Na výsledkové listině Rallye Dakar jejich jména nenajdete. Bezesporu by si to ovšem zasloužili. Řeč je o mechanicích a dalších nepostradatelných členech týmu, kteří často pracují i přes celou noc. „Všichni už s tím předem počítáme a snažíme se před odjezdem vyspat do zásoby,“ směje se David Švanda, palubní mechanik, který je na Dakaru součástí posádky pilota Martina Macíka.
Scénář bývá každý den téměř stejný. Posádka týmu MM Technology, tedy pilot Martin Macík, navigátor František Tomášek a mechanik David Švanda, dorazí do bivaku, kde na ně čeká postavené zázemí. V rychlosti zhodnotí, co se během etapy stalo, a pak už kamion míří k servisu.
„Jakmile dorazíme do cíle, vystupuju z auta, ze závodní kombinézy se převlékám do montérek a bereme si kamion do parády. To abychom jej po jízdách, které jsou letos opravdu drsné, dostali znova do 100% kondice,“ říká palubní mechanik David Švanda.
Rozhodující slovo o tom, co a jak se opraví, má v týmu MM Technology vždy Martin Macík starší. Otec pilota Martina Macíka je současně i hlavním konstruktérem. Závodní kamion, kterému v týmu neřeknou jinak než Čenda, zná jako nikdo jiný.
„S ním se nejprve domluvíme, co všechno provedeme. Kluci mechanici se pak okamžitě pouštějí do práce. Každý v týmu umí všechno, ale máme i specialisty, kteří mají na starost například nápravy, motoráře, máme tu kluky, kteří mění pera, další se starají o sklad... Je nás tu opravdu hodně,“ vykládá David Švanda.
Práce na Čendovi trvají často až do rána. Vedle odstranění technických potíží je totiž potřeba některé díly vyměnit i preventivně. Rallye Dakar bez milosti prověří i ten nejposlednější šroubek.
„Máme přesný plán pravidelných servisů. Řeší se tak plánovaná údržba i opravy, které vycházejí z dění v aktuální etapě. Například v té poslední nám odešel tlumič, který bylo potřeba vyměnit. Času na spánek tedy moc nezbývá, ale všichni už s tím předem počítáme a snažíme se před odjezdem vyspat do zásoby,“ usmívá se Švanda.
Privilegium vydat se na kutě jako první má Čendova posádka. To, aby měla dostatek sil zvládnout stovky kilometrů v náročném terénu. Ostatní musí zůstat vzhůru tak dlouho, jak to zrovna momentální situace vyžaduje.
„Máme na to pravidla. Martin s navigátorem Františkem chodí spát jako první. Já se, jako palubní mechanik, snažím, abych si šel lehnout do půlnoci. Dříve chodí spát i kluci mechanici, kteří řídí doprovodné vozy – pokud je na programu následujícího dne přejezd. Další členové týmu usínají podle momentální situace. Ale moc toho většinou nenaspí.“
Tým se přesouvá spolu se závodníky. Mezitím, co se posádka na trati pere s pískem, je potřeba všechno sbalit a přesunout se na další místo. Mechanici převáží všechna doprovodná vozidla do místa dalšího bivaku. A není jich zrovna málo. Kamiony s náhradními díly a nářadím, karavany, novinářské vozy, bydlík, ve kterém má tým prostory na spaní… Po přesunu na další stanoviště se opět všechno rozloží a kolotoč začíná nanovo. „Asistence většinou jedou kratší a přístupnější cestou než závodníci, ale přesto toho mechanici také najedou dost. Zároveň musí vše připravit na příjezd posádky,“ vysvětluje.
Bivak se rozkládá na rozlehlé ploše. Uprostřed byste našli velkou halu, kde se závodníci pravidelně stravují. Nachází se zde ale například i ředitelství soutěže, polní nemocnice, tiskové středisko, či zázemí pro novináře. Samozřejmě tu nechybí ani mobilní sprchy a toalety.
„Ačkoliv se bivak nachází v poušti, rozhodně tu nějak nestrádáme,“ pochvaluje si Švanda. „V našem týmovém bydlíku máme taky vlastní kuchyň, kde je i pračka, můžeme si uvařit, máme tu lednici, nabíječky, kávovar... Jede s námi i fyzioterapeut, který tu má svůj stan a pomáhá nám uvolnit záda, krk a řešíme s ním i případné drobnější zdravotní potíže. Máme tu všechno, co potřebujeme.“
Témata:
motorismus, motorsport, rallye dakar, sport, Rallye Dakar, Martin Macík, František Tomášek, pračka, Sport na Heureka.cz
Související články
