Chybí přes milion kroků! Chce to pestrost, Soukalová zmínila dětství
Všestrannost. Přirozený pohyb. Kombinace více sportů. A pozor na ranou specializaci! Ta spíš škodí… To bylo hlavní poselství inspirativního semináře Cesta hokejového bojovníka, který se v pondělí uskutečnil v Kladně za podpory extraligových Rytířů a Kaufland Školy hokejových talentů. Promluvila na něm i někdejší biatlonová královna Gabriela Soukalová, která ve třech letech od maminky slyšela: „Když nebudeš úspěšná, nikdo si o tebe neopře ani kolo!“ Potom měla pocit, že si lásku rodičů musí zasloužit tím, že bude úspěšná… Což rozhodně není správná cesta.
V pohodlných sedačkách se usadili trenéři, rodiče i mladí sportovci. Nejenom hokejisté.
Slyšeli řadu zajímavých přednášek, které vyvrcholily tím, že promluvily vedle Soukalové i další sportovní hvězdy – Tomáš Plekanec a jeho manželka Lucie Šafářová.
Témata se točila kolem hlavního motta. Že zdravý pohyb dokáže udělat člověka šťastnějším. A zdravějším, pochopitelně.
„Všichni vidíme v televizi ty nejúspěšnější sportovce, jak vyhrávají. Ale to je jenom jedno procento. Zbylých 99 procent nikde není vidět, nevyhrávají olympiády, ale i tak jim sport přinese spoustu pozitivních věcí,“ uvedl to Jan Krégl, přezdívaný Edie, jenž je duchovním otcem projektu a zároveň se zhostil funkce moderátora.
Dlouhé roky spolupracoval s Jaromírem Jágrem, byl s ním v roli dovednostního trenéra často na ledě. Takže i po boku legendy nasál spoustu informací, které se teď snaží předávat talentovaným hráčům.
Mluvil o tom, že pohyb je biologickou přirozeností, zmínil ovšem i riziko toho, když rodiče nalajnují dětem denní harmonogram tak, že jim nezbude vůbec žádný prostor pro sebe. Série kroužků, tréninky, přejezdy. A tak pořád dokola. Den co den.
„V tom případě jsou děti přehlcené, hrozí i vyhoření,“ upozorňuje Krégl. „Je důležité, abychom dětem dali prostor, aby mohly být dětmi.“
Důležitý je tedy i čas s rodinou. Chodit na procházky, na společné večeře.
Na konferenci vystoupil také Jaroslav Blažek, fyzioterapeut a kondiční trenér, který spolupracuje mimo jiné s tenistkou Karolínou Muchovou. Byl to on, kdo jí v lóži fandil při červnovém finále na Roland Garros.
Také on mluvil o potřebě přirozeného pohybu. Jít si zalézt na strom, hodit kamenem, honit se po lese… „To je to, co dětem chybí,“ říká Blažek a upozorňuje, že nestačí, aby mladí sportovci vykazovali pohyb pouze přímo při konkrétním tréninku.
Je třeba pohyb i mimo tréninky
„Jdou na jeden trénink, ale potom sedí na zadku v autě, když je rodiče převážejí, nebo sedí ve škole,“ popisuje realitu. Rada je jednoduchá: Mít dost pohybu i mezi tréninky. Třeba na něj dojet na kole, doběhnout.
Zmínil i číslo, s nímž přišel uznávaný odborník na trénink – sportovní lékař Jiří Dostal. Ten si pečlivě na základě vlastní zkušenosti z dětství porovnával, kolik udělal počet kroků za den on, a kolik jich v průměru vykáže jeho syn.
Při srovnatelných situacích. A výsledek je šokující: rozdíl je o 1 500 000 kroků za rok! Právě o tolik jich dnešní generace udělá méně. Což je přibližně 4 100 kroků za den.
Proto je tak důležitá neřízená sportovní aktivita. A hlavně pestrost. Ideální je kombinace více sportů. „Je třeba se na sportovní aktivitu dívat komplexně. A nepočítat pouze přímo ten daný trénink,“ hlásí Blažek.
Seminář se snažil objasnit i to, proč dětem (minimálně do deseti let) ubližuje raná specializace. Což znamená, že se zaměří vyloženě na jeden sport, který drilují donekonečna. Protože v tomto věku je klíčové, aby děti dokázaly dostat svoje tělo pod kontrolu.
„Pokud ho nemáte pod kontrolou, nemůžete se naučit ani techniku,“ upozorňuje fyzioterapeutka Alice Hamáčková, která rovněž připomíná nutnost obecného pohybu. Lézt po žebřinách, po stromech, dělat opičí dráhy v tělocvičnách, věnovat se široké paletě nejrůznějších sportovních aktivit.
„Ranní specializace má opačný vliv, než jsme si přáli. Likviduje naše děti, jejich radost ze hry, jejich výkon,“ říká odbornice, která nabízí speciální test, jenž je schopný určit, jak moc mají, či nemají děti nebo i dospělí sportovci svoje tělo pod kontrolou. Vyzkoušel si ho v minulosti dokonce i Jágr.
Obecné pravidlo platí, že až po desátém roku je možné se začít specializovat na určitý sport. Jinak je potřeba mít obecný pohyb, aby se člověk naučil vnímat svoje tělo a přivlastnil si správné pohybové vzorce.
Nečas: všestrannost je základ!
Což potvrzuje i Martin Nečas starší, otec jednoho z nejlepších současných českých hokejistů, hvězdy Carolina Hurricanes. Také on popisoval, jak se synem dělali v mládí co nejvíc sportů. „Všestrannost je základ. Jsem o tom skálopevně přesvědčený,“ říká Nečas, jenž sám běhával na lyžích, byl dokonce v juniorské reprezentaci.
„Barák se musí stavět od základů. Čím víc je košatý, tím lepší,“ popisuje starou pravdu, která platila u těch nejúspěšnějších sportovců. Takže doma s malým Martinem hráli ping-pong, tenis, basket, florbal, fotbal, jezdili na lyžích.
„Chce to celkově hodně pohybu. Jsem úplně hotovej z toho, když vidím, že je v půlce léta před zimákem plné parkoviště. Rodiče děti přivezou až tam, navíc jim nesou tašky. Ty jsou pak nesamostatné,“ upozorňuje šéf hokejového klubu ve Žďáru nad Sázavou.
Navíc ho zarmoutí, když vidí, že některé děti ani nepozdraví, skáčou mu do řeči.
Což jsou malé detaily, které ovšem tvoří celkový obraz mladých sportovců.
Soukalová cítila, že rodiče chtějí úspěch
Vrcholem semináře bylo vystoupení trojice veleúspěšných sportovců. Promluvili Tomáš Plekanec, Lucie Šafářová a Gabriela Soukalová. Co jméno, to velký pojem.
Také tohle trio se shodlo na tom, že nejdůležitější je pestrost pohybu. Potom pochopitelně to, aby děti sport bavil. Nesmí se do nich promítat pouze ambice rodičů. Ale musejí chtít hlavně samy děti…
„Vidím spoustu rodičů, kteří na děti vyvíjejí tlak, aby podávaly výkony. Ale málokdo si uvědomuje, že opravdu ten nejlepší může být jenom jeden. Potom je spousta smutných příběhů,“ upozorňuje Šafářová, bývalý tenistka, která to dotáhla až na páté místo na světě.
Někdejší biatlonová královna Soukalová přiznala, že i od jejich rodičů cítila tlak. „Mám s nimi moc hezký vztah, ale bylo vidět, jak chtějí, abych byla úspěšná. Měla jsem z té výchovy pocit, že musím udělat cokoliv, abych si jejich lásku zasloužila skrz úspěch,“ vybavuje si trojnásobná olympijská medailistka.
V mládí v sobě neměla soutěživost. Závody jí nebavily, nechápala, proč někdo musí být první…
A dodneška má v živé paměti jednu scénku. Když jí byly tři roky, nechtěla na závodech v běhu na lyžích odstartovat.
„Přiběhla mamka, dala mi facku zleva, zprava a řekla mi: Když nebudeš úspěšná, nikdo si o tebe neopře ani kolo,“ vybavuje si.
„Tu větu jsem měla v sobě pořád,“ přiznává, jak silný moment to pro ni byl. „Od té doby jsem měla pocit, že jsem rodičům musela dokazovat úspěch, aby mě měli rádi…“
Její sportovní příběh byl hodně turbulentní, o tom už bylo napsáno dost. Teď je ze Soukalové šťastná a spokojená maminka dvouleté dcerky Izabely.
„K výchově se budu snažit přistupovat tak, aby to bylo neustále na vlně bezpodmínečné lásky,“ říká s tím, že svoje děti bude milovat bez ohledu na to, jestli budou či nebudou úspěšné ve sportu…
Podobně to vidí i Šafářová s manželem Plekancem. Bývalý kapitán Kladna a reprezentace navíc mluvil o tom, jak je důležitá psychika.
„V tom mi hodně pomohl Jarda Jágr, který mě navedl na správnou cestu. Potom už jsem byl mentálně vyrovnaný, abych vydržel stres z NHL i z naší organizace,“ připomněl angažmá v Montrealu, hokejové baště, kde je na hokejisty mimořádný tlak.
Sportovní veřejnost toho ale v pondělí v kladenském kině slyšela ještě mnohem víc. Odnesla si spoustu inspirativních poznatků.
