Kvapilův příběh fair play z Dakaru: pomohl Italovi v bezvědomí, sám se vážně zranil
Plnil si sen, ten ale na loňské Rallye Dakar rychle skončil. Motocyklista Lukáš Kvapil tehdy v druhé etapě na trati v argentinské provincii Tucumán potkal zraněného italského jezdce Domenica Cipolloneho, který ležel v bezvědomí. Pomohl mu a byl s ním tři hodiny, než soupeře odvezli záchranáři. Sám utrpěl úžeh, etapu po pádu nedokončil a s Italem se večer potkal v nemocnici. Za svůj čin teď obdržel diplom při udělování Cen fair play.
Věděl, jak jeho italský soupeř vypadá. Když k němu však Lukáš Kvapil dorazil na trati Dakaru, mohl jeho podobu jen odhadovat.
„Byla to velká koule bláta. Já jsem ho nepoznal. Já jsem tam přijel a viděl jsem člověka, který byl totálně od bahna, motorka byla úplně rozsekaná,“ líčí Kvapil. „Nedal se použít ani jeho záchranný systém, kterým komunikujeme s pořadateli. Okamžitě jsem naběhl na systém, na který jsem vycvičený, protože sloužím v armádě.“
Vojenský výcvik se mu teď hodil. Ital Cipollone ležel na zemi v bezvědomí v nepřehledném úseku trati a nikde nebyl nikdo jiný, kdo by pomohl.
„Takže jsem přepnul, stabilizoval jsem jeho životní funkce. Udělal jsem to základní. Upadal mi do šoku, musel jsem ho omýt a poté jsem mu dodával vodu, aby nebyl dehydrovaný,“ vypráví Kvapil, který nakonec u zraněného jezdce zůstal dlouhé tři hodiny.
„Za tři čtvrtě hodiny přistál vrtulník a vysadil dva záchranáře. Moje rozhodnutí bylo, že jsem s těmi záchranáři zůstal, až když tam přijela auta, která ho odvezla,“ vysvětluje Kvapil. „Já toho nelituju, udělal jsem to znova. Mohl jsem pokračovat, ale viděl jsem, že je mu zle. Pomáhal jsem záchranářům. Nebezpečné bylo, že ostatní závodníci přijížděli a neviděli to. Já jsem je brzdil a zastavoval.“
Český závodník od pořadatelů dostal nové zásoby vody a po dlouhé pauze se vydal k cíli. K němu ale nedorazil. Během pobytu ve velkém vedru dostal úžeh, vyčerpaný přehlédl díru v trati a sám se vážně zranil.
„Když jsem vyrážel, po třech hodinách na sluníčku, dehydrovaný, byl jsem ve stresu. Jakmile to všechno skončilo, pořadatelé mi vodu dali, já jsem doplnil, co mám mít u sebe, pět litrů vody, ale už jsem na sobě cítil, že je mi zle,“ líčí Kvapil.
„Musel jsem dokončit závod, bohužel jsem jednu díru přehlídl a neskutečně jsem se rozsekal. Rozjel jsem se z tankovačky, jel jsem snad čtyřicetikilometrovou rychlostí. Byla tam jedna díra, kterou jsem prostě neviděl. Najednou mi zmizelo přední kolo a já jsem spadl a o svoje přední hledí jsem si rozsekal obličej, spadl jsem na rameno a pak už se to všechno vezlo.“
Místo do cíle tak Kvapil putoval do nemocnice, kde se paradoxně setkal s Italem Cipollonem, kterému předtím pomáhal.
„Byli jsme tam za plentou. Najednou jsem slyšel hlas, který mi přišel podobný. Tak jsem zavolal: Dominico, seš to ty? A on: To snad není možný? Co tady děláš? Vždyť jsi mi pomáhal, ty máš pokračovat…“ usmívá se Kvapil. „Začali jsme si povídat, děkovala mi jeho rodina, že jsem u něj zůstal. Byl tam ten příběh.“
Kvapil se k trati Rallye Dakar letos vrátil, ale startovní comeback má v plánu až v příštím roce.
„Já jsem byl letos na Dakaru v jiné pozici, byl jsem se tam podívat a zažít tu atmosféru, abych se připravil na další,“ říká Kvapil.
