Stromský se těší na Velkou

Žokej Marek Stromský by se rozhodně nezlobil, kdyby se letitá tradice znovu oprášila.

Právě Marek Stromský v neděli Albertovskou cross country vyhrál. V barvách pořádajícího Hřebčína Albertovec triumfoval s desetiletým běloušem Rooseveltem.

„Slyšel jsem o téhle staré tradici, jenže dneska je jiná doba,“ říká žokej Stromský. „Ale konečně jsme přišli na to, co na Roosevelta platí, nějaký pokrok tam bude, mohlo by to být dobré.“

Tak dobré, že byste ještě letos zkusili kvalifikaci na Velkou?
„Kvalifikaci půjde určitě – třetí nebo čtvrtou. Ale možná se s ním trenér Radek Holčák rozhodne pro Cenu Labe, to nevím.“

Do Velké už jste se kvalifikoval s Klipem a Amant Grisem. Pokud by uspěl i Roosevelt, bylo by pro vás asi pořádné dilema, koho si nakonec vybrat, ne?
„Navíc kvalifikaci půjde i výborná klisna Shirley, takže to by pak přicházeli v úvahu dokonce čtyři koně... Ale dneska máte čtyři, zítra žádného. Do Velké je pořád hodně času.“

A pokud byste měl vybírat sám?
„Hodně lidí se mě ptá a já říkám, že to je hrozně daleko. Jestli vůbec budu zdravý, jestli koně budou. Ale pokud bych měl vybírat, tak Amant Gris. To je srdeční záležitost.“

Proč?
„Nevím. Jezdím jej od začátku, není to o výsledcích. Prostě to tak přijde. Stojíte u něj a najednou je z toho srdeční záležitost. Ale vysvětlit to neumím.“

Vloni pro vás po nešťastné kolizi s Maskulem skončila Velká pardubická na Taxisu. Váš kůň Cieszymir narazil do Maskula, po pádu si zlomil nohu a musel být utracen. Už jste si s žokejem Myškou vyříkali, proč ke kolizi došlo?
„Trošku jsme se bavili, ale nikdo se k tomu nechce vracet. Byla to nepříjemná událost. Stalo se, nikdo to neudělal schválně. Je to pryč. Staré rány, které nechci otevírat.“

Jste připravený, že se s blížícím se startem otevírat budou?
„Nevím, snad ano. Nejsem typ, který si nějak bere, že přichází Velká. A že by se mohlo něco takového opakovat nebo se znovu stát. Nemyslím na to.“

Zmínil jste Amant Grise. V první kvalifikaci jste s ním suverénně porazil loňskou vítězku Sixteen i matadora Maskula. To byl slušný výkon, souhlasíte?
„Super! Navíc na hluboké půdě! A taky jsme nevěděli, jestli bude Amant vytrvalostně stačit. Sixteen je ale spíš podzimní kůň, bude to něco jiného. Navíc Váňa, Olehla i Holčáci jsou specialisté na Velkou, jejich koně budou na podzim v jiné formě. Umí to připravit. Ale budeme se bránit.“

Albertovská cross country je specifická překážkou, která se jmenuje Borcův skok. To je v podstatě šílený sjezd ze sráze starého pískového dolu. U téhle překážky se divákům točí hlava, jen když se na ni dívají. Jak ji vnímáte vy ze sedla?
(usmívá se) „Na Borcův skok mám jednu starou vzpomínku. Bylo mi osm, sotva čtrnáct dní jsem se učil jezdit na poníkovi. S trenérkou Evou Lenertovou jsme k tomu skoku přišli, já jen vytřeštil oči!

Tohle přece neslezu ani po svých! Eva se ale na nic neptala, plácla Cipíska po prdeli a už jsme jeli s vykulenýma očima až dolů.“

Dá se na tomhle skoku vůbec během roku trénovat?
„Málo, málo. Třeba Nováci si to předloni s Barbarescem přijeli před dostihem vyzkoušet, ale jezdí se z něj opravdu jen velmi zřídka. Já to chtěl minulý týden taky zkusit, protože hodně pršelo a měli jsme strach, jestli to není moc měkké.

Jestli není třeba dovézt další písek. Tak jsem se chystal, že to sjedu alespoň s parkurovým koněm, protože dostihoví jsou u Holčáků a u trenéra Theimera. Jenže na to nedošlo, protože se zase přihnala bouřka.“

V dostihu jste s Rooseveltem zvládli Borcův skok bez problémů?
„Úplně bez problémů to nebylo, protože se před překážkou zastavil. Najížděli jsme na ni z druhého místa a sjeli jej až pátí.

Podle pokynů jsem neměl jet z prvního místa, není na takové skoky z rovinek zvyklý, trenér mě upozorňoval, že na něj bude hledět. Taky že jo, zastavil se. Ale naštěstí jsme se dolů dostali.“

Kolize z toho nebyla?
„Byla tam trochu strkanice, protože jsem ostatní přibrzdil. Ale objížděli mě zleva zprava, nic se nestalo. Nikdo mi nešel za zadkem, každý chtěl na skok vidět. A nakonec si dal říct i Roosevelt.

Chvíli hleděl, ale za koňma si dal říct. Nic jiného mu ani nezbylo. Sedl na prdel a sklouznul až dolů. Na nějaké přemýšlení nebyl čas.“

Měli jste před dostihem poradu, kdo jak na skok půjde?
„Bavili jsme se s klukama před dostihem, kdo půjde první. Všichni říkali, my jsme mysleli, že ty! Jako domácí. Ale já to dostal od Radka Holčáka zakázáno.

Petr Tůma pak říkal, že si to s Nisunem před týdnem vyzkoušeli a že to šel v pohodě. Takže to myslím vedl on.“

Jaký styl nejlépe zvolit?
„Rajťák se musí hodně zaklonit dozadu a koňovi to pustit. Nedržet jej moc za hubu. Ale zase ne úplně, aby neupadl. Taková přiměřená otěž.“

Kdyby kůň z takového srázu spadl, asi by to byl velký průšvih, ne?
„Docela velký průser. Viděl jsem to jednou jako děcko. Upadl tam kůň a kutálel až dolů. Oba naštěstí přežili, ale je to nebezpečné. Co se v Albertovci znovu závodí, tak tam žádný takový karambol naštěstí nebyl.“

Co Amant Gris a Klip, kteří míří do Velké? Zvládli by to?
„Klip chodil military, ten by to zvládl v pohodě. A Amant má taky u trenéra Theimera výbornou průpravu, taky by neměl problém.“