Preview GP Velké Británie 2013

V tuto chvíli jsou již všechny týmy na závodišti v Silverstonu a připravují se na letošní GP Velké Británie, která se po sedmačtyřicáté uskuteční na tradičním letištním okruhu, kde královský autoklub uspořádal již v roce 1950 vůbec první závod mistrovství světa F1. Ještě před čtyřmi roky to ale s dalším pořadatelstvím Silverstonu nevypadalo vůbec růžově. V životě GP Velké Británie se schylovalo k velké změně. Od roku 2010 se měla stěhovat do Donington Parku. Velké plány soukromého závodiště ale nevyšly, a tak k radosti jak jezdců, tak diváků zůstalo vše při starém. Přesto to pro Silverstone nebylo snadné. Během zimního období 2009/2010 jej čekala řada zásadních stavebních úprav včetně změny layoutu trati, další etapa pak následovala na jaře 2011.

Silverstone - Home of British Motor Racing

Prostory letiště Silverstone původně patřily britskému královskému letectvu. Za druhé světové války byly využívány pro výcvik pilotů bombardérů. Do té doby nejznámější anglický okruh Brooklands s vyhlášenou klopenou dráhou byl během náletů poničen a pochopitelná absence závodní činnosti přinutila ředitelství společnosti Brooklands (Weybridge) Ltd., aby celý areál prodalo za 330 tisíc liber letecké továrně Vickers-Armstrong. Královský Autoklub (RAC) pak získal jako náhradu od ministerstva letectví vojenské letiště nedaleko městečka Silverstone v hrabství Northamptonshire. Poprvé se zde konal velký závod v roce 1948. Přestože se tehdy první britské velké ceny v poválečné historii nezúčastnily vozy značek Alfa Romeo a Ferrari, stačila zpráva, že italští jezdci Ascari a Villoresi přivezou dva nové monoposty Maserati 4CLT-48, a tribuny zaplnilo na 150 tisíc diváků.

Silverstone brzy představoval pro Brity novou automobilovou legendu. Třetí GP Velké Británie, pořádaná v roce 1950, se současně stala zahajovacím podnikem prvního ročníku mistrovství světa formule 1. Od toho okamžiku britská velká cena nikdy nescházela v kalendáři. Silverstone ji zatím hostil celkem 46krát. Na přelomu 50. a 60. let se pětkrát o pořadatelství prostřídal s okruhem v Aintree, který až do roku 1986 nahradil ve střídání se Silverstonem jiný známý okruh v Brands Hatch. Ten byl díky kopcovitému terénu a průjezdů lesními úseky velice příjemným zpestřením ve srovnání s rovinatými dráhami v Aintree a Silverstonu. Rychle však zastarávalo jeho zázemí a s rostoucími rychlostmi monopostů klesala i bezpečnost jezdců. Vrcholem byla nehoda Jacquese Laffita v roce 1986. Od následujícího roku se Silverstone stal výhradním pořadatelem GP Velké Británie a tak to podle smlouvy s Berniem Ecclestonem zůstávalo až do roku 2009, kdy její platnost vypršela.

Silverstone zaznamenal nejen významné úspěchy britských jezdců a stájí, skvělé vzpomínky na něj mají také ostatní hvězdy formule 1. Italský tým Ferrari na tomto okruhu slavil v roce 1951 díky Froilainu Gonzalesovi své první vítězství ve velké ceně. V roce 1979 zde dojel Clay Regazzoni pro premiérové vítězství týmu Franka Williamse a tatáž stáj v Silverstoneu slavila v roce 1997 s Jacquesem Villeneuveem svůj 100. triumf. Jacquesův otec Gilles na tomto tradičním okruhu v roce 1977 debutoval ve formuli 1. Dodnes patří Silverstone společně s Monzou, bývalým rakouským závodištěm Spielberg a okruhem ve Spa-Francorchamps k nejrychlejším tratím. V roce 1991 byl zpomalen a prodloužen výstavbou dodatečných šikan. Přesto se průměrná rychlost stále pohybuje kolem 225 km/h. Nejrychlejší kvalifikaci drží Keke Rosberg, když 20. července 1985 absolvoval nejlepší kvalifikační kolo s průměrem 259,005 km/h.

Silverstone si po léta držel pověst jednoho z nejbezpečnějších okruhů závodního kalendáře. Má kvalitní a rovný asfaltový povrch se střední náročností na pneumatiky a ještě o něco ohleduplnější je vůči brzdám. Tvoří jej osm levých a deset pravých zatáček. Celkovou délkou trati blížící se šesti kilometrů je jedním z nejdelších okruhů seriálu. Britští diváci patří k těm nejlépe se orientujícím ve světě formule 1. Není ani divu, vždyť motoristický sport má ve Velké Británii obrovskou tradici. Poněkud unavující ovšem byly dlouho trvající spory o budoucnost britské Grand Prix. Bernie Ecclestone každoročně tlačil pořadatele velké ceny ke zdokonalení nedostatečné infrastruktury. Stále zůstávalo v paměti několik deštivých závodů, kdy se přilehlé travnaté prostory určené k parkování a kempování diváků proměnily v nekonečné bahniště. Investice si zasloužily také příjezdové cesty a technické zázemí závodiště. Prvním počinem pořadatelů, směřujícím k modernizaci závodiště, byla výstavba nové boxové zdi z roku 2008. Jak se ale ukázalo, ani to nestačilo.

Bylo téměř jisté, že britský jezdecký klub BRDC, který je zároveň majitelem letištního okruhu v Silverstonu, dostal poslední úder. Šéf závodiště v Donington parku Simon Gillett totiž v roce 2009 oznámil novou podobu dohody s Berniem Ecclestoneem: „Doposud se nás potenciální investoři vždy ptali, proč s námi mají vyjednávat, když se tak jako tak bude velká cena konat v Silverstonu. Nyní ale víme zcela jistě, že velká cena je naše. Smlouva byla podepsána na sedmnáct let.“ Takto dlouhá garance zásadním způsobem změnila vyjednávací pozici Simona Gilletta s investory: „Pokud nyní zahájíme rozhovory s investory a budeme schopni garantovat návratnost sedmnáctiletou smlouvou, pak nám budou rozumět. To už je dobrý obchod.“ V červenci 2009 měl Gillet představit svůj plán financování přestavby okruhu. Navíc mu hrála do karet hospodářská krize. Původní rozpočet zněl na 118 miliónů Euro. Z těchto peněz měla být rekonstruována infrastruktura okruhu, který byl doposud orientován zejména na pořadatelství motocyklových závodů. „Kvůli hospodářské krizi vyjde stavba ale výrazně levněji,“ řekl na vysvětlenou Simon Gillet a dodal i konkrétní čísla, podle nichž se celá modernizace vejde do 95 miliónů Euro. Dílo muselo být dokončeno do 1. dubna 2010, aby získal pro okruh nezbytnou licenci FIA.

Jenže jednoznačná záležitost se stěhováním GP Velké Británie do Doningtonu nabrala nečekaný obrat. Počátkem prosince 2009 rozhodl Bernie Ecclestone o setrvání britské veké ceny v Silverstonu a současně potvrdil, že byl podepsán nový sedmnáctiletý kontrakt s tím, že po deseti letech může jedna ze smluvních stran od svých závazků odstoupit. Podmínkou bylo vybudování nové části okruhu, tzv. komplexu Arena, a poté výstavba zcela nového komplexu boxů v úseku startu a cíle. První úkol byl splněn před závodem v roce 2010. Celková délka okruhu narostla o 750 metrů z 5,141 na 5,891 km a úměrně tomu klesl počet kol ze 60 na 52. To se týmy musely ještě spokojit se starým vybavením boxů.

Současná podoba okruhu:

Silverstone - plánek okruhu • Foto allianz

Debut upraveného okruhu představoval pro týmy řadu neznámých. “Výkresy nového řešení dráhy jsme obdrželi přibližně před třemi měsíci,” popisoval situaci před GP Velké Británie 2010 Nick Chester, vedoucí výpočtového střediska Renaultu. “Nejprve jsme údaje digitalizovali a pak si stanovili ideální stopu. Pro nové úseky jsme ji dokázali pochopitelně jen odhadnout. Pak jsme si vyzkoušeli s naším virtuálním autem průjezd okruhem za odlišných nastavení šasi. Přitom jsme sledovali různé parametry, například nastavení křídel a jejich profily, nastavení tuhosti zavěšení kol nebo zpřevodování převodovky. Na tomto základě postavíme úvodní setup pro závodní víkend.”

Přestavba měla za cíl zajistit lepší podívanou pro diváky včetně tvorby dalších míst k předjíždění. Z tohoto pohledu vypadala dobře zatáčka číslo 16, protože před ní se nachází pomalá zatáčka 14, pak dlouhá rovinka a na plný plyn projížděná zatáčka 15. K útoku je vhodná také zatáčka 13. Tam ale hodně záleží na tom, jak se podaří dotáhnout na jezdce vpředu v zatáčce 11. Po ní totiž následuje opět rychlá zatáčka 12, která se dá s lehkým autem s minimum benzínu v nádrži projet naplno, s těžkým autem na začátku velké ceny to ale tak snadné nebude. Přestože je Silverstone nadále považován za ohleduplný vůči brzdám, díky úpravám se zvýšilo jejich zatížení. Na vině jsou především brzdné zóny před zatáčkami 13 a 16.

Kritické místo okruhu Silverstone:

Nové boxy, které nyní zabírají plochu 16.500 m2 a jsou o třetinu větší než ty původní, byly slavnostně otevřeny v květnu 2011. Cena výstavby se vyšplhala na 31 miliónů Euro. Moderní budova konečně uspokojila požadavky Bernieho Ecclestonea, ale sočasně si vynutila posunutí tradičního startovního roštu z výjezdu z cílové zatáčky Woodcote do úseku Club-Corner. Při oficiálním představení boxů řekl tehdejší prezident BRDC (British Racing Drivers' Club) Damon Hill: „Je to pro všechny důležitý okamžik. Hrozilo nebezpečí, že se od nás přestěhuje velká cena někam jinam. Na různých místech se budují moderní závodiště. Nám se ale podařilo dostat Silverstone do jejich prestižního klubu.“ V červnu pak oznámil Hill, že splnil svou misi, a odstoupil z postu prezidenta.

Silverstone - nové boxy • Foto formule1.cz

Ohlédnutí

V roce 1997 zvítězil v GP Velké Británie na okruhu v Silverstone ve své mistrovské sezóně Jacques Villeneuve. Zajistil tím 100. vítězství pro tým Williams. Za ním dojeli na druhém místě Jean Alesi a na třetím místě Alexander Wurz, oba na monopostech Benetton. Michael Schumacher (Ferrari) musel odstoupit z vedoucí pozice po závadě ložiska kola.

Závod z roku 1998 patří mezi ty, jejichž divoký průběh měl na svědomí déšť. Z druhé pozice na startu šel do vedení Michael Schumacher na Ferrari poté, co po smyku vyjel mimo dráhu Mika Häkkinen (McLaren-Mercedes). Závod byl dramatický nejen na začátku, ale také na svém konci. Michael Schumacher dostal těsně před koncem závodu desetivteřinový trest. K jeho naplnění zajel v posledním kole do boxové uličky, kde přetnul stále ještě jako první cílovou pásku. To vyvolalo řadu protestů ostatních týmů, na výsledku to ale nic nezměnilo. Mika Häkkinen dokončil závod na druhém místě. Eddie Irvine na druhém Ferrari dojel třetí.

V následující sezóně pohřbil Silverstone naděje Michaela Schumachera na první titul pro Ferrari. Německý pilot narazil po selhání brzd relativně nízkou rychlostí 107 km/h do bariéry. Náraz to byl ovšem téměř čelní, takže došlo ke komplikované dvojité fraktuře jeho nohy. Následovala operace a stop pro dalších šest závodů. Nedařilo se ani druhému největšímu aspirantovi na titul Miku Häkkinenovi. Po nepovedeném pit-stopu ztratil kolo, a tak se nakonec z vítězství radoval jeho týmový kolega od McLaren-Mercedesu David Coulthard, s nímž na pódium ještě vystoupali v cíli druhý Eddie Irvine (Ferrari) a třetí Ralf Schumacher (Williams).

GP Velké Británie 2000 patřila McLarenu. David Coulthard podruhé v řadě zvítězil před týmovým kolegou Mikou Häikkinenem. Kvalifikace byla ovšem mnohem dramatičtější. Za proměnlivého počasí z ní s pole-position vyšel Rubens Barrichello (Ferrari) před Heinzem-Haraldem Frentzenem (Jordan). Brazilský jezdec vedl až do 31. kola, kdy musel vzdát pro závadu na hydraulice.

Od roku 2000 začalo po dvou titulech Miky Häkkinena z předchozích dvou sezón trápení týmu McLaren-Mercedes. Teprve po jedenácti měsících bez vítězství se finský šampión dočkal právě v GP Velké Británie 2001 na okruhu v Silverstonu dalšího triumfu. Druhý jezdec britské stáje, David Coulthrad, závod nedokončil se zlomeným závěsem kola. Druhý v cíli skončil Michael Schumacher se 33vteřinovou ztrátou bez šance ohrozit Häkkinenův návrat. O dalších 26 vteřin se na třetí pozici umístil Rubens Barrichello (Ferrari).

Sezóná 2002 představovala triumfální představení týmu Ferrari, které italská stáj ostatně předváděla po celou sezónu. Michael Schumacher zvítězil před Rubensem Barrichellem. Spolu s nimi vystoupal na pódium Juan-Pablo Montoya (Williams-BMW). Překvapením byl silný výkon obou monopostů BAR-Honda, s nimiž projeli cílem na čtvrté pozici Jacques Villeneuve a jako pátý Olivier Panis.

Rok 2003 se nesl ve znamení velkých zmatků. Fáze se zpomalovacím vozem přiměly týmy měnit v průběhu závodu strategii a vynesly Cristiana da Mattu k prvním kilometrům v čele závodu na monopostu Toyota. Michael Schumacher (Ferrari) se zasloužil na mokré trati o divácky atraktivní podívanou při duelu s Jacquesem Villeneuvem (BAR-Honda), vítězem se ale zaslouženě stal Rubens Barrichello (Ferrari) před Juanem-Pablem Montoyou (Wiliams-BMW) a Kimim Räikkönenem (McLaren-Mervedes).

V následující sezóně si v kvalifikaci před závodem vedl nejlépe Kimi Räikköněn (McLaren-Mercedes). Na startu ho ale předstihl Rubens Barrichello (Ferrari) a brazislký pilot šel do vedení. Po zastávkách v boxech se na první pozici objevil Michael Schumacher, který do té doby kroužil se svým Ferrari na čtvrtém místě. O výsledku závodu se zdálo být rozhodnuto, když v jeho závěru těžce havaroval Jarno Trulli. Převrátil se s Renaultem, ale zůstal nezraněn. Ani tato událost nakonec nic nezměnila na pořadí v cíli. Zvítězil Michael Schumacher před Kimim Räikkönenem a Rubensem Barrichellem.

Do závodu v roce 2005 ostartoval jako raketa Juan-Pablo Montoya (McLaren-Mercedes) a ještě na cílové rovince předstihl Fernanda Alonsa (Renault) a Jensona Buttona (BAR-Honda). O výsledku závodu nakonec rozhodla dokonalost strategie vedoucích týmů. Cílovou pásku jako první přetnul kolumbijský pilot McLarenu s náskokem pouhých devíti desetin sekundy před Fernandem Alonsem a zajistil si tak první vítězství v barvách Stříbrných šípů. Na třetí místo po mohutném finiši dosáhl Kimi Räikkönen (McLaren-Mercedes).

V roce 2006 v GP Velké Británie na okruhu Silverstone suverénně zvítězil obhájce titulu Fernando Alonso (Reanult), jehož postavení v čele nebylo ani na chvíli ohroženo. Britské publikum vkládalo obrovské naděje do Jensona Buttona (Honda), ten však po defektu motoru závod nedokončil. Na čele závodu docházelo jen k mimimu změn. Druhé místo získal Michael Schumacher ve své poslední jezdecké sezóně pro Ferrari před Kimim Räikkönenem (McLaren-Mercedes).

V kvalifikaci na GP v roce 2007 měly o něco navrch monoposty McLaren-Mercedes, v dlouhém závodě však předvedly lepší výkonnost italské vozy Ferrari. Rovněž po stránce strategické předčil maranellský tým svého britského konkurenta a zaslouženě si domů odvezl vítězné poháry. Zvítězil Kimi Räikkönen před dvojicí McLarenu Fernandem Alonsem a Lewisem Hamiltonem. Tým BMW Sauber sice za sebou nechal ostatní soupeře ze středu startovního pole, sám ale na vedoucí dvojici týmů výrazně ztrácel (4. Kubica -53 sekund, 6. Heidfeld -56 sekund na vítěze). Týmy Renault, Honda, Red Bull Racing i Williams dostaly od Raïkkönena naděleno celé kolo. Z nich pouze Renault dosáhl díky sedmému místu Heikkiho Kovalainena a osmému místu Giancarla Fisichelly na body.

McLaren-Mercedes přijel ke GP Velké Británie 2008 s tím, aby na domácí půdě v Silverstonu porazil svého největšího soupeře, tým Ferrari, a vrátil mu tak prohru z předchozí GP Francie. Důkladná příprava se vyplatila a Lewise Hamiltona před suverénním triumfem nezastavila ani nepřízeň počasí. U BMW Sauberu se znenadání probudil Nick Heidfeld a k dvěma druhým místům z úvodu sezóny po slabším období přidal další osmibodové umístění. Mnichovská automobilka si mohla ze Silverstonu odvést více bodů, kdyby nepředvídatelný aquaplaning nevyřadil ze závodu do té doby na třetí pozici jedoucího Roberta Kubicu. Z bodů se nakonec těšili také u Renaultu, Toyoty, Williamsu a Ferrari, ale až čtvrtým místem Kimiho Räikkönena a zcela nevydařeným závodem v podání Felipeho Massy zůstala italská stáj daleko za očekáváním. Nečekané pódiové umístění si ze Silverstonu odvezla Honda díky konečnému třetímu místu Rubense Barrichella.

Rok 2009 patřil Jensonu Buttonovi a týmu Brawn GP. V Silverstonu ale Sebastian Vettel již podruhé v sezóně přerušil jeho vítěznou sérii a dojel si v Silverstonu pro triumf. Skvělou formu týmu Red Bull Racing potvrdil druhým místem jeho týmový kolega Mark Webber. Dosud dominantní britskou stáj Brawn GP zaskočilo chladno, které jeho monopostům evidentně nevyhovuje, protože šasi BGP 001 bylo příliš ohleduplné k pneumatikách, a tak se ani Rubensu Barrichellovi (3.), ani Jensonu Buttonovi (6.) nepodařilo dostat na správnou provozní teplotu zejména tvrdší z obou nasazených směsí pneumatik. Pochvalu si zasloužil Felipe Massa, který sice startoval až z jedenácté pozice, ale cílem nakonec díky dobrému výkonu a optimální strategii projel na čtvrtém místě.

V GP Velké Británie 2010 nedokázalo Marka Webbera (Red Bull) po postupu na čelo závodu hned na startu nic zadržet. Australan si tak dojel pro třetí vítězství v sezóně. S Markem Webberem držel krok jen Lewis Hamilton (McLaren-Mercedes). Oba jeli závod sami pro sebe, zatímco ostatní soupeři mohli sledovat jejich spanilou jízdu jen zpovzdálí. To dokládá i více jak 20sekundová ztráta v cíli třetího Nica Rosberga (Mercedes), pro něhož to bylo další pódiové umístění, které v závěru uhájil před dotírajícím Jensonem Buttonem (McLaren-Mercedes). Zatímco se Mercedes konečně představil ve slušné formě a McLaren potvrdil, že v závodě jeho MP4-25 jede lépe než v kvalifikaci, závod k zapomnění zažívali u Ferrari. Fernando Alonso s ambicemi na pódium skončil 14., jeho týmový kolega Felipe Massa ještě o příčku za ním. Naopak spokojenost zavládla u Sauberu zejména díky bodovému umístění Kamuie Kobayashiho.

Ani sevřené pěsti prince Harryho nepomohly k tomu, aby v roce 2011 britský jezdec z britského týmu zvítězil v britské velké ceně. Grand Prix v Silverstonu se stala kořistí Fernanda Alonsa na Ferrari. Slavnostně tak připomenul premiérové vítězství italské stáje v mistrovství světa formule 1 před šedesáti lety, které Enzu Ferrarimu dovezl v roce 1951 právě ze Silverstonu Argentinec José Froilán González. Spolu s Alonsem na pódium vystoupala dvojice Red Bullu Sebastian Vettel a Mark Webber. Za předvedený bojovný výkon si v cíli čtvrtý Brit Lewis Hamilton (McLaren) alespoň odnesl ocenění ´Local Hero´.

Formule 1

15. června 2013 • 22:44

Zemřel José Froilán González, první vítěz Ferrari

V roce 2012 si v Silverstone díky Marku Webberovi dojel pro třetí vítězství v sezóně mistrovský tým Red Bull. Vynikající strategie s měkkou směsí na úvod závodu umožnila Australanovi vyvinout tlak na soupeře a udržet je v šachu před rozhodující závěrečnou fází. Nejvíce si to uvědomil poněkud smutný Fernando Alonso (Ferrari), v cíli druhý, jemuž se tak na čele průběžného pořadí zkrátil náskok z 20 na 13 bodů. Spolu s nimi vystoupal na pódium Webberův týmový kolega Sebastian Vettel.