Měl to být běžný basketbalový ligový zápas, jenže se proměnil v horečku nedělní noci. Bylo vyprodáno do posledního místa, stálo se i na schodech, někteří odvážlivci se probojovali až na palubovku. Severské derby, jinak také „El Nordico“, mezi Slunetou Ústí nad Labem a Děčínem napsalo dosud nejpůsobivější kapitolu své historie. Ryzí fanatismus podpořilo vítězství domácích 93:83.
Obě města od sebe dělí 25 km. Spojuje je železniční koridor směrem na Berlín. A také oddanost k basketbalu. V Ústí nad Labem i v Děčíně je právě tento sport číslem jedna. Ústecká Sluneta i děčínští Válečníci rovněž patří ke špičce a do TOP 4 ligového pelotonu.
Pokud jste v neděli večer nepřišli včas, nejenže jste si nesedli, ale přes dalších několik řad stojících fanoušků jste ani nedohlédli na hřiště. V ohlušující vřavě byli úspěšnější domácí: ti porazili arcirivala z Děčína poprvé v sezoně a vrátili mu nedávné vyřazení z národního poháru.
„Měl jsem husinu, teď mám slzy v očích. Bylo to poprvé, co naši fanoušci překřičeli ty děčínské. Jejich příznivci zde bývali hlučnější, ale teď jsme dokázali pobláznit celé město a diváci byli pro nás šestým hráčem,“ dojímal se kouč ústecké Slunety a reprezentační asistent Diega Ocampa Jan Šotnar, jenž dostal výhru k narozeninám.
„My s Děčínem a Opavou máme nejlepší fanoušky,“ rozplýval se pivot Ladislav Pecka, jehož jméno v závěru při trestných hodech skandovala celá hala. „Jsem tu deset let a právě při těch šestkách jsem si říkal, že je musím proměnit, beru to jako poděkování za moji dlouhou kariéru tady,“ dodal.
Jsme trojkou za fotbalem a hokejem
Kluby Kooperativa NBL v aktuálním ročníku lámou historické rekordy v návštěvnosti. Těží z reprezentačních úspěchů posledních let, Satoranský a spol. se zúčastnili MS v roce 2019 a odložených LOH v Tokiu o dva roky později.
Renesanci zažívá i ústecký basketbal, klub ze spodních pater tabulky postupně vystoupal mezi nejužší špičku, před dvěma lety mu těsně unikla bronzová medaile. V sousedství arény před rokem vyrostla nová tréninková hala s dvěma palubovkami a fitness centrem – místní hráči si tak užívají jedno z nejlepších zázemí na přípravu v celé zemi.
„Basket je co do počtu registrovaných hráčů sportem číslo dva na světě hned po fotbale. Jsem rád, že Česká republika to po úspěších reprezentace začíná chápat a myslím si, že jsme trojkou v kolektivních sportech po fotbalu a hokeji. Utekli jsme dalším sportům jako házená, volejbal či florbal. Basketbal má celosvětový potenciál a můžeme koukat ještě dál a zatlačit i na fotbal s hokejem,“ věří trenér Šotnar.
Přiště na zimák?
Šéf Slunety Tomáš Hrubý si už několik let přeje, aby na sebe Ústí a Děčín narazilo v play off a hrálo se na zimním stadionu. „To jsou jeho sny, ale na to se nesoustředíme. Naší prací je vytvořit si co nejlepší pozici pro play off,“ zůstává Šotnar v klidu.
„Chceme medaili, máme zabijácký instinkt a hodně talentu. Máme pět Američanů, takže se zámořskému stylu neubráníte, ale náš trenér ví, jak nastavit systém, aby to fungovalo. S pěti Američany nemůžeme hrát českým stylem,“ popisoval mohutný pivot Pecka.
Zkušenosti s hraním na zimním stadionu má zrovna Děčín – ten při svých pěti účastech ve finále několikrát proti Nymburku nastoupil v ledové aréně a při takřka pětitisícových návštěvách stanovil divácký rekord soutěže.
Nové prostředí i rozlehlost tribun jej ale možná stály výsledek a podobné experimenty už při posledním loňském finále s Opavou nezkoušel. „Ať dělá Ústí, co uzná za vhodné, my se soustředíme na sebe,“ reagoval děčínský stratég Tomáš Grepl při vyslovení myšlenky, že by příští derby mohlo být na zimáku.
Válečníci se spíš chystají na rozuzlení česko-slovenského poháru, kde obhajují trofej. „Před rokem jsme chtěli ukázat svůj nejlepší basket, neměli jsme žádné ambice a vyšlo to fantasticky. Teď nás čeká v nejbližším utkání Komárno a uvidíme, jak to dopadne,“ uzavřel Grepl.
