Video se připravuje ...
Odjížděl na start a zdálo se, že se mu tam až tak úplně nechce. Zdeněk Štybar věděl, že je to naposledy. Při cyklokrosovém mistrovství světa na domácí půdě v Táboře ale mohl aspoň zamávat a zatleskat fanouškům, kteří ho roky podporovali. A hlavně svým rodičům, kteří za něj teď symbolicky pověsili kolo na hák. „Jestli jsem měl v cílové rovince slzy v očích? Měl jsem je už na startu,“ vyznal se pak Štybar a oči se mu při tom znovu trochu zaleskly.
Užil si tady chvíle největší slávy. A teď také velké loučení. Sice Zdeněk Štybar doufal, že k němu ještě nedojde, ale když už, nemohl si přát lepší místo. Muž, který třikrát slavil titul mistra světa v cyklokrosu v elitní kategorii a k tomu dvakrát v té do 23 let, měl v neděli před sebou poslední závod profesionální kariéry. U něj nechyběl snad nikdo, kdo při něm během kariéry stál.
V příspěvku na Instagramu z rána v den startu na něm bylo vidět, že je trochu přešlý. Ačkoliv se celý týden nezastavil, v neděli ráno mu došlo, o co tu půjde.
„Je to trošku chaotické, snad to tu přežijeme,“ usmíval se i jeho táta Zdeněk Štybar starší. „Ten poslední závod musel jednou přijít,“ dodal. Přiznal však, že i on bude muset zatlačit slzu, až jeho syn naposledy projede cílem.
Už od dopoledne se v areálu Komora na okraji Tábora scházely tisíce fanoušků. Během dne viděli bronz české naděje Kryštofa Bažanta v juniorech, stříbro Kristýny Zemanové v kategorii U23. A pak už se těšili na vystoupení jedné z největších hvězd současné cyklistiky Mathieu van der Poela. Především ale přišli podpořit Štybyho. Go, Štyby, go. Štyby, makej! A další podobné nápisy se objevovaly na různých transparentech a vlajkách fanoušků okolo trati.
Několik podporovatelů české hvězdy čekalo také před obytným autem, ze kterého zhruba patnáct minut před startem jejich miláček vystoupil. Fanoušci si pak mohli udělat fotky, jak se objímá se členy svého týmu, maminkou, sestrou, neteří, tátou a nechyběli ani manželka Ine a syn Lewis. Pak nasedl na kolo a vyrazil směrem k cíli.
„Už tam se mi draly slzy do očí,“ přiznal pak Štybar.
Samotný závod také neprobíhal tak, jak býval zvyklý během své kariéry. „Start mi úplně nevyšel. Ohlédl jsem se a říkám si: Ty jo, fakt jsem úplně poslední?“ okomentoval svůj vjezd do terénu. V prvním kole se ještě snažil dostat na dobrou pozici a vypracoval se na 21. místo.
„Od druhého kola už jsem se ale úplně přestal soustředit, začal jsem vnímat fanoušky, komentátora. Jak mi lidi fandili, ztratil jsem koncentraci a přepálil jsem začátek, pak jsem kupil chyby. Hlava byla zapnutá tak napůl. Slyšel jsem i manželku, jak na mě křičí. Pak jsem ji očima hledal, ale už jsem ji nenašel,“ popisoval závod ze svého pohledu.
I přes to všechno se ale dál snažil zajet co nejlépe. „Tak po dvaceti minutách jsem se do toho zase začal dostávat,“ vyprávěl. Jenže přišla poslední rána.
„Do posledního kola jsem vyrazil s prázdnou galuskou,“ pokrčil jen rameny. „Asi to tak mělo být. Samozřejmě mě to štvalo, protože jsem se začal rozjíždět a chytil jsem druhý dech. Vychytával jsem dobré stopy, ale dostal jsem defekt. Pak jsem se snažil hlavně mávat fanouškům a rozloučit se s nimi.“
Fanoušci ho opravdu hnali po celou dobu závodu. V okamžiku, kdy se dostal na cílovou rovinku, to v Táboře burácelo, jako kdyby si jel pro další duhový trikot. Ale pro něj to bylo jiné. V jeho tváři bylo vidět velké dojetí. „Fanoušci mi ty emoce neusnadnili, byli neuvěřitelní,“ chválil Štybar.
To ale nebylo všechno. Po medailovém ceremoniálu byla na pódiu nachystána ještě rozlučka české legendy. Té se zúčastnil i muž, jenž krátce předtím převzal už pošesté zlatou medaili pro mistra světa v terénu. S Mathieu van der Poelem, svým kamarádem a téměř sousedem, se pak Štybar na pódiu objal a chopil se mikrofonu.
„Vždycky jsem já dostával poháry, ale lidi, kteří byli vedle mě, nikdy žádný nedostali. Takže bych teď chtěl, aby sem přišli moji rodiče - maminka, tatínek, dál Vincent, Bert, Peter, chtěl bych všechny, aby přišli na pódium,“ zval k sobě členy své rodiny, ale i celý tým.
Před nimi už byl přichystaný stojan s hákem, na který se umisťují kola. „Chtěl bych, aby taťka a maminka pověsili kolo tady na ten hák. Díky nim jsem začal jezdit na kole, tak to můžou za mě i zakončit. Až řeknu tři, tak všichni prosím řekněte: Děkuju, Štybar tým.“
A na tři současně Zdeněk Štybar starší udělal pověstnou tečku za synovou kariérou.
Ta byla opravdu úctyhodná, Štybar během ní dokázal velké věci, které v sobotu při své návštěvě světového šampionátu v Táboře ocenil i český prezident Petr Pavel. „Zdeněk Štybar je z jiného světa. Člověk, který vyhrál třikrát titul mistra světa, šířil skvělým způsobem dobré jméno České republiky.“
Řekli o Zdeňku Štybarovi
Kristýna Zemanová
(česká cyklokrosařka, stříbrná medailistka kategorie U23)
„Zdeněk je pro mě obrovskou motivací už od prvního momentu, co jsem si sedla na kolo. Neskutečný závodník a člověk. Když jsem ho teď měla možnost víc poznat, zjistila jsem, jak výjimečný je. Obětavý, povídá si s námi, radí nám a je nám k dispozici. Na všechny při tréninku tady počkal, se všemi si projel trať. Moc si ho vážím.“
Jiří Ježek
(šestinásobný paralympijský vítěz v cyklistice)
„Pro mě je to, že končí, smutné, protože je to můj nejoblíbenější závodník, kterého jsem sledoval odmalička, a končí s ním jedna éra české cyklistiky. Já mám strašně rád, jak přistupoval k cyklistice, jak se snažil být absolutně nejlepší. Ale kromě toho hlavně jak přistupoval k fanouškům, k lidem kolem cyklistiky, jak se každému věnoval, jak každému vrátil úsměv a dělal nám všem radost a bude nám ji dělat dál.“
Zdeněk Štybar starší
„Co se mi teď vybaví? Vzpomínám na naše začátky, na všechny problémy, které jsme měli. Ale všechno dopadlo dobře a udělal pěkné výsledky. Teď si hlavně přeju, ať se mu daří a ať je zdravý.“
Témata:
sport, Česko, cyklistika, Zdeněk Štybar, Tábor, Jiří Ježek, kariéra, Paralympijské hry, Mathieu van der Poel, Kristýna Zemanová, Petr Pavel, Sport na Heureka.cz
Související články
