Kreuziger vyzrál na povrch, teď vyhlíží Alpy

Celkově mu zatím patří šestnácté místo. „Není žádný důvod k panice, manko není vůbec hrozné,“ prohlásil spokojeně.

ARENBERG/PRAHA (eli) - „Důležité bylo nelehnout a nechytit moc velkou ztrátu,“ zdůraznil Kreuziger. „Trochu jsem doplatil na pád Franka Schlecka s Tonym Martinem,“ popsal karambol, po kterém skončila Tour pro jednoho z bratří Schlecků.

„Museli jsme zastavit a rázem měli ostatní patnáct sekund náskoku, to se na takové silnici těžko dojíždí,“ připomněl úzkou a prašnou cestu, kde se jen se štěstím jezdec vyhne defektu kola.

Ve 3. etapě z Wanze do Arenbergu museli cyklisté zdolat sedm úseků po obávaných dlažebních kostkách. „Vydal jsem se ze všech sil, dotáhl jsem se ke Contadorovi, ale pak tam zase dva lidi lehli, udělala se díra a už jsem to nedokázal sjet. Ale i tak jsem poměrně spokojen, rozhodovat stejně budou hory,“ nenechal se rozhodit Kreuziger.

„Určitě byla výhoda, že jsem si byl ty těžké pasáže dnešní etapy dvakrát projet. Znal jsem zatáčky, věděl jsem, co můžu čekat. Doufám, že teď už toho stresu i pádů bude míň.“ S tím souhlasil i Kreuziger starší, jenž sledoval syna v televizním přímém přenosu. „Etapu překonal,“ oddychl si pak do telefonu.

„Když upadl Frank Schleck, pohyboval se zrovna tři místa od něj. To měl velké štěstí, že se do něčeho nepřipletl,“ liboval si Kreuziger starší, vítěz etapového závodu Kolem Rakouska z roku 1991.

Přitom ještě v pondělí nemohl čtyřiadvacetiletý Kreuziger pomalu chodit. Při hromadném pádu ve 2. etapě, který mnoho favoritů odneslo i zlomeninami, si narazil koleno, které večer ošklivě nateklo.

„Naštěstí to do rána splasklo,“ uvedl Kreuziger pro Český rozhlas. Pomohlo ledování. „Doufám, že zítra bude první klidnější den. Ale jsme na Tour,“ vzdychnul a shrnul tak atmosféru nejslavnějšího cyklistického závodu.