Benčík: Čekám překvapivou Tour. Virtuální závody? Trenažér nenávidím!
Tuto sezonu současným cyklistům ani trochu nezávidí. Někdejší profesionál Petr Benčík ježdění na trenažéru, na který byla řadu závodníků několik týdnů zcela odkázána, bytostně nesnáší. Zato už se ale těší na letošní ročník Tour de France. „Sám nevím, co se tam bude dít, ale mělo by to být dost zajímavé,“ myslí si.
Používá termín „kalkulačka závodníci“ pro ty, kteří se řídí hlavně wattmetrem, všechno mají vypočítané. A právě na jejich souboj s intuitivními závodníky na Tour de France se letos Petr Benčík obzvlášť těší. Každoročně Starou dámu spolukomentuje v televizi, popisovat divákům virtuální závody si ale nedovede úplně představit. A co si myslí o případném přestupu Chrise Frooma?
Cyklisté se v tomto roce musí vyrovnat s těžkou situací způsobenou koronavirovou pandemií, kdy na jaře téměř vůbec nezávodili a veškeré dění se má přesunout na podzim. Dovedete si představit prožít takovéhle období během své závodní kariéry?
„Vůbec ne. Během kariéry přemýšlíte, jak závodit co nejlíp, udělat co nejlíp všechno další a jak zaříznout ty ostatní. Tady to mě ani ve snu nenapadlo.“
Během doby, kdy nemohou cyklisté závodit přímo na silnici, si nahrazovali soupeření při virtuálních závodech. Jel jste nějaký i vy?
„Já ze srdce nenávidím, to je myslím to pravé pojmenování, opravdu ze srdce nenávidím trenažér. Nesnášel jsem ho jako závodník a nevidím jediný důvod, proč bych na něm měl jezdit jako člověk, který nemusí. Takže ne, nevyzkoušel. Ale naprosto tomu rozumím. Času máme všichni málo, speciálně v zimních měsících, kdy člověk přijde domů pozdě večer a může se svézt na trenažéru. Takže už si to při časové vytíženosti trošku dovedu představit, že by to třeba mohla být varianta, ale zatím převažuje ta nenávist k trenažéru.“ (smích)
Takže jste ho ani jako závodník nevyužíval?
„To ano, používal. V dobách, kdy jsem to považoval za vhodné, jsem na trenažéru jezdil třeba šest sedm hodin, což už si dneska nemyslím, že to tenkrát vhodné bylo. Ale dělal jsem to nejlepší, co jsem uměl, abych byl úspěšný na kole. Tak jsem si to znechutil, že jezdit na trenažéru v uzavřené místnosti mi dneska přijde zatím neproveditelné.“
Raději si najdete čas a jedete se projet venku?
„Jasně, vždycky ven na kolo a mezi lidi.“
Virtuální závody se v zahraničí, ale i u nás vysílaly také v televizi a na internetu. Dovedete si představit je spolukomentovat?
„Je to asi takové trošku zvláštní koukat na panáčky. Ani nevím, co bych z toho vyčetl, nějakou řeč těla nebo jestli někdo něco vymýšlí, což jsem vždycky měl rád, vidět něco dalšího než ti ostatní. Takže komentovat tohle… Moc si to neumím představit.“
Vyčíst by se asi dalo něco ze záběrů závodníků přímo z jejich bytů, domů, kde šlapou na trenažéru, ne?
„Možná ano. Z těchhle záběrů rozhodně jo. Ale já tam prostě potřebuju mít ten vítr, kopce, prémie, lidi, celou tu show. Tohle mi přijde takové sterilnější.“
Když se v termínu, na který je aktuálně Tour de France naplánovaná, skutečně pojede, jaká podle vás bude?
„Nezávidím těm klukům. Připravit se na jiný termín, jinou Tour bude pro některé složité a pro některé to myslím bude velká výhra. Takže to bude hrozně zajímavé sledovat. Očekávám překvapivou Tour. Samotného mě zajímá, jak se s tím kdo porve. Jsou intuitivní závodníci, jsou v podstatě kalkulačky závodníci, jsou kluci, kteří mají vyjeté drážky za ty sezony. Jedou ty samé závody, umí se na to připravit, z toho těží a najednou to nebudou mít, takže se to někomu rozpadne. Někdo zase pod totálním nátlakem s naprostou nechutí vystoupí ze své komfortní zóny a najednou zjistí, že je lepší. Takže sám nevím, co se bude dít, ale mělo by to být zajímavé.“
Co myslíte, když říkáte závodníci kalkulačky? Ti, kteří jen sledují wattmetr?
„Přesně tak. Všechno to mají vypočítaný, všechno mají změřený, mají za sebou ansámbl doktorů, testování.“
Takže tým Ineos?
„No ale taky si myslím, že mezi těmi kluky budou třeba víc intuitivní lidi. Ale jsou v systému, kde musí poslouchat. Což je v pořádku. Ale vizuálně prostě na mě někteří působí jako kalkulačky, nudný. A někteří zase jako chaotici, kteří jsou sice zábavní, ale sebedestruktivní. V tom je to kouzlo.“
Když byla řeč o týmu Ineos, nedávno se začal řešit možný přestup Chrise Frooma. Jak se na to díváte vy?
„Mě zajímá, co z toho vypadne. Samozřejmě něco je spekulace… Chris je určitě v mančaftu, kde jsou v tuto chvíli papírově už i lepší závodníci. Co bylo dřív naprosto nevídané a nemohlo nastat, teď nastalo. Bernal má kariéru možná před sebou. Na druhou stranu je to Kolumbijec a říká se, že rychleji dospívají, rychleji vadnou.“
Jak hodnotíte Frooma?
„Podle mého je pořád naprostá a totální špička, myslím, že v top formě to s ním i Bernal bude mít těžké. Ale jestli tam třeba interně je něco, co by Froome očekával a nedostane to, protože vedení to najednou vidí 1:1 a on to tak ale necítí, tak se třeba rozhodne jít jinam. Bylo by to zajímavé, ne? Kdyby se to trošku rozložilo. Ať jde. Já osobně si myslím, že to je tak dobrý závodník, a i když rozhodně nepatřím mezi jeho fanoušky, tak naprostý kredit z mé strany má za to, jaký je profík a jak je dobrej. To se mu nedá vzít a pořád myslím, že i ten nejlepší závodník, ať už před nebo za ním, s ním bude mít obrovské, ne-li naprosto zásadní problémy.“
Pro něj už je asi jediným cílem dosáhnout pátého titulu na Tour, ne? Tvrdí tedy, že chce i šestý titul.
„Jasně, tvrdí šestý, může říkat i sedmý. Něco tvrdit musí, aby se ho všichni báli. Ale když se mu podaří zařadit mezi elitu pětinásobných vítězů, tak já osobně bych si to asi odškrtl a mohl bych jít v naprostém klidu do důchodu.“
