Video se připravuje ...
Gólmani jsou zvláštní druh, říká se napříč sporty. Florbal nevyjímaje. Reprezentační brankář Lukáš Bauer hájí už šest let svatyni Mladé Boleslavi a chystá se na sobotní superfinále proti Tatranu Střešovice. „Chceme poprvé v historii pro Bolku obhájit titul. Doufám, že letos to konečně vyjde,“ vyhlašuje.
Třicetiletý rodák z Prahy je jinak vášnivým fanouškem fotbalové Slavie. „Když zrovna nehraju florbal a vyjde mi to časově, hrozně rád chodím do Edenu na Tribunu Sever do nejlepšího kotle, který u nás můžeme mít,“ líčí.
S čím jdete do sobotního Superfinále v O2 areně?
„Chceme vyhrát, jiný cíl ani mít nemůžeme. My se tím netajíme a dlouhodobě chceme ligu vyhrávat. Chceme poprvé v historii pro Bolku obhájit titul. To se nám ještě nikdy nepovedlo, takže doufám, že letos to konečně vyjde.“
Na koho si z Tatranu Střešovice musíte dávat největší pozor?
„Kdybych měl jmenovat dva základní pilíře Tatranu, řeknu určitě Ondru Němečka a Marka Beneše, což jsou určitě top hráči a nejen na klubové úrovni, ale i na reprezentační. Měl jsem tu možnost je poznat zblízka na reprezentačních akcích a jsou nepostradatelní. Je potřeba znát kvalitu Tatranu a není to jen o nich dvou.“
V brance chytáte už nějakých 22 let. Jak se to podepisuje na vašem zdraví a kolenou?
„Kolena už nejsou úplně v topu, ale je potřeba s tím nějak pracovat, ať už dobou regenerací, případně fyzioterapií, rehabilitacemi. Poslední dva roky jsou hodně náročné, kvůli covidu se dvě sezony slily do jedné. Je potřeba se o sebe dobře starat a vědět, kdy člověk potřebuje odpočinout. Když toto zafunguje spolu s doplňky stravy, výživovými doplňky, jde to zvládnout. Kolena sice bolí obzvlášť ve chvíli, kdy zápasů přibývá, ale florbal je pořád věc, která mě hrozně baví. A když se člověk s postupem věku naučí správné regeneraci a správně se o sebe starat, jde to zvládnout.“
Měl jste nějakou speciální motivaci k tomu jít právě do branky?
„Hlavním důvodem, proč jsem se postavil hned do brány, byl náš úspěch v Naganu v roce 1998, kde byl fantastický Dominik Hašek. Postupem času se vypracoval ve výborného gólmana Petr Čech, fotbalový gólman, a to byly moje gólmanské vzory. Hrál jsem si na to doma v pokojíčku, s molitanovým míčkem, skákal jsem tam. Naši byli nešťastní z toho, jaké to byly rány.“
O gólmanech se říká, že jsou zvláštní druh. Můžete to potvrdit?
„Ano a mě nevyjímaje. (usmívá se) Rád to o sobě tvrdím, rád si z toho dělám srandu. Asi není úplně normální si kleknout do brány a nechat na sebe střílet míčky 200kilometrovou rychlostí, dost často to bolí. Ale na druhou stranu člověk se naučí pracovat s tlakem, nervozitou, je na vše sám, za ním už je jen ta síť. Je to něco speciálního, a ačkoliv se o gólmanech může říkat, že jsou divní nebo zvláštní, tak ta pozice je důležitá a někdo ji zastávat musí. A mě hrozně baví zkoušet překazit hráčům střely a mít radost ze zákroku.“
Když zrovna nehrajete florbal. Co vás odreaguje?
„Když mi to vyjde časově, rád chodím do Edenu na Tribunu Sever, do nejlepšího kotle, který u nás můžeme mít. Fandím Slavii, jsem už několik let velký slávista a od mala je to jeden z mých oblíbených klubů.“
Matěj Havlas před superfinále: Tatran je moje druhá rodina
Video se připravuje ...
Témata:
sport, Petr Čech, fotbal, Praha, historie, Mladá Boleslav, Lukáš Bauer, Florbal, Tatran Střešovice, Tatran, Marek Beneš, Fotbal na Heureka.cz
Související články
