Jeden z nejlepších českých boxerů Vasil Ducár má před sebou další tvrdou výzvu. Zítra nastoupí v ruské Kazani proti místnímu ranaři Alexeji Egorovovi. „Budu čekat na úder a kontrovat, a pak si dělat svou práci. Ale uvidíme, většinou taktika platí do prvního úderu,“ říká s úsměvem český bijec, který dělá sportovní kariéru při práci v policejní zásahové jednotce.
Na konci ledna se stal otcem, narodila se mu dcera Sofie. Jaký bude mít tato událost vliv na Vasila Ducára v zápasení, zatím netuší. „Nemůžu mít nějaké stíny v hlavě, to by byla cesta do pekel. Takže doufám, že mě to nepotká,“ uvažuje jeden z nejlepších boxerů v Česku.
Jak těžkého soupeře vidíte v Alexeji Egorovovi?
„Budu muset být lepší, ideálně skončit zápas před limitem. Soupeř je hodně tvrdý, kondičně je na tom taky velmi dobře. Ale díval jsem se, že má rezervu v rychlosti a myslím si, že to by mohla být cesta.“
Bude to zápas v Rusku. Říká se, že tam se na body vyhrát ani nedá, jedině knokautem, aby to nezůstalo na rozhodnutí rozhodčích.
„Říká se to, ale neplatí to jen o Rusku, pravdou je, že tam jsou tím vyhlášení. Nicméně, funguje to tak všude, kde jsem zápasil. Prostě to tak je. Ať chceme, nebo ne, je to o penězích. Každý investor si chce ohlídat, aby jeho investice neztratila hodnotu.“
Trénoval jste něco speciálního?
„Snažil jsem se na jeho styl hledat recept. Většinou hází zadní direkt a zadní hák, spíše dva tvrdší údery než rychlé kombinace. Takže budu čekat na úder a kontrovat, a pak si dělat svou práci. Ale uvidíme, většinou taktika platí do prvního úderu.“
Opět jedete zápasit do země soupeře, tedy budete proti sobě mít i publikum. Je to velký tlak?
„Naposledy jsem bojoval ve Francii s Hervem Lofidim a to bylo snad poprvé, kdy jsem to hodně vnímal už při nástupu. Byla tam velká komunita černochů a ti mě vybučeli. Měli na sobě takové bílé masky a bučeli. To bylo hodně zvláštní. Ale v zápase to naštěstí nevnímám vůbec.“
Tým vás přesvědčil, abyste se dál věnoval jenom boxu, tedy ne MMA a K1, což byly disciplíny, které jste také dělal. Jak dlouho vás museli přemlouvat?
„No, je to spíš tak, že ještě přemlouvám já je, aby mi občas něco povolili. (usmívá se) Ale nicméně má to hlavu a patu, po kariérní stránce to dává smysl.“
Zvládáte kombinovat sportovní kariéry s prací v policejní zásahové jednotce. A navíc teď ještě vstáváte k dceři, která přišla na svět na konci ledna.
„Já k ní nevstávám, dceru má v plné režii snoubenka. Já se se Sofinkou jen mazlím. Navíc jsme ještě v době kojení, takže jen spí a jí. A co se týká práce, mám super kolektiv a mohu i trénovat v práci.“
Nicméně ať už zápas dopadne jakkoliv, musíte rychle zregenerovat, abyste se brzy vrátil do práce. Máte na to už nějaký recept?
„Regeneruju ať už aktivně, tak i pasivně. Snažím se o sebe starat strečinky, masážemi a podobně. Taky jím kvalitní vyváženou stravu a suplementy. Ať už se jedná o proteiny a aminokyseliny. Taky mi dost pomáhá Wobenzym, abych rychle regeneroval a mohl fungovat na sto procent.“
S ohledem na otcovství, necítíte nějakou změnu? Nebude se vám jinak nastupovat do ringu?
„Uvidíme, bude to první zápas od narození Sofie. Základem je se soustředit na výkon, nemůžu mít v hlavě nějaké pochybnosti nebo strach. Nemůžu mít nějaké stíny v hlavě, to by byla cesta do pekel. Takže doufám, že mě to nepotká. Naopak může mi to pomoci jako motivace. Ale uvidím, řeknu vám po zápase.“
A jaké to bylo být u porodu?
„Bylo to intenzivní. (směje se) Zážitky nejsou dobré nebo špatné, ale intenzivní. Určitě na to nezapomenu. Myslím si, že je to zážitek hlavně pro ženu. Já jsem to zvládl dobře.“
Fanoušci si mohli všimnout změny vašeho vzhledu. Patřil jste mezi několik málo zápasníků bez tetování, to už ale neplatí. Přitom jste dřív razil myšlenku, že na ferrari se nálepky nedávají.
„No jo, najednou jsem změnil názor. Nejprve jsem si nechal potetovat levou stranu hrudníku, kde mám vyobrazenou babičku, u srdce. Už umřela, ale když jsem byl malý, hodně mě vychovávala. Je takovým mým patronem. Nechal jsem si ji vytetovat před narozením dcery, protože vím, že na nás babička dál dohlíží. A když už jsem to prolomil, začal jsem realizovat vizi válečníků, které si nechám postupně vyobrazit na levé ruce. Zatím mám blanického rytíře, který vždy povstane, když bude nejhůř.“ (směje se a zvedá zaťatou pěst)
Témata:
sport, vasil ducár, Česko, Francie, Rusko, sportovní soutěž, box, Kazaň, Ferrari, Wobenzym, Sport na Heureka.cz
Související články
