Narodil se v Izraeli, má české občanství a kromě českého národního týmu basketbalistů vede i ukrajinský klub Prometej. Ten díky konexím Ronena Ginzburga přesídlil již minulý týden do Česka, kde má hrát i zápasy Champions League. Podle kouče se hrozba válečného konfliktu nezdála být pro obyvatele Ukrajiny reálná, ale další vývoj je jako noční můra.
„Když o tom čtu zprávy, tak mám pocit, že žiju v roce 1939 před druhou světovou válkou. Je to hrozné. Věřím, že Evropa tu situaci vyřeší. Ale jeden chlápek, Putin, chce vrátit Sovětský svaz. Když ho nikdo nezastaví, začne Ukrajinou a půjde dál do Pobaltí, a když to přeženu, tak se může vrátit i do České republiky. Když vidím, co se děje, přijde mi to jako zlý sen. Opravdu jako v roce 1939,“ řekl Ginzburg před zápasem Česka v Bulharsku.
Jeho klub Prometej už týden pobývá v Česku. „Viděli jsme, že se situace začíná komplikovat a američtí hráči nejen z našeho týmu, ale i z ostatních začali opouštět zemi. Hrajeme v Lize mistrů osmifinále. Hned mě napadlo, že to proberu s prezidentem klubu, řekl jsem mu, že se musíme přesunout jinam v Evropě, abychom byli v bezpečí. K Česku mám blízký vztah a bylo pro mě jednoduché zvolit, že tam vezmu náš tým. Po té myšlence se to odehrálo velmi rychle,“ popsal Ginzburg.
Jiné varianty ani nezvažoval. „Možností bychom měli víc. Třeba Izrael, ale i další země. Česko už ale beru tak, že je to můj domov. Znám tam každého, ty haly, Nymburk, takže to pro nás bylo to nejlepší řešení,“ uvedl Ginzburg, který v říjnu 2020 získal i české občanství.
Prometej tak bude hrát příští čtvrtek duel osmifinálové skupiny F Ligy mistrů s Kluží v Nymburce a o šest dnů později proti Oostende v Praze na Královce. Ginzburg doufá, že by i tam mohl mít klub diváckou podporu. Ukrajinci pracující v Česku tradičně chodí podporovat své krajany, navíc bude lákat i úspěšný kouč, jenž dovedl samostatnou českou reprezentaci loni poprvé v historii na olympijské hry v Tokiu.
Účast fanoušků přímo z města Kamjanske či okolí ale bude velmi složitá. „Vím, že prezident klubu chtěl vypravit na zápasy letadlo s fanoušky z Ukrajiny, jenže komplikovaná situace to nejspíš nedovolí,“ řekl Ginzburg. V týmu má pět Američanů a jednoho Chorvata, zbytek tvoří Ukrajinci. „Někteří hráči odjeli reprezentovat Ukrajinu, další měli volno a potom se zase vracíme do Čech,“ přiblížil.
Před jeho odletem z Ukrajiny ještě situace nebyla tak dramatická. „Lidi nevěřili tomu, že se stane něco vážného. V našem městě, v Dnipru ani v Kyjevě. Odehrávalo se to jen na východě v Doněcku. V posledních dnech, když jsem si volal s tamními lidmi, tak už cítili, že to asi bude horší a nebezpečí je větší, než se zdálo minulý týden,“ uvedl osmapadesátiletý kouč.
Konflikt podle něj zasáhne negativně i klub. „Je to celkově velké zklamání. Basketbal je teď na Ukrajině znovu na vzestupu. Nejsem tím, kdo by to měl soudit, ale když přestane rozvoj země, tak to zase upadne. Lidé jsou ze současné situace znepokojení a mají obavy o budoucnost,“ podotkl Ginzburg.
Ruská agrese může podle něj poznamenat i celý ukrajinský sport. „Sport se tam v poslední době zvedá. Basketbal, fotbal a všechno. Tohle je ale špatné. Zrušily se nějaké velké mezinárodní zápasy... Sport tím samozřejmě utrpí,“ dodal basketbalový kouč.
Rusko 
Mezinárodní hokejová federace IIHF zamítla odvolání Ruska a Běloruska proti vyloučení z mezinárodních soutěží kvůli invazi na Ukrajinu. Federace suspendovala reprezentace obou zemí v únoru, posléze trest prodloužila i na novou sezonu. Rusko navíc pro rok 2023 přišlo o pořádání juniorského mistrovství světa i seniorského šampionátu, který byl přesunut z Petrohradu do Tampere a Rigy. Svazy obou zemí se proti sankcím odvolaly s argumentem, že jde o diskriminační rozhodnutí. Nezávislá disciplinární komise ale protest neuznala. „Komise došla k závěru, že nešlo o tresty, ale o bezpečnostní opatření. Navíc v souladu s pravidly IIHF, která má k podobným krokům plné právo. Nešlo ani o diskriminaci,“ uvedla v prohlášení na webu.
Tenisový Wimbledon poskytne uprchlíkům z Ukrajiny volné vstupenky na program první neděle v All England Clubu. Představitelé londýnského grandslamu zároveň těm, kteří byli postiženi vpádem ruských vojsk do země, darují 250.000 liber (sedm milionů korun). „V neděli se k ukrajinským uprchlíkům připojí místní obyvatelé, hrdinové koronavirového období z řad národní zdravotní služby a sociální péče, množství škol, charit a komunitních skupin,“ uvedly ve společném prohlášení All England Club a Lawn Tennis Association. Wimbledon se letos bude hrát bez ruských a běloruských tenistů kvůli invazi na Ukrajinu, zároveň se ale za turnaj nebudou udělovat body do světového žebříčku.
Plavec Mychajlo Romančuk věnoval úterní bronzovou medaili ze závodu na 800 metrů na mistrovství světa Ukrajině, kde na východní frontě bojuje i jeho otec. Sám zvažoval, zda nevezme zbraň do ruky, ale nakonec se k armádě nepřipojil. Místo toho podporuje svou vlast tím, co umí nejlépe. Zázemí našel v Německu, kde trénuje s dlouholetým rivalem Florianem Wellbrockem. „Doufám, že tahle medaile pro Ukrajinu hodně znamená. Prožíváme těžké časy a ukázal jsem světu a všem Ukrajincům, že budeme bojovat až do konce,“ řekl po závodě.
Zahraniční fotbalisté působící v ruských a ukrajinských klubech budou moci přerušit své kontrakty až do 30. června 2023. O prodloužení lhůty rozhodla světová federace FIFA, jež po únorovém vpádu ruských vojsk na Ukrajinu umožnila cizincům přerušit smlouvy původně jen do konce letošního června. Upravené pravidlo mohou využít ti zahraniční hráči a trenéři, kteří se se svými zaměstnavateli nedohodnou na případném ukončení kontraktu do letošního 30. června.
Maciej Rybus kvůli svému působení v ruské lize nesmí nastupovat v dresu polské fotbalové reprezentace a přišel o možnost zahrát si na podzimním mistrovství světa v Kataru. Dvaatřicetiletému obránci sice po pětiletém angažmá vypršela na konci května smlouva v Lokomotivu Moskva, následně však podepsal kontrakt s jiným klubem z ruské metropole Spartakem. Více čtěte ZDE>>>
