Amerika bude sedět u televizí, telefonů a tabletů a spolu s ní i část ostatního světa, který se chytá čím dál víc. Super Bowl má moc, kterou k sobě vábí i přes hranici kulturních rozdílů, nevědomosti a ignorace. Titulový zápas slovutné ligy NFL pomáhá po světě šířit zprávu o výjimečném sportu, jenž je sice příšerně brutální, ale stejně tak návykový, emocionální a dokonce i spirituální. Někdo se těší na fotbal, někdo na očekávaný návrat zpěvačky Rihanny o poločase. Všechno dohromady dá druhou únorovou neděli televizní show, srovnatelnou s přistáním na Měsíci.
Stadion Highmark v Buffalu byl rozcitlivělý. Jen šest dní poté, co safety Damar Hamlin padl uprostřed zápasu v Cincinnati k zemi se zástavou srdce, se chystal ke startu další mač. Na tribunách se to hemžilo povzbudivými přáníčky za Hamlinovo zdraví a odevšad svítila trojka, kterou zotavující se hráč nosí na dresu.
Pak Nick Folk, kicker New England Patriots, uvedl míč do hry. Balon chytil Nyheim Hines, returner Buffala, na čtyřech yardech, rozběhnul se, nějakým zázrakem se vyhnul vřavě před sebou a po pravém křídle na druhé straně hřiště doběhl pro touchdown. Vypadalo to jak pozdrav z nebe.
„Chcete slyšet pravdu? Bylo to spirituální, opravdu bylo. Zasáhlo mě to do morku kostí, byl to speciální zážitek,“ líčil pak Josh Allen, quarterback Buffalo Bills. „Chodil jsem mezi spoluhráči a říkal jsem: Bůh existuje! Takovýhle scénář nenaplánujete. A jak mi právě řekli, jsou to právě tři roky a tři měsíce od posledního kick off returnu… Je to opravdu cool.“
Ta trojka byla všude. Allen, mladá superhvězda se smlouvou na víc než čtvrt miliardy dolarů, končil poslední věty ve znatelném pohnutí, skoro plakal.
„Josh Allen je jeden z mých nejoblíbenějších mladých quarterbacků. A teď mám pocit, že jsem s ním ještě ve větším spojení, i když jsem se s ním nikdy nepotkal. Když jsem se díval na ten zápas a touchdown, byl jsem dojatý a trochu jsem brečel,“ přiznává Zach Harrod, americký kouč pražského týmu Prague Lions, který letos vstoupí do evropské profesionální ligy ELF. „Byl to příběh silný i pro lidi. Hráči si tyhle věci většinou nechávají pro sebe. Nechtějí zažívat to, co Tim Tebow. Tomu se dost lidí posmívalo. I když to bylo spojené s tím, že nehrál moc dobře…“
Ne každý je jako Tebow, který se před desetiletím proslavil tím, že na hřišti před zápasy klekal a veřejně se modlil. Ale události kolem Damara Hamlina ukázaly, co americký fotbal znamená pro Ameriku. Tady jde o mnohem víc než o sport. Bůh je přítomný, vždyť neděle tu není pro nic jiného než pro kostel a pro fotbal. Americký fotbal.
Duch a krev
Tahle hra má sílu spojovat, má svůj duchovní obsah, je součástí národního dědictví. V devatenáctém století se vyvinula ze stejných základů jako „evropský“ fotbal a ragby. Američané si ji ale přetvořili ve svou originální verzi, která se od dalších dvou moderních odnoží zásadně liší.
„Příběh amerického fotbalu je tak trochu jako příběh Ameriky,
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
