Ivo Pospíšil
16. srpna 2020 • 14:34

Satoranský o změnách v Bulls i konci trenéra: O své místo se nebojím

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Speciál o Slovácku. Co kouč a kádr? Svědík do Baníku či Plzně? Posunul se, říká Nguyen
SESTŘIH: NY Islanders - Carolina 2:3. Nečas asistencí přiblížil Hurricanes k postupu
VŠECHNA VIDEA ZDE

V minulých dnech rozpoutal diskuzi ohledně elektrokol a Jaromíra Jágra. Někoho tím namíchl, jiní s ním souhlasili. V sobotu už se k tomu Tomáš Satoranský odmítl vracet! Na svém kempu cvičil novou generaci a vstřebával novinku, že bude mít po návratu do Chicaga Bulls nového kouče. „Potřebujeme někoho zkušenějšího,“ řekl k vyhazovu Jima Boylena. O místo ale strach nemá.



Byla to kauza, která pár dní hýbala českým sportovním prostředím. Tomáš Satoranský však už za ní udělal tlustou čáru. „Stojím si za tím, co jsem řekl,“ prohlásil v týdnu pro deník Blesk ohledně názoru na elektrokola a Jaromíra Jágra a po včerejším kempu pro děti už toto téma nechtěl řešit. Daly se tak probrat i jiné věci. Třeba páteční vyhazov kouče, který ho do Chicaga přivedl.

Kde vás zpráva o konci Jima Boylena zastihla?
(směje se) „Myslím, že jsem byl zrovna u holiče. Viděl jsem to a řekl si: Hm, jsem bez trenéra. Na druhou stranu mě to ale nepřekvapilo – čekal jsem, že taková změna nastane. Byly tam již indicie. Tím, že se měnili lidé ve front office, například i fyzioterapeuti, kteří tam byli řadu let, bylo vidět, že to chce náš nový GM Arturas Karnišovas trochu osvěžit a přivést nové lidi. Trochu jsem tedy tušil, že Jim Boylen nebude dál pokračovat.“

Dalo se to čekat i proto, že byl kouč v poslední sezoně hodně kritizovaný?
„Určitě to nebyla úspěšná sezona a on byl jedním z těch, kteří to odnesli, protože tlak fanoušků je u nás obrovský. Měli jsme i několik špatných proher, za něž ho fanoušci hodně kritizovali. Nebylo to pro něj jednoduché. Tohle rozhodnutí je správným krokem, protože náš tým je hodně mladý a potřebuje někoho, kdo má velké zkušenosti z NBA a ví, jak v tom všem chodit. Pro trenéra Boylena to byla první sezona a určitě nebyla nejvydařenější.“

Neděsí vás změny, které se nyní pod Arturasem Karnašovasem dějí?
„Beru to už automaticky. V NBA přichází změny ze dne na den a teď je situace tak specifická, že mě to ani nepřekvapuje. Zatím nepřišly žádné hráčské změny, takže nemám strach, že bych v Chicagu dál nepokračoval – naopak tam převládá spíše nadšení, aby už něco začalo. Uvidíme, kdy se přesunu zpět a začnu se s týmem připravovat. Tahle nejistota, že se neví, kdy se začne hrát, je děsivá. To bude asi největší výzva.“

Jaký je Karnišovas jako člověk? Znáte se s ním nějak víc?
„Zase tolik ne. Znám ho z doby, kdy dělal v Houstonu skauta, pak byl v Denveru… Má ale za sebou úspěšné období a je to člověk, který ví, co chce. A má o basketu přehled. Bude to jen pozitivum.“

Věříte, že vám pomůže i jeho evropská mentalita a pohled na věc?
„Asi bych na to nechtěl spoléhat, ale určitě to není na škodu. Karnišovas mě přece jen zná, hrával za Barcelonu, vyzná se v mé minulosti a ví, co ode mě čekat. Je to člověk, který se kouká na basketbal s větším rozhledem, a to nám může jen pomoc. Už teď je tam cítit jeho práce, co jako viceprezident udělal. Určitě to pro nás bude přínos.“

A tušíte například, kdo by mohl být nový trenér?
„Vůbec ne. Předpokládal jsem, že mezi kandidáty bude Chris Fleming, který byl naším asistentem, ale teď si myslím, že budou chtít přivést nového kouče, někoho se zkušenostmi. Kdežto Chris ještě v NBA hlavním koučem nikdy nebyl. To ale člověk spíš čte na sociálních sítích, já opravdu moc nevím.“

Stihl jste tu změnu probrat se spoluhráči?
„Ano, volal jsem si například s Ryanem Arcidiaconem, ale co se k tomu dá říct? Spíš jsem se ho ptal, jak probíhají v zámoří tréninky, jestli se mění restrikce a tak… Co říkal, tak zatím ještě ani netrénovali dva na dva, což je důvod, proč zůstávám dál v Česku. Pro mě je tady příprava kvalitnější. Můžu hrát pět na pět, což po šesti měsících bez soutěžního basketu oceňuju.“

V bublině v Orlandu se nicméně NBA znovu rozjela. Máte favorita na titul?
„Těžko říct, podmínky jsou zvláštní. Ač jste skončili na prvním místě, nemáte prakticky výhodu domácího prostředí. Zprvu jsem tipoval LA Lakers, ale teď je favoritů víc. Líbí se mi, jak hraje Portland a Dallas, přesto bych asi viděl Lakers a Milwaukee jako největší favority.“

Co na tu bublinu vůbec říkáte? Viděl jste nějaké zápasy?
„Spíše highlighty. Určitě si najdu čas podívat se o den později na sestřih, ale že bych kvůli tomu vstával, to ne. Basketbal mi sice chybí, takže jsem rád, že je na co se koukat, ale pořád na mě působí divně, že tam nejsou žádní fanoušci. Ačkoli jsou ti virtuální na obrazovkách, i tak to působí zvláštním dojmem. A jsem zvědavý, jak to bude cítit v play off . Právě tam se hraje intenzivněji, a to hlavně díky divákům.“

A jak se tváříte na spekulace, které mluví o vytvoření dodatečné soutěže pro osm týmů, jež se do play off nedostaly?
„O tom jsem slyšel asi dva měsíce zpátky a je to zatím fakt jen spekulace. Myslím, že by to bylo pro týmy náročné. Ano, každý chce hrát a soutěžit, ale tady by zase nebyla žádná odměna – byl byste jen v bublině a dohrával sezonu. Navíc jen dohrávat a být bez rodiny by bylo asi těžké.“

Tušíte tedy nyní, kdy se budete do USA vracet?
„To je pořád nejisté. Měl jsem možnost mluvit s naším generálním manažerem, ale uvidíme, jak se bude vyvíjet situace kolem COVIDU. Stále jsou tam restrikce, které nedovolují trénovat dva na dva, tři na tři, a to se podle mě pořád mění. Tady mám prostě na přípravu lepší podmínky.“

Jak bude vypadat vás další program v Česku?
„Doufám, že se budu nyní připravovat s USK Praha a k tomu budu ve spojení se svým kondičním trenérem Michalem Miřejovským, takže to za pochodu vše řešíme. Není dané datum, kdy vrátím do USA, ale chtěl bych ve chvíli, kdy bude vrcholit příprava, přidat ten basketbal. Co vím, v září začíná česká liga, takže to pro mě bude dobrá příležitost trénovat.“

Co říct k tomu, že dle současných informací by další sezona NBA mohla začít až v únoru nebo březnu?
„Nevím, jak s tou informací nakládat. Pro mě by to znamenalo rok bez oficiálního zápasu, a to by bylo hodně psychicky náročné. Cítím na sobě, že doteď to bylo plus, tělo je odpočaté a mám hodně motivace, ale myslím, že takhle by to byla hrozně dlouhá doba. Přece jen mi už táhne na třicet a šlo by určitě o komplikaci, protože člověk chce být v rytmu hraní. Je mi jasné, že se budou snažit pak hrát zase s diváky, ale uvidíme. Každopádně by to byla i komplikace směrem k létu.“

A národnímu týmu, který by měl hrát v červnu kvalifikaci na OH v Tokiu.
„Přesně tak. Je tedy těžké na to teď odpovídat. Nikdo neví, co se bude dít dál.“

Michael Jordan? Nejlepší ze všech, i když se choval jako pitomec. Co dokument (ne)ukázal?
Video se připravuje ...

Vstoupit do diskuse
0
Články odjinud


Články odjinud