Michal Koštuřík
21. ledna 2018 • 21:20

Bankéř Landa si na EURO v házené plní sny. Ale po sezoně končí

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z VARAŽDÍNU | Jak bankéř potkal házenkářské hvězdy…Je to silný příběh, na úrovni EURO výjimečný. Jednatřicetiletého vůdce české obrany Jana Landu házená neživí, nikdy neživila a na 99 procent živit nebude. Naopak s ní hodlá po sezoně seknout! „Bude úplný konec,“ potvrzuje hráč Lovosic. S civilním povoláním se to nedá stíhat, rodina trpí. Teď ho ale ještě nechte plnit si své sny.



Není slavný, střílí minimum gólů. Ale pro českou reprezentaci, která na evropském šampionátu dusí favority, je vášeň Jana Landy nezbytná. Úplně z něj cáká, do každého zápasu je totálně zažraný. Svědomitě plní roli hlavního hecíře, držáka defenzivy a dobré duše kabiny. „Na hřišti jsem napůl šílený, takovej rváč. V české lize jsem kvůli tomu někde i nepopulární,“ vykládá ve foyer hotelu Spa Golfer, na okraji chorvatské vesničky Sveti Martin na Muri.

V Česku každý všední den po ránu rozveze dvě dcery do školky a na devátou valí z Lovosic na Prahu. Za hodinku je v Komerční bance, kde je nově zodpovědný za financování nákupu jiných firem. „Je to obrovsky zajímavé, jsou za tím super příběhy,“ pochvaluje si změnu zařazení. Odkroutí si svých osm hodin a uhání zpět. Na házenkářský trénink do svého rodiště.

Takhle funguje už pět let. A pomalu stačí. „Domů se dostanu kolem deváté večer. Pro rodinu je to záhul,“ vysvětluje, proč je rozhodnutý v létě ukončit kariéru. V tomto kalupu se nedá dlouhodobě žít. Dcery chtějí tátu, černovlasá paní Hana manžela. „Není to o tom, že bych to psychicky nebo fyzicky nezvládal. Ale doma už mě potřebují. Jedině v pondělí mám úlevy, protože kluci mají posilovnu. Když je čas a energie, tak si ji udělám během týdne,“ popisuje svůj drsný režim.

Absolvent vysoké školy finanční a správní měl sen. Motiv, který ho hnal do další náročné sezony. Moc toužil zahrát si na EURO, kvůli tomu natáhl kariéru o další rok. Jinak by skončil už loni. Vroucné přání se mu splnilo. A vidíte na něm, jak je na to hrdý. Fakt si užívá každý den, kdy může na hotelu potkávat světové superstar a v zápase jim pěkně naložit. „Hlavně kvůli mistrovství jsem se snažil chodit aspoň čtyřikrát týdně na trénink. Na této úrovni musíte být aspoň trošku natrénovaný, jinak by vás zabili,“ váží si šance, kterou dostal od koučů Filipa a Kubeše.

Druhý jmenovaný si ho vzal na povel, pro obranu má cit jako málokdo na světě. „Za ty dva roky v nároďáku jsem se od obou naučil víc než předtím za pětadvacet let. Je unikátní, jaký mají náhled a zkušenosti. Za tohle je obdivuju, jsou to lidé na svých místech. To, jak daleko jsme se s tímto materiálem dostali, je rozhodně jejich práce,“ chválí nadřízené, kteří se ho snaží držet v emocionálních mezích. „Někdy mě krotí, protože z přehecování dělám chyby a vylejzám dopředu. Musím se držet v lajně. Být motivovaný, ale ne moc. Je to těžké a hrozně moc se na to soustředím.“

Nabízí se logická otázka: Proč už nehraje za Duklu, když v Praze pracuje? „Trénuje se tam v časy, které mi nevyhovují. Nestíhal bych práci. Měl jsem tam ještě na rok smlouvu a musel jsem se z ní vyplatit. Proto jsem se vrátil do svých Lovosic, kde to i s přejížděním v pohodě stíhám,“ informuje.

Pavel Horák uniká německé obraně v úvodním zápase čtvrtfinálové skupiny na ME házenkářů
Pavel Horák uniká německé obraně v úvodním zápase čtvrtfinálové skupiny na ME házenkářů

Představy, že se bude házenou královský živit, už se dávno nedrží. V jednatřiceti má priority jinde, stojí nohama pevně na zemi. Přesto se na moment zasní a roztáhne ústa do širokého úsměvu. „Jedině že by přišel Flensburg a nabídl mi dvacet tisíc euro měsíčně.“ Ví, že se to téměř jistě nestane. Doma ho zodpovědně usměrňovali, že se má zaměřit na studium. „Táta mi správně říkal, že vysoká škola je základ,“ líčí Landa, jemuž kdysi nevyšly námluvy s francouzskými kluby. Když pak získal práci v bance, rozhodl se pro náročnou kombinaci házené s civilním povoláním.

Očima trenéra

Studnice energie

„Pro Honzu je mistrovství Evropy splněný osobní sen. Je fantastické mít hráče s takovým charakterem. On je studnice pozitivní energie, velká pomoc pro nás trenéry. S Horym (Pavlem Horákem) jsou srdce našeho týmu. V obraně nám Honza trošku poletuje, ale to je jen z vůle a proto, jak moc chce pomoct. To je vždycky lepší, než kdyby to bylo obráceně.“

Daniel Kubeš, kouč národního týmu

Baví ho obojí. A kdoví, třeba to s házenou potáhne ještě dál. Byť je to vysoce nepravděpodobné. „Samozřejmě, že kdyby přišla nějaká zajímavá nabídka, tak bych o ní uvažoval. Nějaké CV v práci už mám. Myslím, že bych si mohl dovolit na dva tři roky odejít a pak se do oboru vrátit. Aspoň bych se naučil líp jazyky a splnil si svůj dětský sen až úplně do finále. Ale na šampionátu rozhodně nejsem kvůli tomu, abych se prodával,“ zdůrazňuje házenkářský poloprofesionál z Lovosic.

Nebo by se nazval jinak? „Kolikrát slyším, jaké bereme nehorázné částky. Lidé by se divili, za kolik jsme ochotní obětovat svůj volný čas. Neděláme to pro peníze,“ podotkla spojka, která svým entuziasmem strhává spoluhráče. „Všechny zápasy strašně prožívám. Díky tomu pak člověk budí větší respekt i u hvězd, které nechtějí být okopávané od nějakého joudy z Lovosic,“ prohodí. Upřímně, ty hvězdy ani neví, že odkud Landa je…„To je pravda. Proto je to trošku děsí,“ zasměje se už poněkolikáté.

Tenhle chlap, který nosí v civilu brýle, si EURO doslova vydřel. Rodina ještě těch pár dnů vydrží.

Co řekl o...

roli v týmu. „Ondra Zdráhala musí dávat góly. Pavel Horák budit respekt vším, co dělá. Já jsem tady od toho, abych dokázal namotivovat kluky, co to v sobě nemají úplně přirozeně. Když se do nich melduje a melduje, tak se to v nich probudí a oni jsou pak schopní podávat nadstandardní výkony. Takový úkol mi dali trenéři na začátku soustředění a já se ho snažím plnit.“

prvním srazu. „Před dvěma lety se na Vánoce jelo do Polska. Bylo mi necelých třicet. Dřív v nároďáku bránili Dan Kubeš s Jícháčem (Filipem Jíchou), nebylo potřeba tahat někoho jiného. Pak mě zkusili a nějakým zázrakem se povedlo, že mě zkoušeli dál a dál. Původně byla pozvánka na tři dny a nakonec jsou z toho dva roky. A s takovým závěrem. Je to úžasný zážitek.“ 

o bránění. „Čím jsem starší, tím víc se ze mě stává obranář i v klubu. Už nemám i v souvislosti s prací takový fyzický fond, abych mohl předvádět stoprocentní výkon vpředu i vzadu. Nějaké minuty si ale v extralize ukrojím i v útoku, kde hraju poslední dva roky pivota. Snažím se clonit pro kluky, co střílí. Ale žádný extra pivot nejsem, to všichni vědí.“

O nenápadnosti. „Laik může mít pocit, že nejsem na hřišti vidět. Ale ten, kdo házené rozumí, ví, že je úplně jedno, jestli čtyři góly dáte nebo čtyřem zabráníte. Pro mě je dobrý blok, vypíchnutá přihrávka nebo ubráněný pivot totéž, jako když dá Zdráhoš gól. Pořád o tom mluvíme. Je to týmový výkon a já jsem rozhodně se svou pozicí srovnaný. V útoku nemám co dělat. Dřív jsem góly dával, jako levá spojka jsem byl klasický střelec. Na EURO jsem se jednou dostal do útoku a už jsem sim říkal, že snad dám gól. Ale rozhodčí zastavili hru a nařídili devítku. To mě trošku naštvali.“

O manažerovi Nocarovi. „Doufám, že se jeho odchodem nic nezabrzdí. Karel je člověk, který pro nás dělá maximum. Díky němu se můžeme starat jen o házenou. To je neskutečné. Hlavně má ale respekt a všichni venku ho znají. To tady nikdy nebylo a obávám se, že po jeho konci zase nebude.“

O dětech. „Před každým zápasem mi posílají video. To mi nalévá do žil strašně velkou energii. Utkání se Španělskem je moc nebavilo, což se nedivím…Ta malá tříletá mě vidí v televizi a myslí si, že je táta někde za rohem a za chvilku přijde domů. Mají kalendář, kde si odškrtávají dny, kdy se vrátím. Po postupu ze skupiny si to museli o pár dní prodloužit.“

Vstoupit do diskuse
0
Skupina 1 (čtvrtfinále)
Články odjinud


Články odjinud