PŘÍMO ZE SINGAPURU | Věděly, co je v semifinále čeká. Chystaly se na ně. Ale realita? Jednoznačná porážka 2:8. „Je to dost frustrující,“ přiznala zkušená florbalová reprezentantka Denisa Ratajová, která neudržela slzy. Mokré oči měly i další hráčky. Moc toužily po finále, ovšem Finky byly jasně proti. A hlavně obávaná dvojice Veera Kauppiová (4+1) a Oona Kauppiová (1+4). Takže na Češky zbývá „klasika.“ Nedělní zápas o bronz… Na medaili čekají od roku 2011.
Na konci utkání slyšely v prořídlé hale pokřik skupinky českých fanoušků: Holky, děkujeme! Ale na jejich bolavou duši to byla jenom malá náplast. Když pomalu chodily kolem novinářů, řada z nich včetně Ratajové neskrývala slzy.
Opět vás zazdily zázračné finské sestry. Jaký byl plán je eliminovat?
„Tím, že jsme chtěly hrát víc na balonku než ony. První třetinu se to dařilo, držení míčku bylo na naší straně fajn. I jejich rozehrávku jsme zvládly celkem ubránit, ale pak jsme udělaly chyby v naší vlastní rozehrávce a ony se na góly tolik nenadřely. Těžké, no… Pak jsme si je nechaly odskočit tím, že jsme neproměnily naše šance.“
Vy jste snižovala na 2:4, v tu chvíli jste ještě věřily?
„Jo, i potom. Skoro v každém střídání jsme měly nějakou větší šancí, ze které jsme mohly dát gól, ale nepadlo nám to. Asi ta naše špatná produktivita rozhodla vedle finských dvojčat o tom, jak to nakonec dopadlo.“
Je těžké hvězdným sestrám hrát do těla, ale zároveň čistě? Bez faulu?
„Je to na hraně. Navíc dneska, kdy jsem nevěděla, co je dovolené, co není. Když jdete víc do těla, jsou rychle na dvou metrech a šikovné na hokejce, takže vás hned obhodí. Je náročné se na ně celý zápas soustředit, ale dost gólů jsme jim nabídly samy.“
Jsou vůbec ubránitelné?
„Věřím, že jsou. Švédky to dokazují, i když uvidíme jejich další zápas. Je to škoda. Myslím si, že jsme měly na to hrát s nimi vyrovnaný zápas, ale bez gólů to nejde. Mají svůj styl postavený na tom, že dělají všechno pro první lajnu a věří, že právě ta góly dá.“
Což se nepovedlo ubránit.
„Takže to samé, co každý rok…“
Jsou u vás vidět slzy. Je to hodně frustrující?
„Jo, je to dost frustrující…“
Nemáte z finských sester a jejich produktivity za poslední roky už trochu komplex?
„Doufám, že ne. Nechtěla bych na to tak myslet. Hlavně bych si nepřála, aby si z toho dělaly komplex naše mladé hráčky a přenášely si to do dalších let. Jasně, ještě chvilku hrát budou, ale pro Finky je zrádné soustředit všechno na dvě hvězdy. Na druhou stranu je úžasné vidět, že se pro to zbytek týmu takhle obětuje, některým holkám by, myslím, nevyhovovalo ani nehrát a jen předávat balonek. Za to smekám, ale doufám, že jednou budeme schopné to narušit.“
Před dvěma lety jste s Finkami prohráli v semifinále po dramatu. Tentokrát to bylo jasnější, takže o to těžší se bude nachystat na zápas o bronz?
„My to nějak uzavřeme a chceme už se soustředit na neděli. A odjet s medailí!“
Budete mít dost psychických sil? Nebude někde v hlavě strašit, že v minulých letech se to nepovedlo?
„Myslím si, že jsme neměly problémy s motivací, protože člověk je sice smutný, ale v šatně před zápasem o bronz se vám hlava vyčistí, vidíte lidi kolem, spoluhráčky a chcete i pro ně medaili. Takže věřím, že se vzchopíme a sebereme zbytky sil.“
Co jste říkala na to, že v obří hale bylo velmi málo fanoušků?
„Je to škoda, kulisa není taková, jaká by měla na mistrovství světa být. Ale doufám, že to bude lepší.“
Skupinka českých příznivců ale neúnavně povzbuzovala, na konci skandovala Holky děkujeme…
„To nás určitě potěšilo. Na to, že jich tu není tolik, jsou hlasití. Super, že přišli.“
Témata:
Česko, reprezentace, florbal, ženy, sport, MS ve florbale 2023, bronzová medaile, Denisa Ratajová, Veera Kauppiová, Oona Kauppiová, Sport na Heureka.cz
Související články
