Pogačar verze 2024: ŠÍLENÉ. Ukázal čísla z tréninku. Je to vůbec možné?
Byla to jednoznačně nejlepší sezona zatím stále poměrně krátké kariéry Tadeje Pogačara. Ve většině z desítky závodů, ať už Grand Tours nebo klasik, demoloval soupeře. Když v kopci nastoupil, ostatní se mohli jen dívat, jak se jim vzdaluje. Tedy s výjimkou Jonase Vingegaarda na Tour de France. A ani ten se při jeho monstrózním tažení většinou neudržel až do konce. Slovincovy výkony jsou výjimečné, což potvrzují i čísla, která nedávno prozradil.
Při zmínce mistrovství světa v Curychu mnozí ještě teď nevěřícně kroutí hlavou. Tadej Pogačar, suverén letošní sezony, se 101,5 kilometru před cílem rozhodl pláchnout největším sokům v bitvě o duhový dres. Mathieu van der Poel, Remco Evenepoel, ani žádná další hvězda nevěřila, že něco takového může dokázat. Vítěz Giro d´Italia a Tour de France to ale zvládl a dojel si i pro tento cenný triumf.
„Jak je něco takového možné?“ zní nejčastější otázka. Mnozí si to jednoduše vykládají tím, že jde o sportovce, který se rodí jednou za sto let. Vysvětlení, ať už sebevíc nevědecké, by to bylo. Vždyť Pogačar převyšuje ostatní i v době, kdy všechny týmy takzvané velké čtyřky (Pogačar, Evenepoel, Jonas Vingegaard, Primož Roglič) mají přibližně srovnatelné podmínky. Ať už jde o nejlepší materiál (kola, oblečení, helmy), výživu, vědecké přístupy využívané v tréninku a spoustu dalšího.
Přesto když Pogačar nedávno v podcastu Petera Attiy, kanadsko-amerického lékaře a výzkumníka známého prací v medicíně dlouhověkosti, prozradil některá čísla z tréninku, nejen Attia žasl. A to rozhovor proběhl ještě před světovým šampionátem. Řeč byla o náročném, ale Slovincem oblíbeném tréninku v zóně 2, o dosažených wattech, tepové frekvenci nebo třeba ukazateli VAM. Že si nejste úplně jistí, oč jde? Pojďme si to s experty vysvětlit.
Zóna výkonu 2 = nadvýkon
Při popisu tréninku trojnásobný vítěz Tour de France odtajnil, že v zóně 2 se jeho výkon pohybuje mezi 320-340 watty. S úsměvem povídal o čtyřhodinových trénincích strávených v této zóně a ještě dodal: „Nejraději bych jel jen zónu 2, a jel ji nonstop.“
Zóny výkonu znají i hobíci vlastnící třeba chytré hodinky. V případě Pogačara však bude přesné určení těchto zón zřejmě trochu jiné. „Vždy je snaha lidí, nebo spíš trenérů vůči svěřencům kvantifikovat, jak by si představovali trénink. Zóny, nebo já raději používám intenzity, můžou být nastavené podle tepů, podle wattů. Vždy to nějak fluktuuje, podle toho, jak se vyspíme, najíme, všechno to ovlivňuje jak watty, tak tepy,“ vysvětluje Vojtěch Hačecký, fyziolog z Centra sportovní medicíny.
V případě zóny 2 by mělo jít o vytrvalost. Pro snazší představu se uvádí, že při tréninku v této zóně byste měli být schopni si bez problémů povídat. „Pro přesnější určení zón se dělají zátěžové testy, aby to nebylo čistě jen subjektivní podle mluvení,“ dodává Hačecký.
Stejně to je i u Pogačara. „Podle toho, co říkal, těžko odhadovat, jak to mají v UAE Team Emirates rozdělené. Ale jestli mluvil o zóně 2 a 320-340 wattech, myslím, že tohle bude zóna 2, zóna 3 bude už anaerobní práh. U něj to znamená třeba do 400 wattů a zóna 4 bude přes anaerobní práh, čili přes 400 wattů,“ zamýšlí se Leopold König, bývalý profesionál jezdící i ve Sky.
Podle něj by byla Pogačarova zóna 2 pro běžné lidi ‚zónou
