Olympiáda v Paříži. Takový cíl si vytyčil čtyřiadvacetiletý plzeňský badmintonista Jan Louda a zatím se k němu přibližuje rychleji, než si dokázal představit. Aktuálně se pohybuje okolo 22. místa ve zredukovaném světovém žebříčku a s přehledem si tak zatím drží místo ve skupině 38 hráčů, kteří zamíří za pěti olympijskými kruhy. I proto nadcházející mezinárodní badmintonový turnaj Czech Open nebere jako honbu za body, ale chce si ho hlavně užít na domácí půdě. První kvalifikační zápasy turnaje se odehrají už 19. října v pražské hale Královka, ty se Loudy ale netýkají a poprvé se českému publiku ukáže v pátek 20. října. „Těším se moc, mám nabodováno, takže jsem v klidu a turnaje se účastním hlavně kvůli českým fanouškům,“ přiznává Jan Louda.
To však není jediný důvod, proč se rozhodl Louda českého šampionátu zúčastnit. Ke zranění nártu, které ho trápilo letos na jaře a vynechal kvůli němu i české mistrovství v Českých Budějovicích, se přidal únavový syndrom achillovy šlachy na druhé noze. „Chci si na něm otestovat, v jaké formě po zranění achilovky vlastně jsem. Stále dojíždím do pražského centra pohybové medicíny, ale myslím, že je to na dobré cestě,“ uvádí Louda.
I přes zdravotní komplikace si ale Louda zatím nemůže na letošní sezónu stěžovat. Povedlo se mu triumfovat hned na prvním velkém turnaji olympijské kvalifikace v Mexiku, na tento úspěch navázal postupem ze skupiny na Evropských hrách a v Kanadě dokonce porazil světovou špičku a hráče 22. místa světového žebříčku Číňana Weng Hong Yanga. „Tohoto vítězství si cením a jsem rád, že i s takovými hráči umím hrát vyrovnané zápasy a porazit je,“ dodává Louda.
Díky těmto velkým úspěchům se vyšplhal až na 46. místo ve světovém žebříčku a stal se českou badmintonovou jedničkou. Není se proto čemu divit, že se o něm začíná psát jako o třetí olympijské naději, která by Česko reprezentovala v badmintonu na blížících se olympijských hrách. To se zatím v české badmintonové historii v single hře povedlo jen Petru Koukalovi a Tomaszi Mendrekovi. „Tlak veřejnosti necítím, nemám potřebu někomu něco dokazovat, vím, kolik mě stálo úsilí dostat se tam, kde jsem a taky, kolik je za tím práce mého týmu, to mě motivuje daleko víc,“ říká vyrovnaně Louda.
Možná mu k jeho psychické pohodě pomáhá španělský trenér Oscar Martinéz, se kterým Louda spolupracuje už téměř dva roky. „Má tu španělskou náturu, je pohodář a skvělý člověk i trenér,“ pochvaluje si Louda.
I když už má účast na olympiádě skoro v kapse, nechce Louda nic podcenit. Kvalifikace se uzavírají až koncem dubna, a tak na něj po Czech open čeká nabitý diář. „Chystám se na German Open, také pojedu na Korea Masters a možná na turnaj do Japonska,“ vyjmenovává své nejbližší plány Louda.
