Kouč florbalistů Trnavský: Prohry rozklížily tým. Je to smutná rozlučka
Před dvěma lety byl hrdinou. Tím, kdo dovedl české florbalisty k bronzovým medailím. Jenže teď je vše jinak. Na kouče Tomáše Trnavského se vedle úspěchů bude pamatovat jako na muže, který trénoval české florbalisty při nejhorším výsledku v historii. Po prohře s Norskem totiž reprezentace skončí na MS nejlépe na sedmém místě.
Ta bilance je tristní: Pět zápasů, tři prohry. Čím to, že ani zápas proti Norům nevyšel?
„Byl to vyrovnaný zápas a štěstí se přiklonilo na stranu Norů. Penalty už jsou loterie. Oni patří k dobrým týmům světového florbalu, o nichž se jen nemluví, nebo jsou zapomenutí, že neabsolvují tolik přípravných zápasů, ale pořád tam jsou kvalitní hráči. Je to tým, který je konkurenceschopný.“
Jak bylo těžké hráče motivovat, vzhledem k tomu, že už nešlo o medaili?
„Bylo by smutné, kdyby hráči sami v sobě tu motivaci nenašli. To musí ale vědět každý hráč sám za sebe. Otázka je, jestli byli všichni motivovaní vůbec na celém mistrovství světa.“
Přesto někteří z hráčů přiznali, že se tým ani hráči nepotkali s ideální formou. Souhlasíte?
„Je to jeden z faktorů, ale na to my se nemůžeme vymlouvat. My jsme si ty kluky vybrali a prostě v přípravě hráli dobře, jestli se během tří týdnů po poslední přípravě takhle zhoršili, to nevím. Určitě všichni nepředvedli, co jsme od nich očekávali, ale na to se vymlouvat nemůžeme.“
Nebyla právě ta obrovská pohoda, která se vytvořila kolem týmu, nakonec na škodu?
„To teď těžko říct. Šlo nám o to, aby se hráči cítili v šatně dobře, Kdyby je to odvádělo od jejich výkonů, bylo by to opravdu smutné. Chtěli jsme, aby tým věděl, kde je, za čím jde. To, že se tu všichni nepotkali s úplně perfektní formou, to byl asi větší problém.“
Fungoval reprezentační výběr skutečně jako tým? Nezačal se postupem času rozdělovat?
„Myslím si, že ze začátku fungoval, ale jak přišla ta krizová situace, tak se to trošku rozdělilo. To byl ten největší problém do dalších bojů. Nešlo ale o žádný problém typu Morava – Tatran, každý hráč je však individualita, takže to spíš byly takové jednotlivé věci, než nějaké skupiny.“
Je to ještě silnější prohloubení té vaší smutné rozlučky s národním týmem?
„Je to ještě smutnější, s kluky jsme si řekli, že to dopadlo, jak to dopadlo. Že si to pokazili s Lotyši a přes Finy se to nepodařilo. Chtěli jsme však alespoň skončit pátí. Rozloučit se s mistrovstvím světa vítězstvím je určitě lepší. Myslím, že kdo to nezažil, tak to neví. S tím se ale musím poprat já sám a myslím, že pro další kariéru je to jenom dobré ponaučení.
Kdo ještě vedle vás v národním týmu skončí?
„Aleš Zálesný, Tomáš Chrápek, Aleš Jakůbek, a nevím, jak Tomáš Kafka. Ten ještě má ale asi chuť hrát dál. To jsou asi hlavní kandidáti.“
