Mnohé statistické údaje se rozcházejí, ale všechny se shodují, že mladík Ondřej Husták narostl do výšky přes 210 centimetrů. Nyní je členem basketbalové reprezentace před důležitými zápasy s Řeckem a Velkou Británií v kvalifikaci mistrovství Evropy. Ve španělské Manrese zatím nakukuje mezi španělskou smetánku pod koučem českého národního týmu Diegem Ocampem, který ho povolal i na rozhodující sraz. „Když mi pan Welsch volal, že budu v nominované čtrnáctce, byl jsem nadšený,“ líčil Husták na tréninku v Poděbradech.
Hecoval jste se při srazu s Tomášem Satoranským? Dvakrát v této sezoně vaše Manresa porazila Barcelonu.
„Ne, to vůbec. Barcelonu je těžké porazit, i když jsme ji chytli, když měla těžké týdny. Hráli hodně zápasů a neměli takovou přípravu. Takže jsem si ho určitě nedobíral, ale zase je hezké, že máme dvě výhry proti Barceloně. Pro tým jako Manresa je to něco obrovského, plus je tam katalánská rivalita.“
V reprezentaci jste si odbyl debut v červenci 2023, od té doby nic. Jak sladký je návrat?
„Když mi pan Welsch (manažer reprezentace) volal, že budu v nominované čtrnáctce, tak jsem byl nadšený. Reprezentace pro mě vždycky znamenala to nejvíc. Jsem rád, že tu jsem. Doufám, že předvedu co nejlepší výkon a ukážu, že si tady zasloužím být.“
Diego Ocampo vás od této sezony vede i v klubu. Je to výhoda? Piplá si vás pro národní tým?
„Když se o něčem bavíme, tak řešíme více věcí včetně reprezentace, ale že by si mě schválně bral na něco víc, to asi ne. Máme skvělý trenérský štáb, který se všemi pracuje stejně. Nemám výhody díky tomu, že jsem z Česka.“
Největší rezervou je tělo
Jakou máte nyní pozici v Manrese?
„Tím, že jsem mladý a ještě jsem úplně nehrál, tak se snažím co nejvíc pomoct týmu. Zaskakuju za hlavní opory a snažím se probojovat a vytvořit si větší pozici.“
Jaká je domluva při střídání šancí v A-týmu a rezervním béčku?
„Domluva úplně není. V béčku mám herní minutáž, k tomu mám hodně individuálních tréninků, abych se posouval. A trénuju i s áčkem, abych se mohl co nejvíc zlepšovat. Vždycky, když je potřeba, jsem v rotaci, abych pomohl dvěma hlavním pivotům.“
To prožíváte ale velké skoky v sezoně, že?
„Máte pravdu. Mezi nejvyšší soutěží a čtvrtou španělskou ligou, kde hraje naše rezerva, je obrovský rozdíl. To se nedá srovnávat. Čtvrtá liga je asi jako druhá nejvyšší soutěž u nás.“
Na čem nejvíc pracujete? Kde cítíte zásadní rezervy?
„Můj největší problém je mé tělo, ještě nemám takovou sílu. Když se podíváte na Ondru Balvína, který je obrovský, tak většina podkošových hráčů v ACB je parta svalovců, mají výskok. V tomhle bych musel udělat velký skok, abych se jim dokázal vyrovnat. Proto mám hodně individuálních tréninků i posilovny, abych se co nejrychleji zlepšoval.“
Z Brna jste do Manresy odcházel v osmnácti letech. Byla to velká životní změna?
„V Manrese jsem druhým rokem, protože jsem vždycky hostoval ještě v jiných menších týmech. Hned při první letní přípravě s A-týmem jsem byl úplně vyjukaný a byl to šok, protože basket je ve Španělsku mnohem rychlejší a fyzičtější Tréninky jsou o dost náročnější. A to i po psychické stránce. Dokázal jsem si ale zvyknout.“
A po životní stránce je to v Manrese fajn?
„Manresa není zrovna nejhezčí katalánské město. Je menší a moc tam toho není, ale pro basket je super. Lidi tím sportem žijí. Sice máme malou halu, ale podle mě taky jedny z nejlepších fanoušků v lize. A Barcelonu máme čtyřicet minut autem, takže hodně hráčů jezdí tam, když nemáme povinnosti. Hodně mi taky pomohlo, že mluvím úplně plynule španělsky a mám tam už dost kamarádů. Vlastně se tam už dneska cítím jako doma.“
Řecko bychom měli zvládnout
Co říkáte na příštího soupeře z Řecka?
„Chceme vyhrát, to je jasné. Když jsem viděl jejich soupisku, tak jsem si říkal, že přijeli skoro s tím nejlepším, co mají v Evropě k dispozici. Bude to určitě těžký zápas, ale myslím, že taky máme dobrou sestavu a měli bychom to zvládnout.“
A vaše osobní ambice na tomto srazu?
„Chci sbírat zkušenosti. Hodně se můžu naučit od Ondry Balvína, který si nás s Adamem Kejvalem hned na prvním tréninku vzal a ukazoval nám, co bychom měli dělat líp. Za to jsem moc vděčný. A kdybych si mohl zahrát, byla by to třešnička na dortu.“
Vaše šance na start zvyšuje i fakt, že Řekové mají hodně vysokou sestavu, že?
„Taky máme docela velký tým. Naši rozehrávači i křídla nejsou úplně malí. A pod košem máme všichni přes 210 centimetrů, takže snad ano.“
V Manrese hrajete s bývalým hráčem Nymburka Retinem Obasohanem. Jaký máte vztah?
„Skvěle jsme si sedli. Nejdřív jsem nevěděl, co od něj mám čekat. Myslel jsem, že bude trochu namachrovaný, ale je to skvělý kluk. Hodně pomáhá mladým hráčům, za což jsem moc rád.“
Sledujete Nymburk a jeho tažení Ligou mistrů?
„No jasně, sleduju i celou českou ligu. Pro český basket je dobře, když se týmům daří v evropských pohárech.“
Manresa je také ještě v Lize mistrů. Dokonce byste na Nymburk mohli narazit v play off. Láká vás tato konfrontace?
„Od chvíle, kdy končily skupiny, jsem si říkal, že by to bylo super hrát s Nymburekm. Je to jiné, když hrajete proti týmu z vaší země. Kdyby se to podařilo, byla by to paráda.“
Jste součástí sice malého klubu, ale celé organizaci se daří. Chcete zůstat nadále ve Španělsku, nebo vás to láká i jinam?
„Byl bych strašně rád, kdyby se mi na to povedlo navázat. Španělský basket a Španělsko je mi sympatické, a kdyby se mi tam podařilo udržet a vybojovat nějakou stabilní roli, tak by to bylo skvělé.“