Čech pomohl Rakušance ke zlatu z OH: Často pracuju do noci. Kolik stojí kolo?
Je to Čech a na olympiádě v Tokiu slavil se svým týmem zlato. Nikoliv ovšem v českých barvách. Petr Novák z Olomouce je už léta členem rakouského nároďáku, a coby mechanik se stará mimo jiné i o vybavení rakouské olympijské vítězky silničního závodu Anny Kiesenhoferové. Pro iSport LIFE popsal, jak vypadá vrcholová akce z pohledu servismana a dal i doporučení, jak zazimovat kolo.
S rakouskou reprezentací začal spolupracovat v roce 2015. Majitele olomoucké cykloprodejny tehdy oslovil s nabídkou jeho kamarád, který u týmu působil jako fyzioterapeut.
„Ženská část potřebovala na poslední chvíli mechanika na závody. Neměl jsem tenkrát sice nějaké větší zkušenosti, ale kývnul jsem. S prací byli spokojeni, lidsky jsme si sedli a tak jsem se stal mechanikem ženského týmu. Od roku 2017 jsem měl na starosti i týmy mužů do 23 let a mužů elite,“ vypráví o svých začátcích u rakouské reprezentace Petr Novák.
Od té doby se společně se závodníky účastní vrcholových akcí včetně evropských či světových šampionátů. Letos nechyběl ani na olympijských hrách v Tokiu, kde měl na starosti mimo jiné i vybavení Anny Kiesenhoferové . Třicetileté Rakušanky, která si v olympijském silničním závodě dlouhém 137 kilometrů dojela pro fantastické prvenství.
Jak cyklistka Anna Kiesenhoferová šokovala světJeden z pohádkových olympijských příběhů napsala v Tokiu silniční cyklistka Anna Kiesenhoferová. Nejenže zaskočila všechny favoritky, ale povedlo se jí to poté, co strávila celý závod v úniku. Trať zdolala v čase 3:52:45, o minutu a čtvrt rychleji než stříbrná Nizozemka Annemiek van Vleutenová. Vítězství třicetileté Rakušanky bylo tak nečekané, že se druhá Van Vleutenová chvíli domnívala, že vyhrála ona. Cílovou rovinkou projela se zdviženýma rukama nad hlavou a radovala se z triumfu. Pocity štěstí ovšem záhy vystřídala ledová sprcha. Závodnice totiž zjistila, že cílovou pásku už před ní protnula Kiesenhoferová - žena, které v té době patřilo až 94. místo světového žebříčku a která na olympiádu dorazila coby amatérka bez profesionální smlouvy. Civilní povolání rakouské závodnice je mimo svět cyklistiky. Poté, co studovala na Technické univerzitě ve Vídni i na univerzitě v Cambridge, dokončila v Katalánsku v roce 2016 doktorát z matematiky. V současné době pracuje na univerzitě v Lausanne a kombinuje výzkum s výukou. |
Informace dostáváváme vysílačkou
Petr Novák její zlatou jízdu sledoval z kabiny doprovodného auta. Coby mechanik totiž jezdí každý závod společně se sportovním ředitelem v koloně aut za pelotonem. Jeho úkolem je nejprve auto nachystat tak, aby v něm bylo vše potřebné a poté být připraven závodníkům pomoci, kdyby na trati nastal jakýkoliv technický problém.
„Běžně máme na střeše celé rezervní kolo pro každého závodníka. Vedle sebe na zadním sedadle vozím taky 2 sady náhradních zapletených kol, kdyby došlo k defektu, kufr s nářadím a blok na psaní poznámek, kam si značím třeba závodnici v úniku nebo časové rozestupy. V kufru auta mám pak ještě další 2 až 3 páry zapletených kol, velký chladicí box s lahvemi a taky rainbagy. Tam mají závodníci oblečení do deště a náhradní tretry,“ popisuje vybavení doprovodného auta Petr Novák.
Tím, ale výčet všech nezbytností ještě nekončí. „Důležitou součástí je i vysílačka, přes kterou se k nám od rozhodčích dostávají informace o dění v závodě a kterou nás případně volají, pokud někdo z našich závodníku něco potřebuje. Samozřejmě máme v autě i drobné občerstvení pro nás, protože třeba takový elitní závod mužů na mistrovství světa trvá i víc než 6 hodin, takže je to docela dlouhý den,“ jmenuje další věci z výbavy.
„Vozíme toho opravdu hodně. Třeba v Tokiu jsme museli i trošku bojovat s místem. Všechny týmy měly od pořadatelů k dispozici stejná auta a ta nepatřila k úplně největším.“
Posed musí sedět na milimetr přesně
Po závodě práce servismana zdaleka nekončí. Ba naopak. Teď nastává čas, dát vybavení opět do pořádku. Zatímco závodníky čeká zasloužený odpočinek a regenerace na hotelovém pokoji, servisní technici před sebou mají dlouhou noc.
„První věcí, která mě čeká po příjezdu na hotel, je zajistit připojení vody a elektřiny kvůli mytí kol a praní prádla. Pračku si vozíme v dodávce vlastní. Následuje rutina v podobě čištění kol a samotný servis, který spočívá v důkladné kontrole. Podle preference závodníků se pro další den mění třeba typ zapletených kol nebo převody. Někdy se taky preventivně vymění spotřební materiál jako řetězy, brzdové desky nebo pneumatiky,“ popisuje Petr Novák základní úkony, které musí provést po závodě. A to často není všechno.
„Pokud se závodník připlete do nějakého pádu, znamená to práci dlouho do noci. I bez toho se ale běžně končí kolem desáté až jedenácté hodiny večer. Vždycky se najde něco, co je potřeba doladit,“ dodává
Dalším důležitým úkolem mechanika je nastavit na milimetr přesně podle požadavků každého závodníka posed kola. Profesionálové totiž poznají i ten nejmenší rozdíl. „K nastavení používáme speciální měřidla, ovšem rozhodující je stejně jejich pocit. I když víme přesné míry, upravuje se poloha sedla někdy i kvůli jiné tloušťce vložky v kraťasech. Při reprezentačních startech totiž závodníci používají jinou sadu oblečení než po zbytek roku ve svých týmech,“ vysvětluje.
Zajímá mě také to, na kolik profesionální závodní kolo přijde. Ceny se prý pohybují mezi 250 až 350 tisíci korun s tím, že závodníci z WorldTour týmů jich běžně potřebují pět - dvě až tři identická silniční kola a další dvě pro časovku.
Po vydařené cyklistické sezoně má Petr Novák u národního týmu Rakouska nyní pauzu. První společná akce je čeká opět až v dubnu. Přebytečným volným časem ale i přesto neoplývá. V jeho cyklistické prodejně v Olomouci totiž i po sezoně vše běží na plné obrátky.
„I teď na podzim máme překvapivě spoustu práce. Mnoho zákazníku se totiž poučilo z loňského jara, kdy byly nedostupná kola a řeší nákupy s předstihem. Ti zodpovědnější už nyní dávají kola na větší servis před další sezonou, takže i bez závodů se rozhodně nenudím.“
Petr Novák radí, jak zazimovat kolo„U zazimování kola hodně záleží na tom, jak je kdo technicky zdatný. Pokud si na údržbu sami netroufáte a stejně byste kolo na jaře svěřovali odbornému servisu, na nic nečekejte a zavezte jej tam co nejdříve. Na jaře je to v cykloservisech opravdu hodně hektické a jsou dlouhé čekací lhůty. A každý z nás přeci jen dělá práci kvalitněji, pokud na ni má aspoň trochu klidu. Poslední dva roky jsou bohužel problémem i dlouhé čekací lhůty na dodání náhradních dílů a jejich obecný nedostatek. I proto je lepší servis kola neodkládat až na jaro. Pokud chcete kolo zazimovat sami, samozřejmostí by mělo být kompletní vyčištění kola, vysušení a následně promazání, a to minimálně řetězu a gumových gufer u odpružených vidlic. Samozřejmě je vhodné vyčistit a znovu namazat i další místa, jako například hlavové složení, náboje kol a středové složení. To ovšem není možné bez jejich kompletního rozebrání, což 90 % uživatelů doma určitě dělat nebude. V případě elektrokol je před jejich dlouhodobým uskladněním nutné plně nabít baterie. Pokud elektrokolo skladujete v nevytápěném prostoru, je určitě lepší vzít na zimu baterie domů a uskladnit je při pokojové teplotě. Rozhodně to prospěje jejich životnosti. Pokud musíte mít kolo na nekrytém balkoně, určitě se vyplatí jej důkladně zakrýt plachtou. I tak je to ale vzhledem k vlhkosti nejhorší možná varianta.“ |
