Během péče o malého syna v myšlenkách stále odbíhá k velkému středečnímu večeru v Plzni. Porazit v házené Francii je jako…„Jako by Česko ve fotbale vyhrálo nad Brazílií nebo Španělskem,“ vystihuje střední spojka Iveta Korešová (33), jedna ze strůjkyň senzačního triumfu (31:30) v kvalifikaci o prosincové mistrovství Evropy.
Naposledy oblékla český národní dres v září 2019. Pak přerušila kariéru, stala se matkou. Teď je Iveta Korešová (za svobodna Luzumová) zpátky. Válí za mistrovský Most a už zase táhne i reprezentační družstvo. Olympijských vítězkám nasázela osm gólů, z toho pět ze sedmiček. „Mám to v hlavě pořád. Jen tak se to někomu nepoštěstí,“ cení si výhry nad favoritem skupiny. „Francouzky na konci netušily, co se stalo. A my taky ne,“ směje se v rozhovoru pro iSport.cz.
Co způsobil triumf Česka nad Francií, absolutní házenkářkou špičkou?
„Ohlasy jsou velké, i druhý den. Možná došlo ze strany soupeřek trošku k podcenění. I trenér nám na poradě říkal, že jsou na tom rychlostně i fyzicky dobře a jediné, kde by mohly mít slabinu, je psychika. Myslím, že se to i stalo. Francouzky přijely s tím, že mají jistý postup a taky si myslely, že když nás v prvním zápase porazily o šestnáct branek, že to půjde samo. A ono nešlo.“
Kvůli vašemu srdnatému výkonu od první minuty, že?
„Člověk ví z vlastní zkušenosti, že když se nechytne začátek, těžko se dostává do zápasu. Jejich pohledy na hřišti hovořily za vše. Myslely si, že nás přejedou. Porazily jsme je dobrým kolektivním výkonem. Zafungovala obrana a daly jsme jednatřicet branek. Přitom je Francie pověstná hodně neprostupnou obranou a oběma výbornými brankářkami. Jenže my jsme měly vysokou úspěšnost střelby. Byly jsme v útoku v klidu, rozehrály jsme si to tak, jak jsme chtěly. Přišlo mi, že ony působily na konci docela odevzdaně. Zdálo se mi, že při našem posledním útoku pět vteřin před koncem ani nějak extra nechtěly míč získat. Byly jakoby smířené s porážkou.“
Olympijské vítězky přitom dorazily téměř v kompletní sestavě, co?
„Přesně tak. Myslím, že jim chybělo jen jedno křídlo, které mělo covid. Možná, že to pro nás bylo takto lepší. Kdyby Francouzky přijely s béčkem nebo s céčkem, ty mladé holky by byly třeba dravější, chtěly by se víc ukázat. Kdoví, jak by to dopadlo.“
Jaký jste měla pocit ze svého výkonu?
„Nevěděla jsem, jak na tom jsem. Jestli se po dvou a půl letech vůbec dokážu rovnat takovým hráčkám. Ale myslím, že to tak špatné nebylo. Nakonec je osobní pocit dobrý a z vítězství skvělý. Naše mladé holky jsou dravé a po návratu několika nás zkušených je z toho dobrý mix.“
Jste už na úrovni jako před mateřstvím?
„Určitě tomu něco chybí. A na tu úroveň už se zpátky nedostanu. Je to dané i tím, že mám minimální regeneraci, trávím hodně času v autě. Nedávám tomu sto procent jako dřív, když jsem neměla malého. Ale už se zase cítím dobře. Jsem ráda za to, že jsem se dokázala aspoň takto vrátit.“
Zdraví drží?
„Furt s něčím bojuju. Od utkání s Michalovcemi s levým loktem. Píchlo mi v něm, vyvrátil se. Neměla jsem vůbec chodit do obrany a od začátku jsem tam byla. (úsměv) Ale měla jsem to zatejpované, vydržela jsem. Je pozitivní poznatek, že už můžu být naplno i v obraně. Hrozně dlouho mě trápilo taky rameno. S větší zátěží se to vrací. Člověk už je smířený, že lepší to nebude.“
V neděli hrajete v Chorvatsku a ještě vám chybí dva odložené duely s Ukrajinou. Odehrají se?
„Je to blbý…Proti Chorvatsku to měl být poslední zápas, ve kterém jsme měly vědět, do čeho jdeme, jaký výsledek musíme uhrát. Možná to bude ještě těžší než doma proti Francii. Je velká nevýhoda, že jsme nehrály s Ukrajinou. Existuje snaha, aby se zápasy odehrály v červnu. Ale to není oficiální termín EHF, takže se může stát, že kluby hráčky neuvolní. Jenže jiný termín není.“
Jaké je vaše přání?
„Těžko říct. Ani nevím, jestli by se zápasy Ukrajiny kontumovaly, kdyby se neodehrálo všechno. Na druhou stranu, asi by to bylo nefér. Ukrajinky za tu situaci nemůžou. Trenér chtěl, aby se před tímto srazem vědělo, jestli se zápasy s nimi budou dohrávat. Bohužel se to ještě neví.“
Ukrajinský mistr ze Lvova s mnoha reprezentantkami je přece během války v azylu v Hodoníně. Co to odehrát tam?
(úsměv) „Taky jsme si říkaly, že bychom mohly odehrát oba zápasy v Česku. Uvidíme, jak svaz zapracuje a jak se to vykomunikuje.“
Váš návrat do národního týmu je definitivní, či šlo jen o výpomoc?
„Uvidíme. Byla jsem připravena pomoct už v březnu proti Ukrajině. Každopádně v Chorvatsku hrát budu. Syn zůstane doma…Měla jsem v týdnu trošku jiný režim než holky. Na tréninky jsem dojížděla z Písku a vracela se vždycky domů. Do Plzně je to sice jen osmdesát kilometrů, ale když to člověk jezdí každý den a po tréninku se má ještě starat o malého, je to docela náročné. Ve čtvrtek jsem měla volno, k týmu se připojím v pátek. Nestěžuju si, vybrala jsem si to sama.“
Pokračujete v Mostě i další sezonu?
„Není to ještě uzavřené, ale úplně končit nechci.“
Řekli o utkání:
Body navíc
„Jsou to body navíc, nikdo je proti Francouzkám neuhrál. Vítězství se začalo rodit na předchozím kempu, kde jsme začali pracovat na útočných situacích pro tento dvojzápas. Děvčata hrála perfektně to, na čem jsme se dohodli. Ať už v obraně nebo v útoku. Jejich fantastickým brankářkám jsme v podstatě nedali žádnou šanci. Měly hrozně málo zákroků. Jedním z faktorů úspěchu byl návrat Ivety Korešové. Ale nebyl jediný. Na šampionátu jsme měli velký problém s proměňováním šancí. V neděli v Chorvatsku musíme podat stejně kvalitní výkon jako teď.“
Jan Bašný, trenér Česka
Překvapila je zkušenost
„Všechny jsme šťastné, cítíme úlevu. Spadla z nás nervozita, že máme v tabulce nula bodů. Myslím, že jsme Francii překvapily zkušenými hráčkami, na které možná ony nebyly připravené. Asi ani nečekaly, že s nimi budeme běhat, vracet se a eliminujeme jejich druhou vlnu. Z té těží nejvíc. Jak moc pomohla Ivet Korešová? Výsledek vypovídá sám o sobě. Naše dvě mlaďoučké střední spojky tolik zkušeností nemají. Ještě potřebují nějaký rok.“
Markéta Jeřábková, spojka a autorka osmi branek
Totální bizár
„Těžko se mi hledají slova. Olympijské vítězky proti nám hrály v plné palbě a prohrály. Je to neuvěřitelné, ale my jsme byly opravdu po celý zápas lepší. Zní to jako totální bizár. I když jsme obdržely třicet gólů, naše obrana byla skvělá, neskutečně trpělivá. Klobouk dolů před všemi hráčkami za to, co na hřišti předvedly. Ještě pět vteřin před koncem jsem měla trošku sevřený žaludek. Je to hrozně dlouhá doba, stát se může úplně všechno. Každý zákrok je pro mě skvělý. Napíšu si ho do životopisu nebo nevím.“ (smích)
Petra Kudláčková, brankářka
| 1. | Francie | 5 | 4 | 0 | 1 | 144:116 | 8 |
| 2. | Chorvatsko | 5 | 2 | 0 | 3 | 112:114 | 4 |
| 3. | Ukrajina | 3 | 1 | 0 | 2 | 67:76 | 2 |
| 4. | ČESKO | 3 | 1 | 0 | 2 | 77:94 | 2 |
Témata:
Česko, reprezentace, házená, sport, národní tým, Iveta Korešová, Míče na házenou Míč na národní házenou na Heureka.cz
Související články
