Michal Koštuřík
17. ledna 2022 • 13:15

Piroch (21) už prošel čtyři země: Francie je druhý domov. Brácha kope za Duklu

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Procházkův vítězný chaos! Nástupovka z Rizinu a bouře, samuraj vyzval i moderátora | UFC 300
SESTŘIH: Bohemians - Sparta 1:3. Birmančevičova show, Letenští se vyhrabali z nejhoršího
VŠECHNA VIDEA ZDE

PŘÍMO Z BRATISLAVY | Brácha Jiří hraje profesionálně fotbal za pražskou Duklu. Házenou má v krvi po tátovi, který ho vedl v mládeži a díky jeho angažmá v cizině prožil prvních sedm let života ve Francii. Když Tomáš Piroch v létě přestupoval ze Švýcarska na předměstí Paříže do týmu US Créteil Handball, srdce mu bušilo. „Je to můj druhý domov,“ přiznal silný vztah k zemi galského kohouta.



Pořád je mu teprve jednadvacet a už má za sebou štace v Česku, Německu, Švýcarsku a ve Francii. Od šestnácti let kočuje Tomáš Piroch s házenou po Evropě a stále pevnější místo má i v reprezentaci. Na ME v Bratislavě dal jako střídající dva góly Španělsku a tři Bosně a Hercegovině.

Dnes zažije největší zápas dosavadní kariéry. Češi musí oškubat o body světové vicemistry ze Švédska, aby na turnaji pokračovali (ONLINE přenos sledujte od 20.30 ZDE>>>). „Šanci máme, i když je to daleko těžší soupeř než Bosna. Musíme zahrát ještě lépe než proti ní. Je možné je porazit,“ mínila pravá spojka.

Otec Jiří dnes v hledišti nebude, dorazil jen ve čtvrtek na první duel se Španělskem. Na dálku mu bude fandit také o pět let starší bratr, který je v plné přípravě na jarní sezonu druhé ligy. Sport vládne celé rodině. „Mohli jsme se sami rozhodnout, co chceme dělat,“ vylíčil odchovanec Plzně. Sourozenec měl přání stát se fotbalistou, Tomáš šel dobrovolně v tátových stopách. A jaký je vlastně fotbalista? „Mám óčka, to je tak všechno,“ ukázal s úsměvem na nohy.

Jasně že mu balon nepřekáží. Umí ho ovládat nejen rukama. „Špatný fotbalista určitě nejsem,“ připustil nakonec. Určitě si vede na trávníku lépe než jeho bratr na palubovce. „V dětství si na nějakých školních turnajích zahrál, ale fotbal je snazší na hraní než házená,“ upozornil Piroch, jenž za svou cestu vpřed nejvíce vděčí tátovi. Ten měl jeho vývoj pod palcem v Plzni.

Tomáš Piroch (uprostřed) se spoluhráči slaví vítězství nad Bosnou
Tomáš Piroch (uprostřed) se spoluhráči slaví vítězství nad Bosnou

První doteky s balonem však absolvoval ve Francii, kde jeho otec působil ve Wittelsheimu, kousek od Mylhúz. Na východě země chodil do školky a jeden rok do školy. „Mám vzpomínky na úžasný život, lidi jsou tam super,“ uvedl mladý reprezentant, pro něhož je Francie velkou láskou. Po přestupu do Créteilu se mu vše pozitivní z minulosti znovu vybavilo.

„Bylo to pro mě něco speciálního. Furt jsem měl těch sedm let v hlavě. Cítil jsem, že se vracím domů, kde jsem vyrůstal. Ta doba je znát,“ snažil se popsat pocity. Bál se, že už nedokáže plynule mluvit francouzsky, ovšem jazyk mu brzy naskočil zpátky. „Nejdřív to přebila němčina, ale po měsíci jsem si vzpomněl na všechno. Dá se říct, že už normálně komunikuju,“ pochvaloval si Piroch.

Je unikátní, že ve svém věku zažil angažmá ve čtyřech různých zemích. Kočovný život mu vůbec nevadí. „Jsem rád, že mi házená umožní poznat jinou kulturu, naučit se různé jazyky. V šestnácti jsem odešel do zahraničí a musel jsem se postarat se sám o sebe. Neříkám, že to bylo lehké. Když si to zpětně vybavím, nevím, jestli bych měl odvahu jít do toho znova,“ přiznal Piroch, jehož vzorem je makedonský kanonýr Kiril Lazarov.

Moc si váží toho, že proti němu nedávno nastoupil ve francouzské lize. Bájný střelec dohrává košatou kariéru v Nantes. „Levák, střelec od pánaboha, osobnost. Takového hráče na světě jen tak nenajdete. Splnil se mi sen,“ rozplýval se po vzájemné konfrontaci.

Vstoupit do diskuse
0
Aktuální zápasy
Články odjinud


Články odjinud