Na devátém místě zakončili mistrovství světa v Aucklandu čeští softbalisté. Z hlediska výsledku šlo o drobné zklamání. Na druhou stranu se národnímu týmu podařilo poprvé v historii porazit Spojené státy, a také v individuálních statistikách se jeho členové neztratili. Třeba George Harris byl druhým nejlepším pálkařem šampionátu. „V přípravě se mi vůbec nedařilo a jsem proto rád, že jsem se zvedl. Týmové úspěchy ovšem řadím nad osobní. Ty jsou pro mě jen třešničkou na dortu,“ říká skromně 22letý reprezentant z Locos Břeclav, jehož maminka je Češka a tatínek Brit. On měl ale vždy jasno, za kterou zemi bude hrát.
O úspěchu často rozhodují drobnosti. Jeden odpal v nastavení duelu s Japonskem scházel Čechům k sedmé příčce. Těsná porážka (1:3) od Nového Zélandu je připravila o play-off. „Určitě jsme mohli skončit lépe. Všichni jsme věděli, že máme na to dostat se minimálně do top 6. Bohužel to nevyšlo. Jsme devátí, ale předváděli jsme kvalitnější softbal, než naznačuje umístění,“ míní Harris.
Stále ho mrzí prohra s domácím výběrem. „Proti Zélandu jsme měli blízko k vítězství. Celý zápas byl naprosto vyrovnaný. Stačilo málo a všechno bylo jinak,“ vybavuje si český pálkař zahajovací klání šampionátu. Na jedné straně sedminásobní mistři světa, na druhé outsideři. Rozdíly přesto nepatrné. „Byli jsme zklamaní. Zároveň jsme věděli, že jsme hráli proti historicky nejúspěšnějšímu týmu šampionátu. Neměli jsme důvod sklánět hlavy. Výkon nás povzbudil,“ povídá Harris.
Vrchol české party přišel ve střetnutí se Spojenými státy. Vyslance kolébky softbalu přehrála vůbec poprvé – 6:3. „Jde o můj největší zážitek. Úspěch není jen to, že jsme zvítězili, ale i to, že jsme to dokázali po výpadku s Kubou,“ vzpomene pálkař nečekaně vysokou porážku (0:7) od softbalistů ze severního Karibiku. Harris se v klání s Američany blýskl homerunem. „Cítil jsem se super. O soupeři jsme měli dokonalé informace, což vše usnadnilo,“ oceňuje práci realizačního týmu. „Sen jsem si přímo nesplnil. Tím pro mě byla už účast na mistrovství světa.“
Na letošní sezonu Harris dlouho nezapomene a může ji označit za životní. Začala přitom smolně. V létě totiž sešlo z jeho angažmá v USA. „Byl jsem zklamaný, ale nedalo se nic dělat,“ nechce se už vracet v čase pálkař. Přizná jen, že dřel o to více. „Sezona byla dlouhá a náročná, ale jedinečná. Sáhl jsem si na dno a zároveň prožil euforii po výhře v extralize,“ popisuje opora Locos Břeclav.
Od softbalu si dá nyní tři týdny volna. „Cítím se trochu unavený. Jeden den jsme přiletěli, druhý jsem prospal a třetí vylezl na střechu a dělal šindele,“ líčí mladík, jenž si na živobytí vydělává tesařinou. „Pěkná práce, baví mě,“ sděluje Harris. Pro sportovní fandy však zůstává především od boha nadaným pálkařem. Poslední téma je proto nasnadě – recept na dokonalý odpal. „Těžko říct,“ přemítá dlouze český reprezentant. „Kdybych měl radit, tak doporučuji nad tím moc nepřemýšlet,“ dodává se smíchem.
