Na její zkušenosti, rvavost a odolnost pod košem budou spoléhat basketbalové reprezentantky na speciální akci před domácím publikem. Evropský šampionát po třiceti letech zavítá i do Brna a 27letá pivotka Julia Reisingerová je připravená ukázat, co se nedávno naučila při klubových angažmá ve Španělsku, Itálii a Maďarsku. „Vím, v čem jsem asi lepší než někdo jiný, a umím toho dost dobře využít,“ věří si dvojnásobná česká hráčka roku. Roční iSport Premium nyní za zvýhodněnou cenu>>>
S jakou bojovností a náladou jste přijela na sraz před šampionátem?
„Myslím, že dvě okna, co jsme měli v únoru a listopadu, byla docela v pořádku. Že jsme se na Evropu naladili dobře. Vyzkoušet si pár zápasů v brněnské hale před diváky bylo taky fajn. Těším se moc. Přece jenom je to mistrovství doma, člověk je trošku víc namotivovanej a nabuzenej. Prostě chceme ukázat, že na to máme. Jdeme krok po kroku, jak bychom asi měli.“
Naposledy jste hrála na Eurobasketu 2021, který se úplně nevydařil týmu ani vám. V čem jste teď zkušenější, poučenější?
„Mně se ten turnaj nepovedl, protože jsem se zranila hned při prvním tréninku. Takže v tom jsem určitě zkušenější. (úsměv) Vím, co moje tělo potřebuje, jak ho připravit, aby se to už neopakovalo. Myslím si, že už i herně přišla celková vyspělost, dospělost. Nedávno mi jeden trenér říkal, že pivotky dospívají trošku později. Že malé hráčky občas bývají v basketbalovým peaku (vrcholu) trošku dřív. Teď, jak jsem starší, už cítím, že jsem tam, kde bych asi chtěla být, jak bych chtěla hrát. Ne každý den je posvícení, ale poučení vnímám spíš ve všeobecném životním rozvoji.“
Navzdory zranění před startem ME 2021 jste odehrála i dvanáct minut na utkání. To vyžadovalo velké sebezapření?
„Dokud to jde, i přes nějaké bolesti, asi vždycky budu hrát. Holky bych v tom nikdy nenechala. Když nehraju, tak už to opravdu, ale opravdu nejde. Jako na Eurobasketu 2023, kde jsem chyběla. Člověka to mrzí, protože třeba někde nedostal takovou péči, jakou dostat měl. Potom v létě se bohužel musí dát dohromady na další sezonu. Tenkrát v roce 2021 jsem se zranila po příjezdu. Den před zápasem kvůli mně byly vyhozené jiné hráčky, bylo nás dvanáct, už nešlo udělat žádnou změnu. A mně to prostě přišlo blbý, takže i s natrženou nohou jsem to zkusila. Snažili jsme se s fyziem, masérem, atleťákama vymyslet něco, abych nebyla v takových bolestech a aby se to nějak dalo. Bohužel to nevyšlo tak, jak bych si představovala, ale i to je součástí sportu. Občas je třeba zatlačit, i když to nejde, ale pak se logicky mluví o tom, že nepředvádíme výkony, jaké máme. A to je někdy těžký přijmout.“
Jaká je právě teď hráčka Julia Reisingerová?
„Dřív byla hodně zbrklá a chtěla, aby vždycky všechno vycházelo na první pokus, aby vždycky všechno bylo hned perfektní.