Největší česká naděje na cenný kov z mistrovství světa. Tak se mluvilo o Kristýně Zemanové před šampionátem v Táboře. Loni získala bronz, a tak i sama na sebe tento tlak kladla. A dokázala se s ním vyrovnat. „Bylo to náročné, ale byla jsem přesvědčená, že patřím dopředu,“ prohlásila dvacetiletá slečna, jež má sebevědomí. Získala stříbro, příští rok by se ráda ještě zlepšila.
Na krku vám visí velká stříbrná medaile. Jaké jsou vaše první dojmy?
„Je to úplně šílené, neskutečné, krásné. Obrovská odměna za celou sezonu i pro všechny, kteří mi pomáhají a starají se o mě. Jsem strašně šťastná. Splnil se mi další sen, bude se mi krásně usínat.“
Doufala jste třeba i ve zlato?
„Věděla jsem, že Zoe (Backstedtová) je odskočená, což ukazovala celou sezonu, musela by to být velká náhoda. Ale nechala jsem na trati všechno. Dopadlo to krásně, je to obrovský úspěch.“
Jak se z vašeho pohledu závod vyvíjel?
„Zoe nám odjela hned od začátku. Bylo mi jasné, že když Marii (Schreiberovou – závodnici Lucemburska) předjedu, dostanu ji pod tlak. Vždycky, když jsem před ní, poleví. Povedlo se to a soustředila jsem se jen na Leonii (Bentveldovou). Snažila jsem se zjistit nějaké její slabší místo. Byla jsem připravená zaútočit v posledním kole, ale naštěstí k tomu ani nedošlo, protože vznikla mezera už dřív. A tak jsem si mohla vychutnat cílovou rovinku.“
Celou dobu před MS se mluvilo o tom, že jste velká adeptka na medaili. Jak jste se s tím vyrovnávala?
„Slyšela jsem to ze všech stran, ale i sama od sebe jsem měla velká očekávání. Bylo to náročné, ale nebyla jsem nervóznější než obvykle. Brala jsem to jako každý jiný závod. Těšila jsem se, věděla jsem, že natrénováno mám. Byla jsem přesvědčená, že patřím dopředu.“
Co pro vás stříbro znamená?
„Je to obrovsky motivující. Ale znamená to, že budu muset mít ještě vyšší cíle pro příští rok. To je ale ještě daleko. Teď pojedu do Belgie na poslední dva závody. Pak si odpočinu a začnu se připravovat na další sezonu.“
Byla doba, kdy jste chtěla s cyklokrosem skončit. Jste ráda, že jste to neudělala?
„Když si na to vzpomenu, chce se mi až brečet, že jsem chtěla skončit. Že jsem přišla za rodiči s tím, že už na kole nechci jezdit a ať ho táta prodá. Kdybych tohle všechno nezažila, určitě by mě to strašně mrzelo a musela bych si za to nafackovat, že jsem takové myšlenky měla. Kolo je náplní mého života a bez něj by byl prázdný.“
Témata:
cyklistika, cyklokros, mistrovství světa, sport, Belgie, Lucembursko, Tábor, stříbrná medaile, Kristýna Zemanová, Sport na Heureka.cz
Související články
