Ať se snažil, jak chtěl, letos to prostě nešlo. Tato věta je použitelná na celou řadu ostřílených cyklistů včetně Romana Kreuzigera (34). Po dlouhé závodní pauze způsobené pandemií koronaviru nebyla v jeho podání Tour de France taková, jako dřív. Mistrovství světa i proto vynechal, před odjezdem na Vueltu pak měl pozitivní test na COVID-19. Nyní doufá v lepší rok 2021. „Věřím, že když sezona začne normálně, tak i my starší ukážeme, že do starého železa ještě nepatříme.“
V profipelotonu se Roman Kreuziger pohybuje už dlouhých 15 let. I to byl jeden z důvodů, proč letošní podivnou „covidovou“ sezonu odnesl. Byly narušeny jeho stereotypy, nedostatek závodů před těmi nejdůležitějšími poznamenal další výkony. Končit však rozhodně nechtěl, a tak další sezonu absolvuje v druhodivizním týmu Gazprom-RusVelo. „Zatím to vypadá, že by se můj program oproti dřívějšku moc lišit nemusel,“ říká v rozhovoru pro deník Sport závodník, který se chce soustředit hlavně na olympijské hry.
Uplynulý rok byl něčím, co ještě nikdo z nás nezažil. Jaký byl z vašeho pohledu závodníka?
„Byl rozdělený na dvě fáze. Ta předlockdownová do 15. března, kdy vše běželo podle plánu. Ke klasikám to směřovalo správně, po Paříž - Nice jsem měl odlétat na Kanárské ostrovy, což už se bohužel nestalo a zůstali jsme doma na trenažérech, což mě rozhodilo. Nevěděli jsme, kdy se začne znovu závodit, takže nás drželi pořád v nějakém rytmu. A pak se někdo chytil, ale byli i tací, které to semlelo. Což se stalo i mně. Takže druhá část byla spíš boj o přežití. Jsem rád, že se na Grand Tours i dalších podnicích vyzkoušely bubliny a všichni viděli, že to funguje, a dá se závodit i v době covidu. Příští rok snad bude v tomhle už rozumnější, po Evropě se závody odjedou a bude normální sezona. I když samozřejmě svět tady z toho asi ještě venku hned tak nebude.“
Jaké to pro vás bylo z hlediska přípravy? Začátek byl klasický, na co jste býval zvyklý, ale pak přišel lockdown a všechno se změnilo.
„Poměrně dlouhou dobu jsme byli zavření doma, jen na trenažérech. A ty hodinu, hodinu a půl dlouhé výkony, i když jsem chodil třeba dvakrát denně, nikdy nemůžou nahradit to, když trénujete pět šest hodin někde v horách. I pak, když se nesmělo ještě úplně cestovat, mohl jsem něco odtrénovat kolem Plzně a na Šumavě, ale nedá se to srovnat s tím, když bych byl na Lago di Garda nebo na Kanárských ostrovech v dlouhých kopcích, na což jsem byl dřív zvyklý. To bylo zásadní.“
Z hlediska rodinného života to ale bylo dobré, ne?
„Být doma s holkami bylo super, byl to dlouhý teambuilding a jsem za to vděčný. Na druhou stranu kariéra sportovce je poměrně krátká a roční výpadek, takový zásah do sezony, je poměrně zásadní. Chyběly mi kilometry v dlouhých kopcích v horách, být víc s týmem. Ale bral jsem to, jak to je, každá profese byla zasažena, cyklistiku nevyjímaje. Každý se musel přizpůsobit. A mohli jsme aspoň s manželkou Míšou, Peťo Saganem a dalšími kamarády pořádně rozběhnout projekt 1,5 metru, který má snížit nehodovost cyklistů.“
Po pauze pak přišly pro vás dva měsíce intenzivního závodění. Jaké to bylo v podstatě z ničeho přejít do velké intenzity?
„Kdyby na to bylo tělo připravené z klasického tréninku, tak by se s tím nějak srovnalo. Ale tím, že každý trénoval v hodně odlišných podmínkách, tak konkrétně mě to nezastihlo v dobrém rozpoložení. Závody byly hodně intenzivní, výbušné, bylo krásně vidět, že většinu vyhráli mladí kluci, kteří se na to adaptovali rychleji, než my starší. To byl i důvod, proč bylo tolik nových jmen a tolik překvapení. Takže myslím, že z této sezony nejde dělat závěry. Proto chci závodit dál, jsem zdravě naštvaný a motivovaný. Chci ukázat, že my starší do starého železa ještě nepatříme.“
Jak moc komplikovalo život před odjezdem na závody povinné testování na COVID?
„Nebylo to tak strašné. Míst, kde se dalo otestovat, je poměrně dost. Museli jsme mít test šest a tři dny před závody, a potom i během nich. Samozřejmě to není úplně příjemné, když na to jdete poprvé, ale potom za to období tří čtyř měsíců si zvyknete.“
Máte spočítané, kolikrát jste testy absolvoval?
„Přesně ne, ale myslím, že když to zprůměruju, tak od července čtyřikrát až pětkrát do měsíce určitě.“
Co se týče samotného závodění, nepodařilo se vám dostat do formy, jakou byste si představoval. Přišli jste na to, čím to bylo?
„Týmové soustředění směřovalo hlavně k tomu, aby se to povedlo Nizzolovi na San Remu, protože tým chtěl chytit začátek sezony. Nizzolovi se zadařilo a příprava byla v tomto ohledu správná. Na druhou stranu jsme přijeli na Dauphiné po soustředění, kde jsme neobjeli tolik kopců, bylo to spíš intenzivní na rovinách. V kopcích to bylo horší, Dauphiné mě zatáhlo a dá se říct, že i když bylo mezi Dauphiné a Tour ještě 14 dní, nedostal jsem se z toho. Najezdil jsem nějaké kopce, ale bohužel během tak krátké doby se nedá změnit celková příprava. Proto byla Tour taková, jaká byla.“
Po Tour jste spekuloval nad tím, jestli nebyl problém i se stravou. Zjistili jste něco?
„Udělali jsme spoustu testů. Byl jsem z toho hodně špatný. Hlava chtěla, trénoval jsem tvrdě, ale nejelo mi to. Byl jsem i u pana profesora Pavla Koláře. Hodně mi psychicky pomohl. Přišli jsme na to, že za problémy nejspíš mohlo moje onemocnění štítné žlázy, kvůli kterému tělo neregenerovalo. Ale už by to mělo být v pořádku. Věřím, že teď se vrátí vše do normálu. Mám zase chuť, trénování mě baví a těším se na závody.“
Na další sezonu už teď trénujete tak, jak jste byl zvyklý v dřívějších letech?
„Ano. Byl jsem už v listopadu dva týdny na Kanárských ostrovech. Děti neměly školu, tak jsme se na poslední chvíli rozhodli a odjeli jsme o něco dřív. Na jednu stranu bylo tvrdé začínat zrovna tady, ale zase v teple tělo regeneruje a funguje líp. Takže jsem se tady rozjezdil. Pak jsem vyrazil na týmové soustředění do Itálie, kde jsem se seznámil s týmem, nastavili jsme závodní program, vysvětlili mi, jak to v týmu funguje. A teď jsem odjel ještě na týden do tepla, abych před svátky zvládl dva kvalitní tréninkové bloky.“
Kdy jste začal s přípravou?
„5. listopadu.“
Takže na odpočinek jste měl zhruba měsíc?
„Jak se to vezme. Původně jsem měl i z pozice náhradníka jet na Vueltu, ale měl jsem pozitivní test na COVID. Proto jsem neodjel a byli jsme všichni v karanténě. Takže to jsem využil jako volno, to jsem si ještě o týden protáhl a pak už jsem začal.“
COVID jste měl s mírnějším průběhem, nebo úplně bez příznaků?
„Byl jsem unavený, škrábalo mě v krku, ale jinak nic. Takže jsem si tím prošel v mírnější formě a doufám, že teď už se mi to bude vyhýbat.“
Jaký byl první mítink s týmem Gazprom-RusVelo?
„Bylo tam 17 závodníků a všichni sportovní ředitelé. Z personálu tam moc lidí nebylo, ale bylo nás dost, abychom naměřili věci, které jsou potřeba. Udělali jsme testy výkonnosti, vyzkoušeli jsme oblečení, dali nám tréninková kola, dělali jsme tradiční focení v novém dresu, aby to bylo připravené na začátek roku. Bylo to celkem krátké, od středy do pondělí.“
Už dříve jste se nechal slyšet, že při výběru týmu se hodně zajímáte i o kola, která tým používá. Tady jste spokojený?
„Tým používá Colnaga, což jsou velmi dobrá kola. Je potřeba to řešit, abychom byli konkurenceschopní. Ale důležitý je samozřejmě i program. Tady, na rozdíl od World Touru, musíme čekat na divoké karty, abychom mohli jet závody nejvyšší kategorie. Ale zatím jich máme slíbeno poměrně hodně. Takže doufejme, že se sezona rozběhne a na těchhle závodech budeme.“
Tour de France ale nehrozí…
„To určitě ne, ale i kdybych byl ve worldtourovém týmu, tak bych Tour příští rok nejel kvůli olympiádě.“
Co pro vás bude hlavním cílem roku 2021?
„Určitě olympiáda. Věříme, že se dostaneme na Giro, zatím máme náznaky, že by to mohlo klapnout. A doufám, že tam budou i ardenské klasiky, které tým minulou sezonu odmítl. Ale mají poměrně dobré kontakty s ASO a RCS (pořadatelé Tour de France, Gira d´Italia a významných klasik) a vždy velké závody jezdili. Jeden z prvních cílů týmu, pokud se pojede UAE Tour, bude, aby na ní dobře zajel Ilnur Zakarin. A pak určitě Kolem Katalánska.“
Vy máte rád ardenské klasiky, takže byste je opět chtěl jet?
„Určitě. Teď čekáme, jestli nás pozvou, ale se mnou a s pár lidmi bychom mohli dát dohromady poměrně kvalitní tým, takže by bylo fajn, kdybychom tam jeli. I právě směrem k olympiádě, abychom měli co nejvíc jednorázových závodů. Na začátku jara tam totiž budou hodně etapové, aby se tělo zase vrátilo do normálu a dostalo dávku kilometrů, které potřebuje v závodním rytmu.“
Už jste si studoval olympijskou trať?
„V Tokiu jsem nebyl, ale myslím, že tam toho bylo natočeného dost, takže si člověk může udělat představu poměrně jasně. Bude to těžké, bude hodně vlhko, ale myslím, že se závody, které bychom předtím mohli mít, by si to mohlo sednout.“
Jaký bude váš nejbližší program?
„Hned na začátku roku se znovu chystám na trénink na Kanárské ostrovy. Od 12. ledna máme týmové soustředění ve Španělsku v Calpe. A závodní program začnu na Mallorce, kde pojedu dva závody, potom Kolem Murcie (etapový závod) a Almerii (jednodenní). A jestli vše zůstane tak, jak je to teď naplánované, měli bychom jet UAE Tour. Ale je otázkou, jestli tenhle závod nevymění za Giro. Pak uvidíme podle divokých karet. Měli bychom to vědět do konce roku.“
Výsledky Romana Kreuzigera v sezoně 2020
| Saudi Tour (4.-8. 2.) 31. místo celkově Tour de La Provence (13.-16. 2.) 41. Faun-Ardèche Classic (29. 2.) 14. Royal Bernard Drome Classic (1. 3.) 24. Paříž – Nice (8.-15. 3.) 24. Strade Bianche (1. 8.) dojel mimo časový limit Milán – San Remo (8. 8.) 54. Critérium du Dauphiné (12.-16. 8.) nedokončil Tour de France (29. 8. – 20. 9.) 109. Valonský šíp (30. 9.) nedokončil Lutych – Bastogne – Lutych (4. 10.) nedokončil |
Témata:
sport, Gazprom-RusVelo, Olympijské hry, cyklistika, Tour de France, Vuelta a España, Roman Kreuziger, Kanárské ostrovy, Sport na Heureka.cz
Související články
