final 8 už moc společného s minulou sezonou mít nebude. Například tu již není Zach Hankins nebo spousta dalších hráčů a to samé se týká i týmů, se kterými bychom se potkali. Je to sice velký turnaj, kterého bych se rád zúčastnil, ale citová vazba už tam není.“
